Devadesátá léta jsou mnoha lidmi považována za vrchol vývoje automobilového průmyslu. Přestože by se dnešním politikům nelíbily tehdejší motory splňující nanejvýš Euro 3, takové tvrzení pravděpodobně není daleko od pravdy.

Na bláboly omezující emise je však potřeba zapomenout v případě tehdejších supersportovních aut, jejichž základ byl v mnoha případech převzatý z motorsportu. Takové Ferrari F50 využívalo motor, který byl původně navržený pro monopost Formule 1.

Kromě vozů, na něž si vzpomeneme každý den vzniklo i několik supersportů, které mají do světa motorsportu ještě blíže, ale i přesto na ně mnoho lidí zapomíná. Vybrali jsme pět z nich, jež zůstaly zastíněné neprávem.

Isdera Commendatore 112i

Supersport Isdera Commendatore 112i navrhl v devadesátých letech talentovaný konstruktér Eberhard Schulz se svými dvěma syny, přičemž s cílem postavit technologický klenot využili řadu zajímavých technologií. Typ 112i poháněl šestilitrový vidlicový dvanáctiválec Mercedes-Benz, jehož nejvyšší výkon dosahoval 402 koní a byl spárovaný se šestistupňovou manuální převodovkou. Přestože se z dnešního pohledu může zdát výkon malý, opak byl pravdou.

Isdera s hmotností přibližně 1 450 kilogramů dokázala zrychlit z 0 na 100 kilometrů v hodině za 4,7 sekundy a dosahovala úctyhodné nejvyšší rychlosti 342 kilometrů v hodině. Vůz se zároveň stal dalším pokusem nahradit legendární Mercedes-Benz 300 SL, na což odkazovaly vzhůru otevírané dveře. Kromě toho byl vůz vybavený chytrým podvozkem snižujícím se ve vysokých rychlostech a aerodynamickou brzdou.

Jaguar XJR-15

Jaguar XJ220 se na určitou dobu zapsal do historie jako nejrychlejší sériově vyráběné auto. Svým velkolepým úspěchem však výrazně zastínil předchůdce, jímž byl XJR-15. Jaguar při vývoji spolupracoval se specialisty z Tom Walkinshaw Racing, kteří značce pomáhali s úspěšnou účastí v automobilových závodech. Lidé z TWR vyvinuli XJR-15 jako silniční supersport, přičemž vycházeli z vítězného závodního speciálu XJR-9.

Jaguar XJR-15 byl představený světu v roce 1990 a během dvouleté produkce vzniklo pouhých 53 exemplářů. Vůz poháněl uprostřed uložený atmosférický dvanáctiválec o zdvihovém objemu 6 litrů, nejvyšším výkonu 456 koní a točivém momentu až 569 newtonmetrů. To stačilo k tomu, aby 1 060 kilogramů vážící Jaguar zrychloval na stovku za 3,2 sekundy a dokázal uhánět až 307 kilometrů v hodině.

Lotus Elise GT1

Lotus Elise všichni známe hlavně jako malý obratný sportovní vůz, ale jen málokdo si dnes pamatuje jeho opravdu rychlou verzi. Britský výrobce se chtěl stát konkurenceschopný v závodech FIA GT1, kvůli čemuž vyvinul závodní Elise. Kromě sedmi závodních vozů vznikl i jeden silniční exemplář, který byl poháněný vidlicovým osmiválcem Chevrolet LT5, jehož zdvihový objem byl navýšený na šest litrů a o dostatečné plnění válců se zasloužila dvojice turbodmychadel.

Výsledkem bylo 615 koní, s nimiž Elise GT1 vystřelilo na stovku za 3,2 sekundy a dosahovalo až 320 kilometrů v hodině. Mohutná hnací síla byla přenášena na zadní kola skrze šestistupňovou sekvenční převodovku Hewland. S pohotovostní hmotností 1 050 kilogramů se jednalo opravdovou čtyřkolovou bestii.

Nissan R390 GT1

Japonské automobilky vstupují do evropského vytrvalostního závodu 24 Hours of Le Mans s velkým odhodláním, ale za celou historii jejich účasti se jim podařilo zvítězit jen dvakrát. O velký úspěch se pokusil i Nissan s prototypem R390 GT1, který stejně jako Jaguar XJR-15 vznikal ve spolupráci s Tom Walkinshaw Racing. Kromě několika závodních aut Nissan postavil i jeden exemplář homologovaný do běžného provozu.

Jediný silniční Nissan R390 GT1 poháněl dvakrát přeplňovaný 3,5 litrový vidlicový osmiválec, který dokázal vyvinout výkon až 550 koní a nejvyšší točivý moment 637 Nm. Hnací síla putovala na zadní kola skrze šestistupňovou sekvenční převodovku. R390 GT1 akceleroval z 0 na 100 kilometrů v hodině za 3,9 sekundy a maximální rychlost dosahovala 354 km/h.

TVR Cerbera Speed 12

V druhé polovině devadesátých let se z projektu 7/12 vyklubal prototyp TVR, jehož jízdní výkony mohly přesáhnout legendární McLaren F1. TVR Cerbera Speed 12 vzniklo jako speciál pro vytrvalostní závod v Le Mans, kde se mělo utkat s konkurenty jako Nissan 390 GT1, Porsche 911 GT1 či Toyota GT-One. Příliš vysoké náklady na vývoj a změna pravidel však znamenaly, že technika použitá v TVR velmi rychle zastarala.

Konstruktéři se domnívali, že by vůz mohl dosáhnout nejvyšší rychlosti blížící se 390 kilometrům v hodině, k čemuž mu měl dopomoci obrovský motor. Vidlicový dvanáctiválec o objemu 7,73 litru totiž mohl vyvinout výkon přesahující až 800 koní. K teoretické vysoké rychlosti a raketové akceleraci z 0 na 100 kilometrů v hodině za 2,9 sekundy přispívala i pohotovostní hmotnost 1 100 kilogramů.