Poté, co McLaren v roce 1998 ukončil výrobu rekordního supersportu F1, se po značce slehla zem. Slavná značka, jejíž monoposty se v závodech Formule 1 řadily na přední pozice, se na světle světa objevila až v roce 2009.

Tehdy znovu vzniklá automobilka McLaren Automotive odhalila finální design nového superauta, jenž se mělo postavit vznikajícím konkurentům, jimiž byly Ferrari 458 Italia a Mercedes-Benz SLS AMG. S připravovaným McLarenem MP4-12C svět očekával trojici supersportu, o které se mluví do dnešních dnů. K samotnému představení hotového vozu došlo o dva roky později.

Model MP4-12C sdílel své jméno se závodním vozem téže značky. Monopost MP4/12 závodil v šampionátu Formule 1 během sezóny 1997 a nejvíce se proslavil svým druhým brzdovým pedálem. Vychytávka, jíž objevili fotografové, pomáhala řidiči v zatáčce s přibrzděním vnitřního zadního kola, čímž byla značně omezena nedotáčivost na výjezdu z oblouku. Koncem roku 2012 došlo k úpravě značení modelu a první model nové historie britské značky nesl zkrácené jméno McLaren 12C.

Kromě jména se inženýři z Wokingu inspirovali ve Formuli 1 i technologiemi, za jejichž pomoci MP4-12C vznikl. Základ karoserie, jejíž vzhled navrhl Frank Stephenson, tvořil karbonový monokok Carbon MonoCell. Díl vážící pouhých 80 kilogramů vznikl ve spolupráci s rakouskou společností Carbo Tech a využívá bi-axiální a tri-axiální uhlíková vlákna. Mezitím, co se monokok pro McLaren F1 vyráběl až 3 000 hodin, ten pro MP4-12C vznikl za pouhé 4 hodiny. Pro další srovnání, když McLaren spolupracoval s Mercedesem-Benz na konstrukci modelu SLR, výroba jednoho monokoku zabrala 500 hodin.

Uprostřed monokoku byl namontován dvakrát přeplňovaný 3,8-litrový vidlicový osmiválec M838T, jenž vznikl spoluprací McLarenu se společnostmi Ilmor a Ricardo. Svou konstrukcí motor vychází ze závodního motoru, který vyvinul Tom Walkinshaw Racing pro Indy Car Championship, ale nikdy jej nenasadil do závodů. Pokročilá jednotka dosahovala maximálního výkonu 600 koní a točivého momentu 601 Nm. Přestože červené pole otáček začínalo až v 8 500/min, byl motor schopen podat 80% svého točivého momentu již od 2 200 otáček za minutu. V době představení McLaren tvrdil, že se jedná o nejlepší motor všech dob v poměru maximálního výkonu a množství emisí oxidu uhličitého.

Motor, vyráběný pro McLaren v Ricardo Shoreham Technical Centre v Severním Sussexu, se v říjnu 2012 dočkal modernizace, jenž byla zdarma nabízena majitelům dříve smontovaných exemplářů. Vidlicový osmiválec nově dosahoval 625 koní. O několik měsíců se nárůst výkonu stal součástí běžné produkce.

Hnací síla byla přenášena na zadní kola skrz moderní dvouspojkovou automatickou převodovku. Sedmistupňová skříň byla montována společností Graziano Oerlikon a nesla název Seamless Shift Gearbox, neboli SSG. Převodovka využívala systému „Pre-Cog“, jenž řidiči dovolil připravit si další zamýšlený převodový stupeň lehkým stisknutím příslušného ovládacího pádla pod volantem. S touto funkcí došlo ke změně převodu o něco rychleji, než standardním způsobem, kdy řídící jednotka převodovky musí odhadovat, co se řidič chystá udělat.

Produkční 12C dosahovalo oslnivých výkonů. Zrychlení z 0 na 100 km/h zvládl za pouhých 2,8 sekundy a stošedesátky dosáhl za 6 sekund. Čtvrtmílový sprint trval 10,27 vteřiny a cílová rychlost dosahovala 218 kilometrů v hodině. Maximální rychlost kupé byla elektronicky omezena na 333 km/h. Výkonné byly i brzdy, ze dvoustovky bylo možné zastavit během 5 vteřin a brzdná dráha ze stovky byla dlouhá méně, než 30 metrů (přibližně 7 délek auta). S pohotovostní hmotností 1 434 kilogramů 12C dosahovalo 2,39 kg na jednoho koně výkonu, po modernizaci jen 2,29 kg na koně.

V roce 2012 přišla na trh i otevřená varianta 12 Spider s pevnou skládací střechou. I přestože byl supersport navržen primárně jako kupé, jeho monokok byl pevný natolik, že nevyžadoval další výztuhy. Kvůli střeše byl otevřený vůz o pouhých 40 kilogramů těžší, než původní auto. Maximální rychlost byla omezena na 328 km/h, v případě sundané střechy Spider dosáhl rychlosti o 13 km/h nižší. Magazínu DragTimes.com se ale podařilo rozjet produkční 12C Spider až na 346,6 kilometrů v hodině.

McLaren 12C byl úspěšným comebackem, který pomohl znovuzrodit slavné jméno britské značky. V roce 2014 se dočkal technické evoluce, jenž byla prodávána jako nový model s označením 650S, ale to už je jiná část historie.