Volvo Tundra: Vedení se bálo sériové výroby, tak design vykradli Francouzi

Volvo se na konci osmdesátých let pustilo do odvázaných kreací. Za touto stojí studio Bertone vedené Marcellem Ganidinim. Volvo ovšem pak nesebralo odvahu pustit Tundru do sériové výroby. Co naplat, odvahu nakonec sebral někdo jiný.

Nedávno jsme si na konceptu T6 Roadster ukázali, že Volvo dříve nebylo tak úzce zaměřené na bezpečnost a ekologii a že mělo odvahu dělat neotřelé koncepty. Dnes se podíváme další takový, a tím je koncept Volvo Tundra z roku 1979.

Většinou si Bertoneho spojujeme s vozy italské výroby, ale jak sami máme zkušenosti se Škodou Favorit, Bertone se neštítil pracovat i pro méně obvyklé automobilky. Na konci sedmdesátých let pracoval pro Volvo, když navrhoval vlajkovou loď s označením 262C. Volvu se spolupráce líbila, a tak totéž studio oslovila, aby pro Volvo navrhla koncept, kterým by zaujala široké publikum. Podle reakcí a dalších okolností mělo být později rozhodnuto, zda se auto dostane do sériové výroby.

Roku 1979 se tedy objevil koncept Volvo Tundra. Auto bylo postavené na základech malého kupé značeného 343, ale bylo o něco kratší a nižší. Jak popsal Marcello Gandini, tehdy ředitel studia Bertone, Volvo se rozhodlo přerušit designové vazby na ostatní modely a zůstalo tak zachováno jen několik typických prvků Volvo. Tundra byla krabicoidního zjevení, ale přesto se snažila o co nejmenší aerodynamický odpor. Ke slovu přišly vyklápěcí světlomety a zajímavě působila také charakteristická mřížka chladiče neobvykle posunutá ke straně.

Převislá střecha měla jen tenké a černé nebo za sklem schované sloupky, aby vytvářela dojem, že pluje nad vozem. Zadní světla byla jakoby propojena v jeden celek a víko kufru vytvořeno pouze sklem. Se stejným talentem, s jakým Švédi skládají všechen nábytek do jedné tenké krabice, dokázali konstruktéři vecpat rezervní kolo do motorového prostoru.

V interiéru zavládla jednoduchost, které dominovala digitální přístrojovka, jenž svou šířkou připomíná poslední generaci Mercedesu třídy S. Přesto se ve Volvu snažili udržet rozvody elektroniky co nejjednodušší. Nejsme odborníci na elektroniku Volva, ale zřejmě tento přístup automobilka praktikovala i mimo koncept Tundra. Ne nadarmo jsme mezi autaři o švédské diskotéce nikdy neslyšeli, na rozdíl od francouzské nebo italské.

Tundra byla poháněna čtyřválcem o objemu 1,4 litru půjčeného od Renaultu. Výkon pouhých 69 koní a 108 Nm byl přenášen na zadní kola pomocí čtyřstupňového manuálu. Díky pokročilé aerodynamice však Tundra dosahovala rychlosti až 160 km/h. Jak bylo v těchto dobách častým zvykem, koncept byl plně funkční.

Tisk i veřejnost přijala Tundru velmi dobře, ale ukázalo se, že je na poměry Volva příliš progresivní. Vedení automobilky se zaleklo a místo vývoje sériové verze rozhodlo o několika konzervativních faceliftech řady 300 v průběhu osmdesátých let.

Designové inovace, které Tundra přinesla však nebyly spláchnuty do záchoda. Koncept se zalíbil Citroënu, který Marcella Gandiniho, ředitele studia Bertone, požádal, aby některé designové prvky a nápady přenesl do Citroënu BX. Volvo z toho asi radost nemělo, ale nakonec se tak stalo. BX bylo představeno v Paříži roku 1982 a byl znatelně Tundrou inspirován, alespoň co se přední části týče.

Nissan GT-R, část druhá: Technologická vyspělost

V prvním článku (z pěti) tohoto seriálu jsme si obecně představili Nissan GT-R. Nyní se podíváme do hloubky jeho karoserie a motoru. 

Číst celé

Alfa Romeo Tipo 33 Stradale byla nejkrásnějším supersportem své doby

Asi přesně nevím jak správně by měl tento magazínový příspěvek začít. Nevím, jak se má správně psát úvod k takové automobilové modle, jakou 33 Stradale bezesporu je. Asi jen slovo „ohromující“ může dobře popsat ty jemné a nádherné linie. Elegantní složitostí své techniky mě pak přivádí k dalšímu slovu – „dokonalost“.

Číst celé

Honda S2000: Vysokootáčková nirvána bez střechy

Honda S2000 patří k nejpovedenějším autům, jaká kdy přišla z Japonska. Spolu s Mazdou MX-5 tvoří dvojici roadsterů, jenž slouží jako měřítka své kategorie.

Číst celé

GTO versus GTO. Obstálo Ferrari proti Pontiacu v americkém testu?

Magazínu Car and Driver se nepodařilo sehnat vzácnější z vozů do srovnávacího testu, takže je jednoduše porovnali u stolu v kanceláři.

Číst celé

Tajemství 10 muscle cars. Co jste o nich nevěděli?

Deset skvělých sportovních vozů podle amerických měřítek a zajímavosti, které se skrývají v jejich příbězích.

Číst celé

Auta pro puristy dnes dělá jen Amerika. A dělá je výborně

Vidlicové osmiválce s hrubou silou pod kapotou a konečně už i skvělé jízdní vlastnosti. Američané v posledních letech dělají auta, která by se měla líbit hlavně opravdovým srdcařům. A dělají je sakra dobře!

Číst celé