V posledních týdnech často přemýšlím o pořízení druhého auta, kterým bych mohl jezdit ve dnech bez testovacích aut. V novinářském slangu se taková auta nazývají jako tzv. „pondělní auta“, protože se s nimi jezdí hlavně v pondělí, dnu v týdnu, kdy většina českých zastoupení značek nepůjčuje žádná auta. V pondělí se týdenní zápůjčky vrací a nové se vyzvedávají až v úterý.

Městská hromadná doprava je mnohými zhýčkanými každodenními řidiči považována za sociální dno. Upřímně, jeden den v týdnu se to dá vydržet a ve všedním hustém pražském provozu občas neexistuje rychlejší způsob, jak se dostat z jednoho konce hlavního města na druhý. Zvláště, když se bavíme o ježdění metrem (osobní vlak v podzemí – pozn. red. pro Brno). Lépe řečeno, ježdění městskou hromadnou dopravou se dalo snášet až do posledních týdnů.

Pandemie koronaviru nám v poslední době ukázala, že nutné distancování se od ostatních na řadě míst nefunguje a autobusy, tramvaje a metro k nim bohužel patří. Definitivně se mi přestalo líbit cestování v uzavřeném prostoru s neznámými jedinci. Možná si říkáte, proč sháním druhé auto, když přece můžu použít to první, které určitě mám. Wankelové Mazdě RX-8 ale každodenní městský provoz moc nesvědčí a navíc je to se spotřebou okolo 15 litrů na 100 kilometrů trošku dražší špás.

Začínáte to chápat správně – moje pondělní auto by mělo být nenáročné na provoz, protože si se svým víkendovým autem užiju náročnosti do sytosti, ale naopak by to ani nemělo být nudné auto, které baví pouze vtipy o tom, jaký je to krám. Výběr jsem započal u charismatické Alfy Romeo GTV s dvoulitrem Twin Spark, ale pak jsem si vzpomněl na auto, se kterým mám hodně zkušeností a nezapomenutelných řidičských zážitků.

Během prohlížení inzerce jsem si vzpomněl na Hondu Civic 1.4 iS z let 1996-2000, kterou jsem měl jako první auto, ale v roce 2017 jsem ji prodal kvůli potřebným penězům na pořízení RX-8. Devadesátikoňový hatchback se někomu může zdát nezajímavý a nudný, ale i s nízkým výkonem byl zábavný, spolehlivý a servisně nenáročný. Když někdo může mít 90 koní v Miatě, proč se stejně silný Civic považuje za směšně slabé auto?

Většina exemplářů v inzerci je bohužel dost zničených, a pokud mám vydat více peněz na nákup lepšího kusu nebo rozsáhlý servis zanedbaného, nejraději bych našel a koupil zpět své první auto. Proč? Stará láska k prvním autům nerezaví, na rozdíl od nich. Může se to zdát nemožné, ale podle vyhledávače poznávacích značek (viz. fotografie) by tento Civic měl stále nacházet ve vlastnictví majitelky, jíž jsem vůz prodal, a zůstaly mu původní registrační značky. Šance na jeho nalezení tedy existuje.

Nebudu to zbytečně natahovat – hledám svoje první auto. Nenachází se náhodou ve vašem okolí? Pokud znáte nějakého majitele/majitelku starého stříbrného Civicu, podívejte se na jeho SPZ, a kdyby to byl náhodou ten „náš redakční“, dejte nám prosím vědět do redakčního emailu. Údajně by se měl pohybovat ve zlínském kraji. Doufám, že bude v přijatelném stavu. Předem díky!