Průkopník automobilového průmyslu Henry Ford kdysi řekl: „Automobilové závodění vzniklo 5 minut po vyrobení druhého auta.“ Henry Ford se na začátku 20. století zajímal o závodní auta a už v roce 1901 postavil vůz o výkonu 21 koní, se kterým vyhrál závod proti Alexandru Wintonovi (zakladateli společnosti Winton Motor Carriage Company) a dalším soupeřům, přičemž výhra z tohoto závodu mu pomohla k založení společnosti Henry Ford Company.

Henry Ford v této společnosti nesetrval dlouho, protože ji opustil v březnu 1902 kvůli sporům s akcionáři a Henrym Lelandem. S sebou si vzal 900 dolarů a schémata plánovaného závodního vozu. Fordovu bývalou společnost převzal Henry Leland a v roce 1902 ji přeměnil na Cadillac Motor Company.

Henry Ford se spojil s cyklistickým závodníkem Tomem Cooperem a týmem několika asistentů, aby společně zkonstruovali dvojici podobných závodních vozů, které dosud nebyly pojmenovány a po dokončení byly natřeny červeně a žlutě. Výsledkem byly dva vozy s obrovským motorem a podvozkem bez karoserie.

Oba vozy měly odolnou konstrukci s řadovým čtyřválcem se zdvihovým objemem 18,9 litru, vývrtem 183 milimetrů, zdvihem 180 milimetrů a setrvačníkem o hmotnosti 100 kilogramů. Nejvyšší výkon se pohyboval v rozmezí od 70 do 100 koňských sil. Neměly odpružené zadní zavěšení a diferenciál a jednoduché řízení ovládala otočná tyč se svislými držadly, která připomínala řídítka bicyklu. Celkové náklady na dokončení projektu činily 5 000 amerických dolarů, což tehdy bylo opravdu hodně peněz.

Vozy nesly jméno Ford, ale samotný Henry Ford se rozhodl prodat svůj podíl v nich za 800 dolarů Barneymu Oldfieldovi a Tomu Cooperovi, když auta odmítla nastartovat během zkušební jízdy dva týdny před prvním závodem. Henry Ford nechtěl nepokračovat v závodění, ale vyhrazoval si právo na propagaci automobilů, čímž chtěl povýšit svou image po jejich případných závodních úspěších, a začal budovat společnost Ford Motor Company.

Cooper a Oldfield pokračovali s vývojem závodních Fordů a v létě 1902 se jim povedlo zprovoznit červený exemplář. Ten byl později pojmenován Ford 999 po americké parní lokomotivě Empire State Express č.999, která v roce 1893 stanovila světový rychlostní rekord 181,1 km/h a stala se prvním strojem vyrobeným člověkem, který vlastní silou překonal rychlost 160 km/h (100 mil v hodině). Žlutý exemplář byl pojmenován Arrow.

Barney Oldfield neměl řidičské zkušenosti, ale naučil se ovládat 999 a začal s ním závodit. Při svém závodním debutu v říjnu 1902 v osmikilometrovém závodě Manufacturer’s Challenge Cup dokázal zvítězit a porazit Alexandera Wintona. Ford 999 stanovil rychlostí rekord na trati v Grosse Pointe a pokračoval v turné po Americe a získal několik dalších vítězství. Cooper si později ponechal automobil pro své závodění, zatímco se Oldfield nakonec spojil s Wintonem, proti němuž dříve závodil.

I žlutý Arrow měl úspěšnou závodní kariéru, ale nejvíce jej proslavila havárie během závodu v září 1903, při které zemřel řidič Frank Day. Henry Ford se rozhodl odkoupit vrak vozu a opravit ho s plánem uskutečnit rekordní jízdu na zamrzlém jezeře a přejmenoval ho na 999, protože původní červené auto již nezávodilo. Tisk opravenému vozu přezdíval „New Red Devil“.

Henry Ford a mechanik Ed „Spider“ Huff stanovili nový rychlostní rekord v lednu roku 1904 na zamrzlém jezeře v New Baltimoru v Michiganu, když s Fordem 999 dosáhli nejvyšší rychlosti 147,06 km/h. Ohromující úspěch pomohl společnosti Ford Motor Company, aby zaujala potenciální zákazníky.