Všechno jednou končí, dokonce i několik měsíců trvající hledání správného auta. Po několika obvolaných exemplářích, těch zajímavých z jinak bohaté inzerce, si prohlížím auto, které by mohlo za něco stát. Dostávám pocit, že si jej konečně odvezu domu. Jak padlo na konci minulého dílu, se svou Mazdou RX-8 jsem se prvně shledal na dvoře specialisty Kamikaze RX8 v pražských Kobylisích.

Na první pohled udržovaný exemplář se do České republiky dostal ze sousedního Německa. Zachovalá karoserie v odstínu Velocity Red, černo-červený kožený interiér a 6-portový dvourotorový wankel 13B-MSP Renesis o výkonu 231 koní. Zkrátka, byla přesně taková, po jaké jsem pátral.

„Beru ji, kdy ji budu moct převzít?“ Na to si ještě chvíli počkám. Mou novou „lásku“ čeká velký servisní zásah, který se neplánovaně stal ještě větším. Seznam čítající nejen techniku, ale i kosmetiku, obsahuje instalaci nové spojky, 2 kW startéru, nerezové náhrady katalyzátoru, zavaření malé díry v pravém prahu a instalaci Kamikaze ignition kitu, jenž využívá a zapalovací kabely MSD a cívky ACDelco, které jsou navržené pro osmiválce GM řady LS.

Součástí několikatýdenní přípravy auta byla i oprava a dekarbonizace dvourotoru. Celý zásah neočekávaně skončil repasí. Po problémech se ztrácející se kompresí, kvůli přidřeným ložiskům, byla do motoru usazena jiná excentrická hřídel s ložisky a rotory.

Po několika týdnech strávených čtením zahraničních diskuzí a sledováním videí na YouTube se z telefonu dozvídám dlouho očekávanou zprávu: „dnes odpoledne Vám jí předám“. Po několika hodinách ji mám konečně ve svých rukou a vyrážím vstříc prvním kilometrům. Dlouhé čekání stálo za to. Motor běží fantasticky,  studené i teplé starty jsou přímo nádhera.

Na pořádné ježdění jsem si ale ještě chvíli počkal. Jelikož jsou uvnitř housingů nepůvodní střeva, bylo lepší motor pro jistotu trochu zajet v klidném tempu a teprve po výměně oleje poprvé zažít pověstný hlad dvourotorového wankelu po otáčkách. Ujel jsem několik stovek kilometrů se silně podtočeným motorem, jelikož mohl točit do pouhých 4000/min. Když na to zpětně vzpomínám, opravdu se obdivuji, protože jsem vydržel Mazdě nenaložit. I přes značně omezené provozní podmínky nebylo složité si RX-8 zamilovat.

Největší překvapení pro mě skrývala schránka u spolujezdce. Po jejím otevření na mě vykoukla tlustá obálka, jenž byla plná servisních záznamů, z nichž jsem se dozvěděl důležité informace. Servisní knížka s posledním záznamem v 91 000 najetých kilometrech (současný stav cca 99 000 km) a záznamy TÜV svědčí o tom, že mé auto strávilo většinu života v okolí Hamburgu a bylo o něj pečlivě staráno.

Přečtěte si také předchozí díl Vstup do neznámých vod
A příště se podíváme pod pokličku Mazdy RX-8, jaké technické zajímavosti skrývá.