Je vaše auto určitě vaše?

Tesla vás má v hrsti, ikdyž jste od ní za své peníze koupili celé jedno jejich auto. Je to fér?

V souvislosti s hurikánem Irma, který se v září prohnal nad částí USA, vznikla jedna pozoruhodná situace, která za sebou nechala spoustu otázek.

Médii proběhla zajímavá infrormace. Milosrdný Elon Musk pomáhal lidem v nouzi tím, že některým svým modelům v Irmou zasažené oblasti Tesla na dálku poslala větší dojezd, aby se jim lépe utíkalo před bouří. Totiž, abyste rozumněli: Levnější varianta Tesly s kapacitou 60 kWh  je pod povrchem úplně stejná jako dražší verze s kapacitou 75 kWh. Rozdíl je pouze v softwarovém omezení levnější verze. Obdobné to zřejmě brzy bude i u Audi (pokud už není teď), která se nechala slyšet, že v budoucnu bude vyrábět např. sedačky jen vyhřívané. Pak už bude záležet jen na vás, jestli si tuto funkci při koupi, či dodatečně, necháte odemknout.

Tento krok vyvojal bujarou debatu. Nepochybně je to od Tesly hezké gesto, které  určitě mnoha lidem pomohlo. Jádro problému najdete, když se zamyslíte nad tím, že majitelé levnějších Tesel si své auto koupili. Dali za něj své peníze a teď je jejich. Neměli by tedy mít právo své auto naplno využívat?

Tesla vás jednou nechá v odstavném pruhu, dokud ji nezaplatíte výkupné.

Objevily se dva proudy názorů. První říká, že je to svobobné rozhodnutí Tesly, jak svá auta staví a prodává. Je to také rozhodnutí kupců, kteří nebyli ochotni připlatit si za silnější varinatu.

Na druhou stranu, není hloupé, abychom uvízli s naším majetkem bez energie a svízelnou situaci řešili odtahovkou, když auto, které je plně naším majetkem, má dostatek energie na to, aby ujelo dalších 50 kilometrů? Odtud už přece není daleko do absurdní situace, kdy vás vaše Tesla nechá stát v odstavném pruhu, dokud jí pomocí kreditky nezaplatíte výkupné v podobě tučného poplatku. Třeba pak půjde také jezdit na dluh i s úroky. Není už to děsivé? Má to tak doopravdy být?

Dlouho jsem nevěděl, jaký postoj k tomu zaujmout. Běžně lpívám na starých hodnotách, ale zároveň si myslím, že Tesla prostě jen svobodně podniká.

Jenže nedávno mě okolnosti donutily zamyslet se nad tím z jiné stránky. Stalo se to tři roky nazpátek, kdy Facebook tajně testoval svou sílu na 700 000 uživatelích. Aniž by to uživatelé věděli, míchali jim do newsfeedu převážně depresivní či naopak spíše veselé statusy a sledovali, jak to ovlivňuje jejich vlastní náladu. Znepokojující je nejen to, že tajně prováděli pokusy na nic netušících lidech, ale hlavně fakt, že výsledek testování byl pozitivní. Facebook umí významně ovlivnit vaši náladu podle toho, jak si umane.

To bych rád dal do další souvislosti. Nyní se v USA řeší, že Rusko tajně platilo reklamu na Facebooku tvořenou tak, aby ovlivnilo prezidentské volby ve prospěch Trumpa. A v tom vyplouvá na povrch zajímavé zjištění. Jak píše časopis Respekt, Mark Zuckerberg už několik měsíců objíždí USA, navštěvuje továrny i domovy důchodců, diskutuje a nechává se fotografovat, zkrátka dělá vše, co se normálně nazývá politická kampaň a běžně předchází kandidatuře do nějakého politického úřadu. Navíc, nedávno byly změněny stanovy samotné společnosti Facebook. Dřívější zákaz vstupu do politiky lidem z vedení společnosti ze stanov zmizel.

Co tím chci říct: Představte si, že tu máme muže, jehož nástroj zvaný Facebook umí měnit naše nálady, ale i názory. Představte si, že tento muž, který drží v ruce obrovský potenciální vliv na veřejnost by šel do kandidatury na prezidenta USA a vyhrál. Byla by to tak velká kumulace peněz, moci a vlivu na životy lidí po celém světě, že by to bylo až děsivé.

Nyní se tedy dostávám zpět k úvodní otázce. Má Tesla právo držet vás v hrsti bez energie na odpočívadle, zatímco vaše auto by klidně ještě 50 kilometrů jelo? Já si to nemyslím. Tesla patří mezi revoluční technologické firmy stejně jako Facebook. Tyto firmy předběhly dobu, takže na ně přirozeně nejsou připraveny legislativní, ale ani morální pravidla. Musíme si sami říct, jestli jde o svobodu podnikání v neomezeném světě technologií a internetu, nebo je třeba, aby se státní aparáty začaly dívat pod pokličku těm, kteří mají naše životy v hrsti a stanovovat jim jasné mantinely.

Honda S800: Nejrychlejší japonské auto roku 1966 jezdilo 160 km/h

Honda S800 se v roce 1966 stala nejrychlejším sériově vyráběným japonským autem. S nízkou zátěží se uměla rozjet na nejvyšší rychlost lehce přes 160 km/h.

Číst celé

Ferrari California: Proč byl základní kabriolet pro Ferrari důležitý?

California byla pro Ferrari důležitější, než by se zprvu mohlo znát. Přinesla několik významných prvenství a po dlouhých letech oživila technické řešení, které se naposledy objevilo v ikonické F40.

Číst celé

DAF 55 Siluro: Elegantní kupé, ve kterém bydlela zvířátka

Vytříbený koncept z rukou slavného návrháře měl ukázat nejnovější designové trendy šedesátých let. Po náhlém úmrtí svého tvůrce ale skončil na zahradě, kde sloužil jako přístřešek pro různá zvířata.

Číst celé

Bandama Rally 1972: Závod, který nikdo nedokončil

Ačkoli má téměř každá rally svého vítěze, v historii motorsportu se objevil jeden podnik, v němž neuspěl žádný z účastníků.

Číst celé

Skoro jako Nuvolari: Jaguar E-Type předjel Ferrari 250 GT Breadvan dlouhým driftem

Rob Huff se v Jaguaru E-Type hnal za vzácným Ferrari 250 GT Breadvan a svým rozevlátým řidičským stylem připomínal umění Tazia Nuvolariho.

Číst celé

Uplynuly dva roky s wankelem. Redakční Mazda RX-8 slaví výročí

Shrnutí prvních dvou let vlastnictví sportovního kupé, o kterém se dozvíte více špatných pověstí než těch dobrých. Zajímá vás, jak to bylo s jeho nákupem, přemýšlením o prodeji a jak to s ním doopravdy je a bude?

Číst celé