Aston Martin ve třicátých letech patřil k nejlepším britským výrobcům sportovních vozů, ale nikdy nedosáhl zisku. Tehdejší Majitel Gordon Sutherland se rozhodl nabídnout společnost k prodeji prostřednictvím malého inzerátu v novinách, ale jediným skutečným majetkem společnosti byl prototyp vozu Atom, který vznikl krátce před začátkem 2. světové války. Novým majitelem Aston Martinu se stal průmyslník David Brown, který společnost koupil okamžitě po svezení v experimentálním Atomu.

Martin Claude Hill, hlavní inženýr Aston Martinu, se rozhodl vytvořit nejmenší, nejlehčí a nejtišší čtyřdveřový sedan na světě. Modelové označení vozu vysvětluje skutečnost, že atom byl ve třicátých letech nejmenší známou částicí. Klíčovou vlastností malého Aston Martinu byl speciální podvozkový rám ze svařovaných pravoúhlých trubek. Ve srovnání s konvenčními žebřinovými rámy byl podvozek Atomu lehčí a měl lepší torzní tuhost.

Za patentovanou konstrukci zavěšení Atomu byl zodpovědný Gordon Armstrong. Vpředu byla dvě krátká paralelní vlečná ramena s vinutými pružinami a vzadu byla osazena hnací náprava Salisbury s poloeliptickými pružinami. Aston Martin Atom byl prvním britským vozidlem s touto robustní nápravou, která se později proslavila svou odolností na amerických armádních Jeepech.

Ze stávajících vozů Aston Martin byl převzat dvoulitrový čtyřválcový motor s ventilovým rozvodem 2x OHC, který dokázal vyvinout nejvyšší výkon 110 koní. Exotický motor se ale nakonec ukázal jako zbytečně drahý pro sériovou výrobu nejmenšího modelu, kvůli čemuž Martin Claude Hill vyvinul jednoduchý čtyřválec se starým rozvodem OHV a maximálním výkonem 90 koní. Bez ohledu na použitý motor byl Atom vybaven čtyřstupňovou převodovkou Cotal.

Prototyp aerodynamického Aston Martinu Atom byl po dokončení v roce 1939 důkladně testován britskými novináři, kterým se opravdu líbil. S původním dvouvačkovým motorem a nekvalitním palivem dokázal uhánět rychlostí až 160 kilometrů v hodině, ale začátek 2. světové války znamenal ukončení výroby osobních automobilů. Aston Martin se podílel na výrobě vojenských letadel a Gordon Sutherland používal jediný prototyp Atomu jako svůj osobní vůz a do konce války s ním najel přes 160 000 kilometrů.

Sutherland měl ambiciózní plány na další vývoj Atomu, ale krátce po skončení války se rozhodl nabídnout společnost Aston Martin k prodeji. Nový majitel společnosti David Brown neměl zájem o uvedení Atomu do sériové výroby, ale použil stejnou konstrukci při vývoji prvního poválečného Aston Martinu, který v roce 1948 vyhrál čtyřiadvacetihodinovku ve Spa. Návrh podvozku Atomu se později stal základem pro konstrukci Aston Martinu DB2.

David Brown se v šedesátých letech rozhodl Atom prodat do Francie. V následujících letech byl vystaven v muzeu Chatellerault Musée de l’Automobile a oficiálním muzeu závodu Le Mans. V roce 1985 Atom získal nadšenec Martin Dr. Thomas Rollanson a vrátil jej do Velké Británie. Aston Martin Atom byl později zrenovován do původní podoby z roku 1946 a dohromady najel více než 400 000 kilometrů. Od renovace bývá Aston Martin Atom k vidění na prestižních veteránských výstavách a odvezl si hodnotná ocenění z Concours d’Elegance v Pebble Beach nebo z Goodwoodu.