Rodinné hatchbacky s pohonem zadních kol se definitivně staly vymřelým druhem. Donedávna byly zastoupeny alespoň kompaktním jedničkovým bavorákem, který se zařadil k oblíbeným modelům fanoušků mnichovské značky. Zvláště nejostřejší verze M135i a pozdější modernizovaná M140i s přeplňovaným řadovým šestiválcem, u nichž BMW nabízelo i pohon všech kol xDrive za příplatek, byly ojedinělými zástupci kategorie sportovních hatchbacků.

Rozházený nákup po celém kufru jako následek návykového driftování je minulostí. Alespoň, co se jedničky týče. BMW uvádí na trh revoluční novou generaci F40. A když říkám revoluční, tak myslím opravdu revoluční. Co novináři i nadšení řidiči milovali, obyčejní zákazníci, zvyklí na sterilní předokolky, naopak nenáviděli. Někteří z nich si dokonce stěžovali, že jejich malé BMW má tendenci projíždět zatáčky přetáčivým smykem. Několik roků spekulací předcházelo skutečnému činu.

BMW vyslechlo zákazníky, jejichž přání dokázalo zkombinovat s šetřením. Po patnácti letech od představení první generace přijíždí nová generace, v pořadí již třetí, jejíž architektura FAAR neumožňuje použití pohonu zadních kol. Obyčejnější motorizace mají standardní pohon předních kol a ty výkonnější přenáší hnací sílu na asfalt skrze pohon všech kol xDrive, a to i v případě nejsilnější sportovní verze M135i. Automobilka se netají tím, že se absence pohonu zadních kol hodí i po ekonomické stránce, protože výrobní náklady jedničky s novou generací výrazně klesly.

U nové generace jedničky je všechno rozdílné. Minulá generace vypadala agresivní a štíhlá, ale žhavá novinka je oproti ní zavalitější. Pořád si nemůžu zvyknout na kulatou příď s velkými ledvinkami, jejichž tvar připomíná nozdry hrocha. Celkový design se inspiroval u X2, nejmenšího crossoveru z nabídky BMW, s nímž nová jednička sdílí základní stavební prvky. Zadní část je o poznání hezčí a dává najevo, že se koukáme na sportovní hatchback. Decentní střešní křidélko, nizounké přimračené svítilny a kontrastující černý difuzor s dvojicí kulatých výfukových koncovek. Opticky nízký konec karoserie se mi líbí mnohem více, než její vysoký začátek.

Uvnitř změněné boční siluety je prostornější interiér, který získal především v zadní polovině. Prostoru je v něm opravdu hodně. Nová jednička pokračuje v současném trendu BMW a nahrazuje tradiční kruhové ručičkové budíky modernějším LCD panelem. V testované verzi M135i mě ale nejvíce zaujala příplatková sportovní sedadla, která výborně obepínají tělo svým výrazným bočním vedením sedáku a opěradla.

Největší mezigenerační změnou jedničky je nová koncepce pohonu. Motory už nejsou pod kapotou uloženy podélně, ale napříč. To má za následek, že předokolka i čtyřkolka vytváří pomyslnou bezpečnější nedotáčivost. Dokonce i pohon všech kol upřednostňuje přední nápravu, kvůli směru uložení motoru. Divoká doba přetáčivá je nadobro pryč. Koncepce pohonu navíc znamená, že BMW muselo upustit od řadových šestiválců a nové auto vybavit menšími čtyřválci.

Nejvýkonnější dostupnou motorizaci, pocházející z nabídky sportovně laděných bavoráků M Performance, pohání turbodmychadlem přeplňovaný dvoulitr o výkonu 306 koní a točivém momentu 450 Nm. BMW říká, že M135i disponuje nejsilnějším čtyřválcem v historii značky. Motor s jedničkou pěkně mává. Zaujme hlavně silným spodním a středním spektrem, ale nepolevuje ani ve vysokých otáčkách. Požitek z rychlé jízdy umocňuje dravý zvuk, který je částečně umělý.

BMW M135i je dostupné výhradně s pohonem xDrive a na manuální převodovku rovnou zapomeňte. Automobilka ji vyřadila z nabídky, protože u minulé generace byla součástí jen malého zlomku objednávek. Jedinou montovanou převodovkou je osmistupňový automat z dílen německého výrobce ZF. Pokud jde o rychlost a plynulost řazení, manuál se s ním nemůže rovnat, ale uznávám, že tím trochu utrpěla zábavnost.

Testované auto bylo vybaveno standardním podvozkem bez možnosti adaptivního nastavení. Technikům z BMW se podařilo dosáhnout optimálního naladění, protože kombinuje komfortní svezení se skvělými jízdními vlastnostmi v zatáčkách. Do oblouků se jednička vrhá po hlavě, čemuž v testovaném autě napomáhá příplatkové sportovní řízení, které je příjemně tuhé a má strmý převod. Nadstandardní sportovní brzdy M se umí zakousnout do kotoučů pořádnou silou a nejsou jedovaté, takže se nechávají citlivě dávkovat.

A jak nové BMW M135i xDrive funguje jako celek? Bohužel trochu ztratilo charisma a hravost svých předchůdců, ale jinak jezdí skvěle. Oproti předchozímu BMW M140i má menší motor, ale to nevadí. Výkon okolo 300 koní je pro sportovní hatchback tak akorát. Rychlost, s jakou se M135i umí pohybovat, je vážně působivá. Při rychlé jízdě v zatáčkách je poslušné a stabilní, nekroutí se a čtyřkolka má hodně přilnavosti. Rovněž je snadné na ovládání a bezpečnou rychlou jízdu.

Po prvním svezení se mi BMW M135i xDrive zdá jako povedený sportovní hatchback. O silných a slabých stránkách zcela nové koncepce se ale pořádně přesvědčím až za pár měsíců v plnohodnotném redakčním testu. Už teď jsem zvědavý, jak M135i obstojí proti konkurentům. Těch je opravdu hodně a jednička se jim novou koncepcí pohonu více přiblížila, ale dokáže nad nimi zvítězit?