Volkswagen se připravuje na elektrifikovanou budoucnost, ale nezapomíná na rychlá auta se spalovacím motorem. V roce 2019 se Němci rozhodli představit zdivočelou verzi T-Rocu, mírumilovného kompaktního crossoveru do města, který se líbí hlavně holkám a mladým lidem. O Volkswagenu T-Roc R jste možná nikdy neslyšeli, ale je rychlým crossoverem podle pravidel ostrých hatchbacků, který vlastně nedává žádný smysl.

S pomyslnými sportovními crossovery se v budoucnu budeme setkávat stále častěji. Zájem zákazníků o kompaktní crossovery a velká SUV roste, stále se zvyšují vytoužené výkony motorů a spojení velkých rodinných aut se světem sportovních vozů napomáhá úspěšnému marketingu. I to mohly být důvody, proč se Volkswagen rozhodl vyvinout T-Roc R, který kombinuje současnou chuť zákazníků s technikou Golfu R.

Volkswagen T-Roc R je v ekologicky smýšlejícím automobilovém průmyslu skoro zbytečný a automobilka bude muset vyrobit hodně elektrifikovaných modelů, aby obhájila jeho uhlíkovou stopu, ale zároveň je autem, které zaujme nejednoho benzinového nadšence. Podívejte se, jak T-Roc R vypadá. Volkswagen ze seriózního modelu udělal veselou hračku s mohutnějším bodykitem s většími chladicími otvory, decentními znaky R a čtyřmi výfukovými koncovkami, které nahrazují původní falešné koncovky.

T-Roc R se s příplatkovými devatenáctkami Pretoria tváří jako rozkročený pouliční rváč, ale už při prvním nastartováním si rychle uvědomíte, že kdybyste z něj odstranili označení nejsilnější sportovní verze, tak se z něj stane tovární sleeper. T-Roc R se od standardních verzí odlišuje výrazně sportovnějším a agresivnějším zevnějškem, ale v tmavě modrém laku na ulici přitahuje pozornost pouze těch lidí, kteří umí prokouknout do jeho nitra. Dravý charakter T-Rocu R totiž odhalíte až při prvním plném plynu.

Věřím tomu, že rychlost, zběsilost a odhodlání T-Rocu R překvapí nejednoho řidiče. Opravdový potenciál vozu si uvědomíte až při pohledu na titanový výfuk Akrapovič, který Volkswagen nabízí jako součást příplatkové výbavy. Z pohledu řidiče to ale bohužel není tak vzrušující, protože interiér nevypovídá nic o tom, že tohle auto umí rozpoutat malé peklo. Jedinou opravdu výraznou změnou oproti obyčejné verzi je sportovní volant z Volkswagenů R-Line, modrý dekor a sportovní sedadla z Golfu.

Nejsilnější emoce se u erka probouzejí s nastartováním motoru. Volkswagen T-Roc R se s příplatkovým Akrapovičem snaží přitáhnout pozornost celého okolí. Startuje s lehkým vyštěknutím a poté se usazuje v dunivém volnoběhu. Volkswagen vyvinul T-Roc R stejným způsobem, jako sportovní divize Seatu vyvinula svůj první model Cupra Ateca. Inženýři vzali techniku posledního Golfu R, kterou naskládali do jiné karoserie. Muselo to být snadné, protože obě erka stojí na stejné platformě.

Inženýři Volkswagenu ani neupravovali parametry motoru. Dvoulitrový čtyřválec TSI vyvine výkon až 300 koní a točivý moment 400 newtonmetrů v rozmezí 2 000 až 5 200 otáček za minutu. O rychlosti T-Rocu R není pochyb. Bez řidiče váží 1 575 kilogramů, což je o 60 kilogramů více než standardní Golf R, a zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za 4,8 sekundy. Při sprintování na stovku je o pouhou desetinu sekundy pomalejší než Golf R, ale s prstem v nose se umí rozjet na stejných 250 kilometrů v hodině.

Když na to pořádně šlápnete, turbem přeplňovaný dvoulitr okamžitě posbírá všechny síly a pořádně vás zatlačí do sedaček. Silný lineární zátah s rostoucími otáčkami doplňuje jemný řev hlučného výfuku se zvučným jménem, kterým se při ubrání plynu nese prskání a praskání dohořívající směsi. K tomu si přidejte hlasité syčení a odfukování turbodmychadla. Často se přistihnete, že si jen hrajete s plynem, aby T-Roc R přitahoval pozornost okolí. Můžete to dělat pořád dokola a nepřestane vás to bavit. Uvnitř však se zavřenými okny uslyšíte hlavně nepříjemný umělý burácivý zvuk, který naštěstí můžete utlumit komfortním nastavením.

Uvažujete, jestli se dá o Volkswagenu T-Roc R přemýšlet jako o sportovním autě pro každý den? Je rychlý na rovinkách i v zatáčkách, řízení je rychlé a s přiměřenou zpětnou vazbou, výkonné brzdy s plynulým nástupem síly se snadno dávkují a všeobecně neutrální naladění neskrývá záludnosti a relativně tuhý podvozek DCC zamezuje větším náklonům karoserie. Naladění podvozku T-Rocu R však nemusí vyhovovat každému, protože je při klidné jízdě po městě tvrdý, a to i v měkčím komfortním nastavení. Na českých silnicích až příliš natřásá.

Na okreskách se jízdní vlastnosti T-Rocu R s haldexovou čtyřkolkou 4Motion velmi podobají ostrým hatchbackům s pohonem všech kol, ale velkou část zábavnosti bohužel zabíjí naladění sedmistupňového dvouspojkového automatu DSG. Převodovka umožňuje přepnutí do režimu manuálního řazení, ale i ve sportovním režimu Race nedává řidiči úplnou svobodu. Když se ručička otáčkoměru nebezpečně blíží červenému poli, převodovka sama přeřadí na vyšší stupeň. Když zrychlujete ze zatáčky na plný plyn, klidně zase podřadí.

Chování DSG není nejlepší ani při běžné jízdě, protože software se sportovnějším naladěním občas nepříjemně cuká se spojkami. Hlavně při pomalém krokování v koloně musíte s plynem pracovat citlivě, abyste zbytečně necukali celým autem. Manuál bohužel není možný a od použití T-Rocu R jako sportovního přibližovadla do města odradí i kombinovaná spotřeba benzinu. Ta se průměrně pohybuje okolo 10 litrů na 100 kilometrů a při rychlém ježdění může vyšplhat až na dvojnásobek.

Volkswagen T-Roc R není pouze pozérským rychlým crossoverem, ale překvapivě schopným autem, které umí zaujmout. Stále ale nechápu smysl vzniku takového auta, obzvláště v době, kdy automobilky říkají, že musí šetřit. Vývoj malého sportovního crossoveru stojí spoustu peněz, a to Volkswagen podstoupil kvůli velmi úzké skupině potenciálních zákazníků. T-Roc R je pozoruhodným kompromisem mezi ostrým hatchbackem a městským crossoverem, který vznikl i přes to, že jej nikdo nepotřeboval. V obou směrech najdete lepší auta a spojení obou světů většinou nefunguje.