Celé ty dlouhé týdny, kdy jsem netrpělivě očekával dokončení své RX-8, jsem přemýšlel nad tím, jak asi pojede na plný výkon. Matně jsem vzpomínal na několik let staré svezení na malém okruhu Czechring, kde mě na námi spolupořádané akci svezl jeden z našich fanoušků. Internet jsem měl přečtený a videa jsem znal nazpaměť. Není tedy divu, že jsem se opravdu těšil, až do Mazdy sednu, ohřeju ji a pak dostanu příležitost na to opravdu šlápnout.

Dvourotorový wankel exceluje neuvěřitelně sametovým chodem, jehož je dosaženo skutečností, že jsou rotory vůči sobě otočené o 180°. Přestože od Renesisu nelze očekávat přemrštěnou sílu v nízkých otáčkách, se snadnou lehkostí graduje k maximálnímu výkonu 231 koní a poté otáčky rostou až přes hodnotu 9 000/min. Při prvním svezení to působí, jako z jiného vesmíru. Nad 7 500 otáček za minutu neznalý člověk zlehka přemýšlí o vzniku černé díry a ostatní polemizují nad tím, jak Mazda vydolovala takový výkon z malé třináctistovky. Jak se říká – odborník žasne, laik se diví.

Pro běžnou sportovní jízdu je výkonu opravdu dostatek, který spolu s krátkým šestikvaltem dělá RX-8 kamarádkou pro jakékoliv předjíždění. Nejlepší částí Mazdy RX-8 je ale podvozek a jeho naladění. Inženýři značky se při vývoji inspirovali závodními auty, jenž disponují měkčím odpružením zadní nápravy. Osmička si tak při každém přidání plynu okamžitě dřepne a drží stabilitu. Při vypnuté stabilizaci dochází k prokluzu zadních kol téměř předvídatelně. Samosvorný diferenciál Torsen odvádí svou práci na jedničku (pro vtipálky i na dvojku, trojku a tak dále) a případný smyk lze velmi snadno ovládat. Vlivem ideálního vyvážení a nastavení podvozku je RX-8 skvěle čitelná, zábavná a neodolatelná. I přes elektrický posilovač, který je v dnešní době již samozřejmostí, řízení opravdu komunikuje a sděluje řidiči, co se zrovna děje s předními koly.

Pokud se vrátíme k běžnému provozu, tak RX-8 městské popojíždění opravdu nesvědčí. Po každém nastartování je nutno motor pořádně prohřát a alespoň jednou za každou jízdu roztočit motor k červenému poli. Podivný požadavek má pádný důvod. Dvourotor se při nízkých otáčkách karbonuje, což může výrazně snížit jeho životnost. Vysokými otáčkami dojde ke vznícení úsad, jenž následně shoří ve spalovacím prostoru. Osobně můžu říci, že se jedná o nejmilejší „uklízení“, jaké jsem v životě poznal. Přestože je vlivem komfortního interiéru ježdění v městském provozu příjemné, při pohledu na požadavky motoru jsem rád, že do něj s RX-8 tak často nemusím.

Už po prvních stovkách najetých kilometrů opravdu nelituji, že jsem se rozhodl vykročit do neznáma a zacpat si uši mezitím, co v okolí zněly negativní názory neznalých lidí. Netypické čtyřdveřové kupé je zatím opravdu radost a k jízdním dojmům se v budoucnu zase vrátím, až se s autem seznámím ještě více.