Jedním ze základních stavebních prvků klasických i moderních supersportů je jejich design. Ještě více nás však zajímá technika, která se skrývá v jejich útrobách, ale málokdy ji můžeme skutečně spatřit. Z toho důvodu jsme pro vás našli průřezy pěti legendárními sportovními vozy, abyste se mohli podívat, jak jsou vyrobené.

BMW M1

Psal se přelom sedmdesátých a osmdesátých let, když německá společnost BMW M GmBH vyráběla sportovní kupé BMW M1. Už od prvního dne chtěli Němci s M1 závodit, ale věděli, že vývoj a výrobu potřebných 400 kusů nezvládnou vlastními silami. Z toho důvodu se spojili s ostřílenými mazáky z Lamborghini, kteří tehdy vyráběli fascinující Countach. Krátce poté, co společnost Dallara navrhla trubkový prostorový rám, se však Lamborghini dostalo do finančních potíží a BMW bylo nuceno dokončit vývoj bez nich.

Karoserie ze skelných vláken byla vyráběná společností Italina Resina a následně byla odesílána do dílen německého výrobce Bauer, kde probíhala montáž všech ze 453 exemplářů BMW M1. Poháněl je 3,5 litrový řadový šestiválec M88/1 s ventilovým rozvodem DOHC a nejvyšším výkonem 277 koní. Převodovka byla pětistupňová manuální od ZF.

Bugatti EB 110

Značka Bugatti má bohatou historii, a přestože je dnes známá hlavně jako francouzská značka, během krátkého období se nacházela v italském vlastnictví. Romano Artioli byl majitelem společnosti v době, kdy vznikl supersport EB 110, který se už v době svého vzniku v první polovině devadesátých let zařadil k nejznámějším vozům historie značky.

Vývoj započal v roce 1988 a zúčastnily se jej osobnosti jako designéři Marcello Gandini a Giampaolo Benedini nebo Paolo Stanzani, který provedl většinu technického vývoje. Karoserie z uhlíkových vláken byla vyrobena společností Aérospatiale a vůz v původní specifikaci GT dosahoval pohotovostní hmotnosti 1 620 kilogramů. Pohonnou jednotkou byl čtyřikrát přeplňovaný 3,5 litrový vidlicový dvanáctiválec o výkonu 560 koní spojený se šestistupňovým manuálem.

Ferrari 288 GTO

Závody skupiny B byly v osmdesátých letech obrovským hitem a zúčastnit se jich chtěl úplně každý. Do vývoje vlastního závodního speciálu se pustilo i Ferrari, a aby ušetřilo finanční náklady, rozhodlo se jako základ použít již existující typ 308/328. Když však v první polovině osmdesátých let dokončilo vývoj, z původního vozu zbylo jen málo. Okruhová série, jež se Ferrari líbila nejvíce, však byla mezitím zrušena pro nedostatek účastníků. Ferrari se následně rozhodlo zužitkovat náročný vývoj pro vznik produkčního supersportu.

Všech 272 vyrobených kusů poháněl dvakrát přeplňovaný vidlicový osmiválec, o zdvihovém objemu 2,8 litru a nejvyšším výkonu 400 koní, spojený s pětistupňovým manuálem. Nízké pohotovostní hmotnosti 1 159 kilogramů bylo dosaženo použitím lehké karoserie ze skelných vláken, kevlaru a karbonu. Běžná ocel byla použitá pouze na výrobu dveří.

Lamborghini Countach

„Countach!“, zvolal úžasem jeden z členů týmu konstruktérů při dokončování prototypu LP500 jen několik dnů před jeho oficiálním představením na ženevském autosalonu roku 1971. Dechberoucí klínovitý supersport následně upoutal veškerou pozornost veřejnosti a zaujal i použitou technikou. Základem široké a nízké karoserie byl ocelový trubkový rám, k němuž byly připevněny panely z hliníkové slitiny Avional vyvinuté pro letectví a skelných vláken. Později se do výroby dostaly i první kompozity z uhlíkových vláken.

Lamborghini při představení slíbilo, že Countach dostane zbrusu nový pětilitrový vidlicový dvanáctiválec, který však byl po dokončení vývoje spíše zklamáním. Jako osvědčené řešení se do útrob Countache dostal dvanáctiválec navržený Giottem Bizzarrinim, který byl použitý i v předchozích modelech jako 350 GT, Espada nebo Miura. Motor o zdvihovém objemu nejprve dosahoval výkonu 379 koní,  postupem vývoje přesáhl až 455 koní, a byl spojený s pětistupňovým manuálem.

Porsche 959

Soutěže rally skupiny B se zalíbily i Porsche, které v nich spatřilo jako vhodnou příležitost pro vývoj sofistikovaného ohonu všech kol. V roce 1981 zahájilo vývoj s krycím názvem Gruppe B, jehož výsledkem byl supersport 959. Aby bylo nové auto konkurenceschopné, Porsche ušetřilo kilogramy všude, kde to jen šlo. Lehká karoserie vznikla z hliníku, aramidu (kevlar) a nomexu, z něhož byla vyrobena podlaha. Výsledná hmotnost nového vozu byla 1 450 kilogramů.

V zadní části byl uložený dvakrát přeplňovaný 2,8 litrový plochý šestiválec o výkonu 450 koní, který byl spojený se šestistupňovou manuální převodovkou a pohonem všech kol Porsche-Steuer Kupplung. Chytrý systém pohonu využíval mezinápravovou viskózní spojku, namísto běžné rozvodovky, jejíž pomocí dokázal rozdělovat točivý moment mezi kola přední a zadní nápravy podle potřeby. Při uvedení na trh v roce 1986 se Porsche 959 stalo nejrychlejším sériově vyráběným autem. Dokázalo jet až 317 kilometrů v hodině.