Jednou z nejkrásnějších věcí na sportu je naprostá nepředvídatelnost výsledků, které mohou nastat. Není neobvyklé, že by favorit selhal a jeho místo obsadil neočekávaný vítěz, což platí i o motorsportu. Šampionát Formule 1 je však natolik regulovaný, že je v něm jen velmi málo prostoru pro velká překvapení. Úspěšné týmy mohou krok za krokem rozvíjet své špičkové vozy a na kilometry se vzdalovat těm, které se umisťují až na konci celkového pořadí. Pouze rozsáhlé změny pravidel mohou narušit status quo s okamžitým účinkem a vhodným příkladem je v případě královny motorsportu začátek sezóny 2009, kdy nováček ukradl veškerou show. Jenson Button v barvách čerstvě vzniklého týmu Brawn GP vyhrál šest závodů z prvních sedmi a nejlepší jezdce minulé sezóny nechal daleko za sebou.

Jen několik týdnů před prvním závodem sezóny se taková skutečnost zdála naprosto nepředstavitelná. Honda se v průběhu roku 2008 stáhla ze šampionátu a svůj výzkum probíhající v Anglii nabídla k prodeji. Ačkoliv se o koupi jejího know-how zajímala řada zájemců, nový majitel nebyl nalezen. Po neúspěšném hledání se jediným možným řešením stala možnost, kdy management odkoupil bývalý vedoucí týmu Ross Brawn. Začátkem března 2008 byl tým oficiálně přejmenovaný na Brawn GP a pokračoval tam, kde Honda skončila. Tým se však oproti konkurenci nabral dvouměsíční zpoždění, což se projevilo hlavně na nedostatečném testování. Poslední nadějí se tak stali zkušení jezdci Jenson Button a Rubens Barrichello.

Přestože tým ovlivňovala chudá ekonomika a únava, velmi rychle se rozhodl zapomenout na těžkosti z minulých měsíců a začal se plně soustředit na vývoj nového monopostu, který se měl postavit na start už v roce 2009. Ačkoliv Honda s návrhem nového auta začala jako první, drastické změny předpisů pro aerodynamiku a pneumatiky znamenaly, že konstruktéři Brawnu GP museli začít téměř od nuly.

Bílo-žlutý monopost Brawn BGP 001 debutoval o pouhé tři měsíce později, když se poprvé ukázal na závodním okruhu Silverstone. Honda to však s odchodem ze šampionátu F1 myslela vážně a zastavila dodávku potřebných motorů, které musel Brawn GP nahradit jednotkami od Mercedesu-Benz, jež dokázal zvýšit svou výrobu. Inženýři v rekordním čase upravili podvozek tak, aby mu vyhovovalo použití německého osmiválce. Nejkontroverznějším prvkem vozu byl dvojitý difuzor, o jehož legálnosti spekulovala řada týmů. Podobné řešení však využívala i Toyota či Williams. Hlasité protesty konkurentů zastínily úspěchy v prvních závodech, ale ničeho nedocílily.

Vozy Brawn GP při předsezónním testování předvedly až překvapivé tempo, ale jen málokdo věřil, že jej zopakují i v závodech. Jelikož tým ještě před několika měsíci oficiálně neexistoval, Button a Barrichello nastoupili do prvního závodu sezóny v Austrálii s nápadnými monoposty bez log sponzorů a krátce na to obsadily první dvě místa na stupních vítězů. Přední týmy minulé sezóny Ferrari a McLaren naopak nedokázaly získat body. Postupem sezóny se objevovali noví sponzoři, ale všichni směřovali svůj zrak k neuvěřitelnému nasazení Jensona Buttona a jeho nepřekonatelnému vozu.

Vítězství v šesti z prvních sedmi závodů sezóny mu zajistilo masivní náskok, díky němuž mohl začít natahovat ruku k mistrovské trofeji. Největším konkurentem Buttona byl Sebastian Vettel s vozem Red Bull RB5, který však nedokázal získat dostatek bodů na to, aby jej opravdu porazil. Barrichello po pěti neúspěšných letech získal dvojici vítězství. Buttonovo odhodlání nepolevovalo a v předposledním závodě sezóny na brazilském okruhu Interlagos si zajistil titul mistra světa pro rok 2009. Tým Brawn GP zároveň získal pohár konstruktérů.

Tým s velmi omezeným rozpočtem zvládl vyrobit pouhé tři vozy a Buttonovi stačil jediný z nich na celou sezónu. Krátce před odchodem Hondy byl vyrobený čtvrtý s označením RA109, který však nemohl být použitý ve spojení s motorem Mercedes. Dechberoucí úspěch týmu se ukázal jako jednorázový, jelikož byl krátce po ukončení sezóny 2009 odkoupený společností Mercedes-Benz. Stříbrné šípy ale nebyly pilotovány Buttonem ani Barrichellem, kteří odešli do Williamsu a McLarenu. S devíti vítězstvími v sedmnácti závodech a získáním obou pohárů se Brawn GP zapsal do historie Formule 1 jako jeden z nejúspěšnějších týmů vůbec.