V dlouhé historii automobilového průmyslu vždy panovala vysoká konkurence, v níž dokázaly přežít jen ty nejsilnější společnosti, přičemž ty slabé zakryl písek času. Pravdou je, že dokonce i společnosti, které přežily dvě světové války, velkou hospodářskou krizi a další ekonomické nepokoje měly ve své historii nejedno období, kdy byly až nebezpečně blízko možnému bankrotu.

Po těžkých časech, kdy mnoho automobilek neuspělo, však pokračovaly jako vítězové. Někdy to bylo způsobeno vládní záchranou, jindy se podařilo najít řešení náročné situace manažerům samotné automobilky. Díky sebevědomým rozhodnutím, chytrému inženýrství a pečlivému pozorování trhu se řadě společností podařilo představit a prodávat správné vozy ve správnou chvíli.

Některé z tří námi vybraných značek stály na pokraji bankrotu hned několikrát, ale i přesto se jim podařilo přežít do dnešních dnů a stát se úspěšnými. Jaké modely je zachránily?

Aston Martin DB7

Aston Martin během sedmdesátých a osmdesátých let vyráběl nádherné stroje, což ale firmě nestačilo, aby zůstala bezpečně nad vodou. Ačkoli taková auta pomohla značce fungovat další roky, fantastický sedan Lagonda nemohl udržet firmu v zisku, kvůli čemuž jí v roce 1988 převzal Ford. V roce 1994 se po dlouhých letech vývoje představil model DB7, který navrhl Ian Callum na základě přepracované a vylepšené platformy Jaguaru XJ-S.

Díky sdílení dílů a hromadné výrobě se typ DB7 stal autem, jež pomohlo společnosti vydělat potřebné peníze. Nový vlastník automobilky kvůli snížení výrobních nákladů zanechal hliník hliníkem a rozhodl se vyrábět karoserie z levnější oceli. Některé použité díly pocházely přímo ze skladů Fordu. O vytváření hnací síly se však postaral řadový šestiválec Jaguar.

Pro zákazníky, kteří stále toužili po ručně smontovaném Aston Martinu, bylo v nabídce Virage. Zatímco DB7 byl jednoznačně základní model nabídky, využíval typové označení podle jména Davida Browna, jež dříve patřilo pouze vlajkovým lodím.

Aston Martin DB7 dosáhl vrcholu v roce 1999, kdy se pod jeho kapotou objevil prestižní vidlicový dvanáctiválec, čímž vznikl typ DB7 Vantage. Plnotučná verze dosahovala výkonu 420 koní a nabízela vynikající jízdní vlastnosti. Nejlepší částí historie DB7 však je, že se během desetileté výroby vyrobilo více než 7 000 exemplářů. Velká prodejní čísla připravila prostor pro uvedení slavného a úspěšného DB9. Pokud by však nevznikl DB7, současný úspěch značky by byl nemožný.

Lamborghini Gallardo

Italská automobilka Lamborghini byla založena v roce 1963 rozzuřeným podnikatelem Ferrucciem Lamborghini, jehož krátce předtím namíchl Enzo Ferrari. Lamborghini chtěl s Ferrarim diskutovat o špatné kvalitě jeho sportovních vozů, ale byl poslán k šípku. Historie továrny ze Sant‘ Agaty odstartovala úspěšným typem 350 GT, na něhož později navázala krásná Miura a ikonický Countach.

Poté se značka vlivem pomalého vývoje a špatných ekonomických rozhodnutí dostala do finančních potíží. V roce 1987 těžké období částečně vyřešil prodej společnosti americkému koncernu Chrysler, pod jehož křídly vzniklo Diablo a italská značka následně putovala do vlastnictví indonéské společnosti Megatech. Katastrofální prodejní čísla a spoléhání se na dlouhodobé udržení nejnovějšího modelu na trhu však ničemu nepomohlo a Lamborghini potřebovalo další pomoc.

V roce 1998 se Lamborghini dostalo do vlastnictví německého koncernu Volkswagen, kde bylo zařazeno do správy Audi. To se ukázalo jako správné rozhodnutí, protože Němci věděli, co mají dělat, aby zachránili legendární italskou značku a kromě povedené modernizace Diabla vyvinuli jeho nástupce jménem Murciélago.

Dlouho očekávaný spasitel přišel až v podobě modelu Gallardo, který byl nejprve k dispozici v karosářské variantě kupé a později byl uveden i otevřený Spyder. Kompaktní „lidový“ model s vidlicovým desetiválcem byl přesně tím, co značka potřebovala. Během prvního roku výroby (2003) byly k dispozici pouze kupé, jichž se prodalo 933 exemplářů.

V roce 2013 byl představen Huracán a Gallardo se s 14 022 vyrobenými kusy stalo nejprodávanějším Lamborghini všech dob. Kromě toho, že je nejlepším nevlajkovým modelem se zároveň zapsalo do historie i tím, že zachránilo automobilku před totálním kolapsem.

Porsche Boxster 986

Během dlouhé historie mělo Porsche několik bouřlivých období, k nimž patří jedno z počátku devadesátých let. Klasická 911 nevydělávala dostatek peněz, za čímž stál hlavně razantní pokles prodejů a příliš vysoké výrobní náklady. Kdysi velkolepý model 928 se stal zastaralý. Společnost se rozhodla vyvinout nový model schopný zaujmout novou vlnu zákazníků, která toužila po něčem jiném než stárnoucí 911.

V osmdesátých letech společnosti pomohly lidově zaměřené modely 924 a 944, v jejichž útrobách se nacházely motory uložené vpředu a více konvenční technika, než jaká byla pro Porsche běžná. Vhodným řešením pro devadesátá léta se však stal Boxster. Sportovní roadster s motorem uprostřed, jež se díky sdílené přední části podobal tehdejší 911 (generace 996).

Boxster (továrně označovaný jako 986) byl poháněný stejnými plochými šestiválci jako 911. Porsche je však mírně oslabilo, aby se nový model nestal možnou konkurencí pro vlajkovou loď nabídky. Krátce po uvedení na trh v roce 1996 se společnosti podařilo oslovit nové zákazníky z celého světa, kteří toužili po voze se slavným charakterem Porsche, ale za méně peněz.

Úspěch Boxsteru zachránil Porsche z finančních potíží a zároveň umožnil vyvinout další úspěšné modely, mezi něž se řadí například Cayman, Cayenne a Panamera. Porsche nyní funguje v nejlepších letech s rekordními prodeji a zvládlo to, aniž by se muselo vzdát legendární 911, která se častokrát neřadila k nejprodávanějším modelům.