Škoda 1100 OHC: Šest desetiletí malého závoďáku

Ohlédnutí za československým závodním vozem, který v těchto týdnech slaví šedesáté výročí od svého vzniku.

Se svou historií od roku 1895, tehdy ještě pod starým jménem Laurin & Klement, je tuzemská automobilka Škoda Auto jedním z nejstarších výrobců na celém světě. Během tolika desetiletí samozřejmě vzniklo i mnoho zajímavých závodních aut. K těm lze přiřadit placatého nástupce slavných modelů Sport a Supersport, který kvůli svému motoru získal označení 1100 OHC.

Na rozdíl od předchůdců založených na podvozku běžného produkčního modelu Škoda 1101 byl prototyp malého závoďáku vyvinut a vyroben za pomoci rámu, jenž vznikl z tenkostěnných trubek. Vnější otevřená karoserie byla zhotovena ze skelných vláken posílených plasty. Použitím lehkého materiálu konstruktéři dosáhli hmotnosti pouhých 550 kilogramů.

Škodovácký závodní vůz byl doslova prťavý. Dosahoval délky pouhých 3 880 milimetrů, šířky 1 430 mm, výšky 964 mm a rozvor kol byl 2 200 mm. Zpočátku vývoje byl vůz vybaven vyklápěcími světlomety, jenž byly následně nahrazeny pevnými chráněnými kryty z plexiskla. Následkem tohoto rozhodnutí se typ 1100 OHC stal více aerodynamickým autem.

Podvozek, jenž byl tvořen lichoběžníkovou nápravou vpředu a úhlovou vlečnou nápravou s vlečnými rameny vzadu, nesl patnáctipalcová drátěná kola, za nimiž se ukrývaly bubnové brzdy. Už ve své době závodní škodovka s pohonem zadních kol dosahovala téměř ideálního rozložení hmotnosti (49,7% bylo vpředu a 50,3% vzadu). Srdcem 1100 OHC byl 1,1-litrový atmosférický řadový čtyřválec s ventilovým rozvodem 2x OHC a dvěma svíčkami na válec, který byl derivátem jednotky Škody 440. Při použití vysokooktanového leteckého paliva malý motor dosahoval 92 koní při 7 700 otáčkách za minutu a nechal se vytáčet až k 8 500/min. Hnací síla byla využívána pětistupňovou manuální převodovkou, která byla uložena spolu s rozvodovkou v zadní části vozu. Auto dosáhlo nejvyšší rychlosti až 200 kilometrů v hodině v závislosti na zvoleném stálém převodu.

Přestože mladoboleslavská továrna vyrobila pouhé dva exempláře, oba odolaly nemilosrdnému zubu času a existují do dnešních dnů. Jeden z nich je v současné době součástí sbírky továrního muzea v Mladé Boleslavi. Škodovka zároveň vyrobila i dvojici hliníkových kupé o hmotnosti 618 kilogramů. Bohužel byly oba exempláře postupem let nabourány. Dobrou zprávou je, že se automobilka snaží typ 1100 OHC Coupe oživit výrobou repliky za pomoci hnacího ústrojí a použitelné karoserie jednoho z vraků, jenž se postupem let opět stal majetkem české značky.

Mercedes-Benz S W126: Luxusní a technologická revoluce

Mercedes-Benz třídy S byl vždycky považovaný za standard luxusu a moderních technologií. Generace W126 toho byla jasným důkazem.

Číst celé

Ferrari 250 Europa: Příběh prvního sériového Ferrari od Pininfariny

Spojení automobilky Ferrari s karosárnou Pininfarina trvalo dlouhá desetiletí. Prvním společně vyvinutým vozem byl luxusní model 250 Europa.

Číst celé

Budoucí klasiky: Tato auta by mohla vydělat

Čtveřice aut, která dokáží přinášet radost a zároveň vám pomohou vydělat v budoucnu.

Číst celé

Vývoj Bugatti Veyron odstartoval skicou motoru W18 na obálce

Ferdinand Piëch toužil po exkluzivním osmnáctiválci, ale neměl pro něj vhodné auto. Přání jeho syna jej inspirovalo ke koupi Bugatti a vývoji Veyronu.

Číst celé

Maserati oslavuje 70. výročí vozu A6G 2000, modelu pojmenovaného na počest Alfieriho Maseratiho

V roce 1951 se Maserati A6G 2000 stalo modelem, který oslavoval spoluzakladatele značky, automobilového závodníka a konstruktéra Alfieriho Maseratiho.

Číst celé

K.I.T.T. měl být pro Pontiac přítěž. Nakonec mu pomohl s prodejem Firebirdů

Manažer Pontiacu si myslel, že mluvící Firebird poškodí jméno značky. Nakonec jí vytrhl velký trn z paty a výrazně pomohl s odbytem nové generace Firebirdů.

Číst celé