Účast v automobilových soutěžích je součástí historie Porsche téměř od jeho počátku. V padesátých letech se však začali v továrně přemýšlet o prvním opravdovém závodním voze, který by mohl nahradit úspěšné speciály Glöcker. Ačkoliv již existovala řada podařených soutěžních odlehčených Porsche 356, tým v Zuffenhausenu cílil na více specializovaný stroj, jež by mohl navázat na závodní úspěchy z minulých podniků.

Navzdory omezeným finančním prostředkům a nedostatku času byly zahájeny práce hned na dvou projektech. Ernst Fuhrmann byl pověřen návrhem závodního motoru (projekt 547) a Wilhelm Hild vedl vývoj nového podvozku (projekt 550). Hildův tým však měl jen několik měsíců na to, aby připravil nový závoďák, jehož debut byl naplánovaný na čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans roku 1953.

Konstrukce byla velmi podobná vozu Glöcker, který využíval upravené hnací ústrojí typu 356 uložené uprostřed. Jednoduchý trubkový žebřinový rám tvořilo šest křížových členů. Přední a zadní zavěšení pocházelo z běžných produkčních Porsche, přičemž bylo modifikované, aby odolalo závodnímu zatížení. Z obyčejných modelů pocházely i brzdy, jejichž dárcem se stal typ 356.

Inženýři zkonstruovali dvojici podvozků, ale Fuhrmannův tým neměl dokončený žádný motor. Do šasi byl namontovaný motor pocházející z 356 1500 Super, jehož nejvyšší výkon mohl dosáhnout až 100 koní v případě spalování alkoholu při vysokém kompresním poměru. Pro typ 550 byl ale zvolený nižší kompresní poměr 9.0:1, s nímž motor dosahoval vyšší životnosti a výkonu 78 koní. Porsche 550 se poprvé ukázalo v závodě na Nürburgringu vybavené karoserií roadster. I přes problémy se špatnou funkcí karburátoru a nepříznivé počasí se Helmu Glöckerovi podařilo dovézt první závodní vůz Porsche do cíle na prvním místě a překonat tvrdou konkurenci značek EMW (Eisenacher Motoren Werke) a Borgward.

Do závodu v Le Mans Porsche nastoupilo se dvěma vozy. Stejně jako druhý vůz byl i vítěz z Nürburgringu přestrojený do karoserie kupé, která měla být vhodnější pro vysokorychlostní trať. Třída 1 101-1 500 ccm byla snadno poražena. Obě nasazená Porsche za dobu závodu urazila stejnou vzdálenost a v celkovém pořadí se umístila na patnáctém a šestnáctém místě. Pořadatelé nakonec přiřadili vítězství ve třídě Richardu Frankenbergu a Paulu Freremu, kteří řídili vůz 550-02. Krátce po Le Mans oba vozy závodily v dalších dvou závodech v Německu a Hans Herrmann připsal 550-02 další vítězství.

V dílně v Zuffenhausenu mezitím vznikl zbrusu nový motor Ernsta Fuhrmanna, jehož jedinou podmínkou bylo, aby zůstal v limitu do 1 500 ccm a zároveň poskytoval co největší výkon. Použití vačkových hřídelů v hlavě válců se stalo jediným možným řešením. Ve srovnání s motorem OHV z běžných silničních Porsche 356 měla nová jednotka 547 větší vrtání a kratší zdvih, s nímž zdvihový objem zůstal 1 498 ccm. Čtveřice válců plochého motoru byla plněná dvěma vačkovými hřídeli, o jejichž pohon se namísto standardních řetězů nebo řemenů staraly hřídele. Podobný návrh byl použitý i u Fuhrmannových dřívějších plochých dvanáctiválců pro závodní vozy Cisitalia Grand Prix.

Třetí podvozek 550 byl vyrobený s rafinovanějším trubkovým rámem, připraveným pro použití nového motoru. Erwin Komenda byl pověřený předložit podobu nové karoserie roadsteru nesoucí tvary odkazující na původní 550. Stejně jako podvozek, byla i karoserie více promyšlená. Porsche 550 v novém balení se poprvé ukázalo na Grand Prix v Hockenheimu v roce 1953, kde Hans Hermann odjel několik kol, ale stále nedosáhl rychlosti staršího 550 Coupé, které zvítězilo. Následující týden získal čtyřvačkový roadster třetí místo při závodě do vrchu s Hansem Stuckem za volantem. Porsche na obou závodech odmítlo otevřít kapotu a ukázat nově vyvinutý motor.

O měsíc později Porsche přijelo na autosalon v Paříži, kde Furhmannův motor představilo veřejnosti a zároveň oznámilo výrobu typu 550 RS Spyder. Ten byl k dispozici v roce 1954 jako závodní auto pro soukromé týmy. Výstavní vůz byl pátý vyrobený exemplář vybavený čelním sklem se stěrači, uzamykatelnou schránkou, dvěma sedadly a stahovací střechou. Než však bylo Porsche 550 RS Spyder považované za připravené na výrobu, bylo provedeno mnoho drobných úprav motoru a podvozku.

Motor s čtveřicí vaček začal ukazovat svůj opravdový potenciál, ale nová hnací síla vyžadovala pečlivé naladění. Porsche poslalo první dvě vyrobená kupé dvojici zákazníků z Jižní Ameriky účastnících se závodu La Carrera Panamericana. Vozy s logy sponzorů dominovaly ve třídě do 1 500 ccm. Český emigrant Jaroslav Juhan byl s 550-01 rychlejší, ale jeho odstoupení ze závodu znamenalo vítězství Joseho Herrarteho s 550-02. O rok později se čtyřvačkový 550 Spyder (550-04) vyrovnal vítěznému výkonu Herrarteho a umístil se na celkovém třetím místě. Krátce poté bylo modelům 356 vybaveným Fuhrmannovým motorem přiřazeno jméno Carrera.

Ačkoliv byla výroba modelu 550 Spyder spuštěna koncem roku 1953, Porsche strávilo většinu roku 1954 dokončováním specifikací zákazníků. S postupem času opadlo i kralování na závodních tratích, jelikož vůz začínal ztrácet na konkurenci s vyššími výkony, ale montáž většího motoru se tvůrcům zdála příliš nebezpečná. Smutnou událostí v historii 550 Spyder byla tragická nehoda Jamese Deana v roce 1955, která vozu dopomohla ke statusu legendy.

Více než 70 vyrobených exemplářů 550 RS Spyder bylo úspěchem. Tým inženýrů Porsche na 550 pracoval i nadále a v roce 1956 představil vylepšený typ 550A. Přestože zvnějšku vypadal podobně jako původní verze, uvnitř karoserie se nacházel pokročilejší podvozek a modernizovaný motor 547 s výkonem až 135 koní.

Porsche 550 zaujímá v historii automobilky důležité postavení, jelikož se stalo základem všech dalších sportovních a závodních vozů značky. Jeho následovníky se stala řada ikonických typů, k nimž se řadí i speciály pro Le Mans jako 917, 956 a 919 Hybrid.