Jednoduchý Jeep pomohl vyhrát největší vojenský konflikt v dějinách
Spojenci vyhráli druhou světovou válku nejen použitím atomové bomby a obrovské vojenské mašinerie, která následovala po útoku na námořní základnu Pearl Harbor, ale i svou bohatou technickou vybaveností. Do ní spadal i jednoduchý Jeep, jež později dal vzniknout celé kategorii vozů, se kterými se na silnicích setkáváme dnes a denně.
Jeep Willys byl vojenským terénním vozem, který vznikl během amerických příprav na válku. Jeho jednoduchost a terénní schopnosti mu dopomohly k tomu, aby se stal strojem, který spojencům pomohl vyhrát druhou světovou válku. Jeho název Jeep (česky: džíp) se stal synonymem pro terénní automobily po celém světě.
Historie vojenského džípu začíná v roce 1940, kdy americké ministerstvo války vyzvalo automobilky k předložení návrhu lehkého terénního vozidla. Technické parametry byly velmi přísné a tak se do soutěže přihlásily pouze tři společnosti – American Bantam, Willys–Overland a Ford Motors. Mezi požadované vlastnosti vozidla patřil například pohon všech čtyř kol, rozvor náprav 2030 mm, rozchod kol 1194 mm, maximální hmotnost 590kg, tříčlenná osádka a možnost vybavení kulometem Browning. Během výběrového řízení bylo přihlédnuto i k výrobní ceně vozidla. Návrhy musely být podány do 11 dnů a po schválení bylo nutné předvést funkci prvního prototypu do 49 dnů. Ve výběrovém řízení zvítězila značka American Bantam, jejíž typ BRC-40 splnil požadavek nejdříve, ale nesplňoval hmotnostní limit. Přesto firma získala zakázku na dodání sedmdesáti kusů.
Vývoj pokračoval a zbylé dvě firmy se začaly předhánět v technických parametrech. Mezitím Pentagon dospěl k názoru, že jedna společnost nebude schopna naplnit obrovskou kapacitu zakázky a dodat potřebný počet automobilů, proto každé ze tří firem zadal objednávku na 1500 exemplářů. Jak čas plynul, ukázaly se viditelné odlišnosti a bylo potřeba vozy standardizovat. Z tohoto důvodu je měl vyrábět jediný výrobce. V polovině roku 1941 byla vyhlášena nová soutěž, na jejímž konci se sešly tři téměř identické vozy. Cena se stala rozhodujícím kritériem pro získání zakázky, kterou získala společnost Willys–Overland, jež nabídla svůj Jeep Willys MB za 739 dolarů. Americká armáda si vyžádala dodání 16 000 vozidel. Konkurenční společnosti nepřišly zkrátka, protože se jim podařilo získat zakázky od Sovětského svazu a Velké Británie. Do těchto zemí bylo později dodáno celkem 2675 vozů Bantam BRC-40, 3650 vozů Ford GP a 1500 vozidel Jeep Willys.
Během podzimu roku 1941 se ukázalo, že Willys–Overland nebude schopen splnit objednávku a navíc nadále sbíral další zakázky nejen od Američanů, ale i jejich spojenců. Následkem toho byla zadána výroba i automobilce Ford, která Willysy vyráběla pod označením Ford GPW (General Purpose Willys). Džípy byly v průběhu války neustále modernizovány a mezi vojáky se staly velmi oblíbené. Po 2. světové válce se začaly Jeepy Willys prodávat i zákazníkům z řad běžných občanů.
Otevřená čtyřmístná karoserie byla vyrobena z oceli s nízkým obsahem uhlíku, aby umožnila snadné opravy na frontové linii. Proti dešti byla vybavena plátěnou střechou, kterou držely dvě jednoduché trubkové podpěry a rám předního okna. Vůz byl poháněn řadovým čtyřválcovým motorem Willys 442 o zdvihovém objemu 2199 cm3 s rozvodem SV (postranní ventily). Maximální výkon agregátu dosahoval 60 koní při 3600 otáčkách za minutu. Hnací síla byla na silnici přenášena přes třístupňovou manuální převodovku a dvoustupňovou rozdělovací převodovku. Willys byl vybaven pohonem všech čtyř kol s možností mechanického odpojení předních kol. Podvozek byl zkonstruován z tuhých náprav s odpružením listovými pery. Jeep Willys se pyšní nájezdovým úhlem 45 stupňů jak zepředu, tak zezadu.
Výroba Jeepu Willys probíhala v letech 1941–1945 a bylo vyrobeno celkem 361 349 vozů Jeep Willys MB a 227 896 vozů Ford GPW.