Sportovní divize BMW M Power se za několik desetiletí svého působení zařadila k nejdůležitějším tvůrcům řidičsky zajímavých aut. Její fanoušci se každým dnem přou, jaký z jejích počinů je vlastně nejlepší. Jako skutečný vítěz je často zmiňováno BMW M3 E46, které se poprvé představilo na ženevském autosalonu v říjnu roku 2000.

Pod kapotou se objevil nový 3,2 litrový řadový šestiválec S54, který pomocí šesti nezávislých elektronicky ovládaných škrticích klapek dosahoval nejvyššího výkonu 343 koní při 7 900 otáčkách za minutu a točivého momentu 365 newtonmetrů při 4 900/min. Netrvalo dlouho a M3 E46 je stala skutečnou legendou, o čemž svědčí i její dnešní vysoké tržní ceny. I neustále rostoucí hodnoty poslední M3 s atmosférickým šestiválcem však mohou být zanedbatelné při srovnání s nejlepší vyrobenou verzí generace E46. To platí i ve srovnání s ostřejší verzí CSL (Coupe Sport Leichtbau).

BMW M3 GTR Straßenversion vzniklo v roce 2002 jako silniční verze soutěžní M3 GTR, ale přitom bylo vyvíjené mimo závodní program. Za vývojem Straßenversion stojí speciální oddělení sídlící v továrně v německém Regensburgu, kde se mimo jiná auta vyrábělo i běžné BMW M3 E46. Pod kapotu silniční verze GTR se dostal mírně podladěný čtyřlitrový vidlicový osmiválec P60B40 schopný poskytnout maximální výkon až 387 koní při 7 000 ot./min a točivý moment 390 Nm při 5 000/min. Stejně jako závodní motor, i ten v silničním autě byl vybavený mazáním se suchou skříní.

Osmiválec s mírně sníženým výkonem (motor závodní verze vyvinul až 450 koní) byl jedním z mála kompromisů při vývoji. Součástí pohonného ústrojí silniční verze byla šestistupňová manuální převodovka s dvoulamelovou spojkou a mezi hnacími zadními koly byl umístěný variabilně uzamykatelný diferenciál M.

Kvůli výrazně lepším a rychlejším jízdním výkonům verze GTR musel být přepracovaný podvozek, což si vyžádalo i značné vyztužení karoserie a kvalitnější uložení tlumičů. Nastavení podvozku vycházelo z nastavení závodního auta a oproti běžnému BMW M3 bylo GTR značně sníženo. Bodykit inspirovaný okruhovým speciálem nejen dobře vypadal, ale zároveň i omezoval aerodynamický vztlak.

Silniční BMW M3 GTR využilo rozsáhlého snížení hmotnosti. Střecha, zadní spoiler, větrací otvory a další komponenty byly vyrobené z plastu vyztuženého uhlíkovými vlákny (CFRP), který byl použitý i na závodním autě. Zaměření inženýrů na nejrozumnější snížení hmotnosti bylo patrné i v interiéru. Sportovní sedadla Recaro sice byla kožená, ale velké úspory váhy bylo dosaženo odstraněním zadních sedadel.

Specialistům z Regensburgu se povedlo dosáhnout skvělého výsledku. Původní BMW M3 E46 totiž vážilo závratných 1 549 kilogramů, ale u silniční verze GTR se ručička váhy zastavila na hodnotě 1 350 kilogramů. M3 GTR Straßenversion bylo schopné dosáhnout nejvyšší rychlosti až 295 kilometrů v hodině.

BMW původně zamýšlelo, že po skončení závodní sezóny 2001 vyrobí deset exemplářů GTR Straßenversion, které prodá vybraným zákazníkům za cenu €250,000, ale nakonec vzniklo jen šest vozů. Tři z nich byly označeny jako vozidla pro technický vývoj a později byly rozebrány na součástky a zbylé tři kusy se nachází kdesi v depozitáři BMW.