Uběhl přibližně rok od okamžiku, kdy jsem se rozhodl vstoupit do neprozkoumaných vod a pořídit si auto s netradiční konstrukcí a nechvalně proslulou spolehlivostí. Během těch dvanácti měsíců jsem byl nucen řešit několik problémů, s nimiž jsem vás seznámil v minulých dílech. Co však v našem seriálu stále chybí, jsou pořádné dojmy z RX-8 takové, jaká skutečně je. A právě to se dozvíte na následujících řádcích.

Přechod z běžného auta s pístovým motorem do světa rotorů je i přes špatnou pověst úžasným okamžikem. Mezitím, co vaše okolí řeší, že jste se museli opravdu zbláznit, vaše myšlenky se tunelovým viděním upínají k jedinému. Mazdy s wankelovým motorem vždycky měly obrovskou dávku přitažlivosti. Nejsou to auta podobná BMW M3, které si může bezstarostně koupit téměř kdokoliv. Rotační Mazdy, včetně nejmodernější RX-8, vyžadují velmi specifický přístup a zacházení. Záleží tedy jen na majiteli, zda na takovou hru přistoupí, nebo auto naopak raději prodá.

I já jsem po zaplacení zálohy na své auto dlouhé dny přemýšlel, jak dlouho mě bude choulostivá konstrukce dvourotorové třináctistovky bavit. To vše se ale rozplynulo jen několik vteřin poté, co jsem Renesis poprvé přivedl k životu. Vážně netrvalo dlouho, aby si mě moje nová hračka získala. Skrze výfuk s odstraněným katalyzátorem se nesl hlasitý zvuk pracujícího motoru mezitím, co nespálené zbytky benzínu explodovaly kdesi v potrubí. Tohle patří k něčemu, co považuji za petrolheadskou nirvánu.

Nenechte se ošálit. Pod elegantními křivkami cestovního kupé se skrývá opravdové sportovní auto, jehož mechaničnost je daleko větší než jsem čekal. Řazení je přesné s krátkými drahami a při každém zařazení jedničky sebou auto lehce škubne. Další změny převodových stupňů se nesou na vlně charakteristického cvaknutí zapadlé rychlosti. Pravověrné benzínové šílence si RX-8 získává hlavně svým zvukem, který se s rostoucími otáčkami mění z vtipného prdění v hlasitý ostrý řev, jímž lze dlouhé hodiny otravovat okolí. Upravený výfuk má za následek nejen skvělou zvukovou kulisu, ale je v něm slyšet každé uplivnutí motoru či střílení do jeho potrubí. Mazda RX-8 je dost možná jedním z nejlepších způsobů, jak přeměnit benzín a motorový olej na hluk.

Velmi snadno lze podlehnout i samotným jízdním vlastnostem auta. S výkonem okolo 230 koní a samosvorným diferenciálem se RX-8 může zdát jako první zadokolka pozvánkou k maléru, ale opak je pravdou. Japonci na naladění jízdních vlastností pracovali s největším úsilím a následně je pilovali za pomoci závodního řidiče za volantem na americkém okruhu Laguna Seca. I s vypnutou stabilizací je Mazda krotká jako beránek a jakékoliv uklouznutí zadku přichází natolik plynule a čitelně, až se dá celé auto přirovnat například k Subaru BRZ.

Každodenní městské používání motoru nejen nesvědčí, ale popravdě je i vcelku otravné. Mnoho okolních řidičů totiž jezdí o fous méně, než přikazuje dovolený limit. Ač už je to třicítka, padesátka nebo sedmdesátka, vždy lze RX-8 držet okolo 3 300 otáček za minutu, které jsou vhodné pro nejnižší spotřebu paliva. Se šetřením peněz přestávám v okamžiku, kdy se přede mnou někdo vleče čtyřicet na padesátce nebo 65 km/h na osmdesátce. V takových případech jsou otáčky na nižší rychlost vysoké, na vyšší převod se atmosférický dvourotor okolo 2 500 otáček naopak trápí.

O způsobu ježdění s RX-8 vypovídá častá věta, jíž lze nalézt na anglických fórech. „Je to výkonné auto, tak s ním tak jezděte.“ Zkrátka a dobře, motoru je nejlépe ve vysokých otáčkách. Disponuje slušnou porcí síly, vypaluje karbonové úsady a jeho zvuk je natolik návykový, že „na spotřebu“ nikdy jezdit nebudete. V posledních měsících se pohybuji na hodnotě 300-340 najetých kilometrů po každém natankování 60 litrů 95 oktanového benzínu. Stovkový benzín se v případě RX-8 nevyplatí, jelikož jej motor neumí vhodně spálit a značná část vstříknutého paliva končí ve výfukovém potrubí. Auto sice více střílí, ale přidanou hodnotu stovka prostě nemá.

Nájezd kilometrů na jedno plné natankování je téměř u všech majitelů stejný, což je ovlivněné samotným autem, které svého řidiče prostě a jednoduše hecuje. Po každém nakrmení nuluji kilometrový ukazatel tripu s tím, že tentokrát zkusím najet co nejvíce kilometrů. Jenže ouha, kluzké podmínky nebo dlouhá volná rovinka, na níž Mazdu velmi rád „roztáhnu“ jedna, dva, tři do vysokých otáček a spadlá ručička palivoměru mi následně div nepropíchne botu.

Soužití s posledním sériově vyráběným wankelem je zkrátka skvělé a natolik návykové, že začnete hledat trojúhelníky na všem okolo sebe a oblíbenými chipsy se okamžitě stanou Doritos. Hospodská tvrzení o nespolehlivosti a „skutečnosti“, že motor vydrží pouhých 60 tisíc kilometrů, jsou naprosto mimo. Vše je dáno jen přístupem majitele. Za studena netočit, ohřívat, ochlazovat, dolévat olej a pravidelně dekarbonizovat. To je vše, oč v případě Mazdy RX-8 běží.