Bizzarrini Manta: „Přistupte blíže! Fascinující dílo nové karosárny je tady!“

Jedinečný prototyp Bizzarrini Manta vznikl, aby Giorgietto Giugiaro mohl prezentovat vlastní designové studio. Postupem let se vůz ztratil, ale nyní už zase získává prestižní ocenění.

Psal se podzim roku 1968, když se na autosalonu v Turíně představil prototyp Bizzarrini Manta, který byl výsledkem spolupráce dvou důležitých mužů italského automobilového průmyslu v opačných fázích jejich kariéry. Návrhář Giorgietto Giugiaro právě založil vlastní společnost Italdesign, pro kterou byla Manta prvním výtvorem. Naproti tomu bylo Bizzarrini P538, na jehož podvozku byl prototyp postaven, posledním vozem Giotta Bizzarriniho jako nezávislého konstruktéra a výrobce vozů.

Po úspěšných projektech ve Fiatu, Bertone a Ghii se stále velmi mladý Giugiaro v roce 1967 rozhodl otevřít vlastní designové studio. Díky slávě svých předchozích návrhů měl jen málo problémů s financováním. Jediné, co potřeboval, byl velkolepý projekt, který měl zajistit, že založení jeho nové společnosti nezůstane bez povšimnutí. V dílnách upadající továrny Bizzarrini našel vhodný základ pro nový prototyp. Bylo jím stranou odložené Bizzarrini P538 s motorem uprostřed, které dříve závodilo v Le Mans.

Bizzarrini P538 bylo navrženo koncem roku 1965 a bylo prvním vlastním autem Giotta Bizzarriniho. První dva exempláře vyrobené pro amerického zákazníka byly vybavené dvanáctiválcem Lamborghini, jež Bizzarrini navrhl. Třetí podvozek byl určený pro závodění a byl poháněný small-blockem Chevrolet V8, který se nacházel i v dalších automobilech značky. Po malém počtu testovacích kilometrů se vůz zúčastnil závodu 24 hodin Le Mans 1966, z něhož musel odstoupit kvůli technickým problémům. V říjnu 1966 se znovu zúčastnil automobilových závodů, ale krátce poté byl definitivně odložen.

Giugiaro využil nejmodernější podvozek značky, ale opustil tradiční „tříkomorový“ design, který měl snadno rozpoznatelnou příď, kabinu a záď. Profil Manty sestával z jediné linky táhnoucí se od špičky nosu až k useknutému zadku. Čistý podélný tvar byl umožněný koncepcí s motorem uloženým uprostřed. Klíčové bylo čelní sklo, které mělo sklon pouhých patnáct stupňů. Sklo bylo použito i na zádi kokpitu, kde zakrývalo motor a napomáhalo výhledu z interiéru.

Interiér se také rozešel s konvencemi, protože řidič seděl na prostředním ze tří sedadel. Totožné řešení využívalo i dřívější Ferrari 365 P Speciale. Nastupování řidiče bylo usnadněno namontováním malé páky převodovky. Sklopný volant byl přimontovaný k dlouhému sloupku řízení, který vyčníval z hluboké palubní desky. V luxusním koženém interiéru to byl malý odkaz na závodní původ vozu.

Manta byla dokončena v jedovatě zelené barvě s červeně zvýrazněnými výdechy horkého vzduchu na zádi, které připomínaly žábry manty obrovské, po níž byl prototyp pojmenován. Na turínském autosalonu se jednalo o jednu z absolutních hvězd výstavy. První vůz navržený studiem Italdesign si získal uznání ve světových médiích. Později byl vůz přelakovaný do červené barvy s kontrastními bílými a modrými závodními pruhy a následně byl vystavený na Tokyo Racing Car Show a Los Angeles Auto Expo.

Během návratu z Los Angeles do Itálie se vůz ztratil a znovu se objevil až v roce 1978 nebo 1979, když se stal součástí nabídky celní aukce v přístavu v italském Janově. Novým majitelem se stal italský nadšenec, který nechal Mantu zrenovovat společností Carrozzeria SD, jíž vlastnil bývalý Bizzarriniho mistr Salvatore Diomante, do stříbrné barvy. O několik let později byl jedinečný prototyp prodán švédskému sběrateli, který jej ukázal na různých akcích včetně oslav dvacátého a třicátého výročí od založení Italdesign.

V roce 2005 se Bizzarrini Manta stalo majetkem nadšence z Texasu. Současný majitel nechal Mantu zrenovovat do původní podoby, s níž získala několik prestižních cen na výstavách Pebble Beach Concours d’Elegance, Concorso d’Eleganza Villa d’Este a byla k vidění při oslavách 40. výročí Italdesign na autosalonu v Ženevě.

Eclipse Cross se řídí dobře, ale vadí mi jako auto. Proč?

Pro běžné lidi opravdu je Eclipse Cross vážně dobré auto, ale benzínový šílenci jej už z principu nenávidí. Mně se při osobním vyzkoušení nové Mitsubishi opravdu líbilo, jenže je tady velké ale.

Číst celé

Citroën XM byl promarněným potenciálem

Většina z nás má rok 1989 spojen s převratem a koncem jedné dlouhé socialistické dekády. V témže roce v květnu se ovšem na světě objevil také Citroën XM, který měl navázat na tradici slavných francouzských limuzín. Něco se ale nepěkně zvrtlo.

Číst celé

Porsche C88: Levné Porsche pro chudý čínský lid

Porsche vyvinulo experimentální lidový model na žádost čínské vlády, která později smetla celý projekt ze stolu.

Číst celé

Závodění v Americe napravilo pověst Audi

Monstra s pohonem všech čtyř kol kralovala na amerických okruzích a započala část úspěšné historie Audi v motorsportu.

Číst celé

Lancia D50: Ferrari převzalo závodní program kvůli tragédii

Lancia D50 měla fantastický závodní debut, ale její úspěšné tažení ukončila tragédie, kvůli níž byl tovární program formule 1 následně zrušen.

Číst celé

Lancia Delta S4 Stradale: Silniční verze závodní bestie skupiny B

Lancia Delta S4 Stradale vznikla, aby automobilka mohla homologovat závodní speciál pro rallye skupiny B.

Číst celé