Miniaturní roadster s vysokootáčkovým tříválcem pod kapotou je auto, které by chtěla alespoň jednou v životě řídit většina fanoušků japonských sportovních aut.
Úspěšná druhá generace oblíbeného muscle caru, za jehož úpadkem nakonec stál jeho vlastní bratr.
Příchod Hondy NSX otřásl trhem superaut. Japonci totiž dokázali vyrobit rychlé auto, které bylo vhodné i pro každodenní použití. Ferrari se muselo začít snažit, následkem čehož vyvinulo povedený typ F355, ale až s blížícím se novým miléniem se Italům podařil opravdový úspěch – Ferrari 360.
Bugatti Veyron českého majitele Radima Passera se stal světově prvním exemplářem, který oficiálně dosáhl rychlosti přesahující 400 kilometrů v hodině na veřejné dálnici.
Audi využilo know-how malosériové italské automobilky, aby získalo náskok před konkurencí při vývoji sportovního vozu s motorem uprostřed, ale celý příběh je trochu složitější.
Eberhard Schulz byl neobyčejným studentem techniky, jehož práce zaujala i samotné Porsche, ale Mercedes-Benz naopak ne.
Je těžké uvěřit, kam se automobilový průmysl za více než 100 let dostal. Karosář byl vždy někým výjimečným a vysoce respektovaným. Vývoj aut se samozřejmě postupem času přizpůsobuje měnícím se potřebám společnosti. Pro milovníky starých krásných karoserií je dnešní moderní doba kacířská. Pokud jste i vy mezi těmito lidmi, bude se vám zaručeně líbit tento fotospeciál.
V nejprestižnějších japonských závodech jezdí nejrychlejší závodní auta ze všech s předobrazy v silničních modelech. Vozy evropských značek tu v nejrychlejší třídě vyhrály jen jednou.
