Porsche 911 patří k nejslavnějším sportovním autům historie. Už od první poloviny šedesátých let si drží původní koncepci s motorem vzadu, kterou inženýři ze Zuffenhausenu považovali za zastaralou už v sedmdesátých letech. Několikrát si mysleli, že se s tradiční konstrukcí už nemohou posunout dále, ale pokaždé našli řešení, jak z 911 vyždímat další potenciál. Podobným způsobem vzniklo i první Porsche 911 GT2, které patří k nejvzácnějším verzím legendárního modelu.

Po zhroucení Mistrovství světa sportovních vozů v roce 1992 a následném pádu třídy prototypů skupiny C se opět dostaly do popředí produkční vozy GT. Inženýři Porsche Motorsport rychle reagovali a využili 911 Turbo generace 993 pro vznik závodního speciálu. Nové auto bylo pojmenováno GT2, podle závodní třídy, a bylo představeno na autosalonu v Essenu v roce 1994. K plné homologaci nového modelu 911 GT2 muselo být vyrobeno nejméně 25 silničních vozidel. To nebyl žádný problém, protože během prvního roku bylo prodáno 43 kusů.

Porsche 911 GT2 vycházelo z 911 Turbo s pohonem všech kol, ale protože mělo pouze pohon zadních kol, muselo být homologováno jako samostatný model. K dalším významným úpravám podvozku Turba patřilo přepracované odpružení pocházející ze závodního vozu 993 Cup. Silniční 911 GT2 mohlo být vybaveno příplatkovým balíčkem Club Sport, který zahrnoval bezpečnostní klec, šestibodové pásy, závodní sedadla, hasicí přístroj a odpojovač baterie. Vnější úpravy zahrnovaly přední spoiler, rozšířené blatníky a mohutné zadní křídlo. Silniční vůz s pohotovostní hmotností 1 290 kg byl o 140 kg těžší než závodní verze.

Obě verze 911 GT2 měly šestiválcový boxer odvozený od motoru 911 Turbo. Z výfukového potrubí byly odstraněny katalyzátory a do okruhu mazání byl namontován další olejový chladič. Motor zpočátku produkoval 430 koní a později byl posílen na 450 koní. Závodní motor používal různé typy turbodmychadel KKK, větší mezichladiče plnícího vzduchu, vačkové hřídele s vysokým zdvihem a speciální výfukový systém.

Oficiální předpisy třídy GT2 vyžadovaly povinné použití dvojice restriktorů, které měly omezit maximální výkon na 450 koní, ale reálná hodnota se pohybovala okolo 475 koní. Silniční GT2 i závodní GT2 Evo byly vybaveny šestistupňovou manuální převodovkou G50, ale závodní auto mělo kratší převodové poměry.

Porsche nemělo žádný problém s prodejem homologačních silničních modelů, ale soutěžní vůz si našel ještě více majitelů. Porsche 911 GT2 R bylo vpuštěno do závodů se začátkem sezóny 1995 a okamžitě se zařadilo k nejrychlejším autům ve třídě GT2. Dominovalo v šampionátech po celém světě, včetně Mistrovství BPR v Evropě a IMSA Sport Car Championship v Americe. Některé soukromé stroje dokonce dokázaly držet krok s rychlejšími vozy třídy GT1. Konkurence se stala silnější a Porsche odpovědělo vylepšením s výkonnějším motorem a větším křídlem. Porsche dokonce krátce nabídlo verzi GT1 s motorem o výkonu 600 koní.

Když Porsche v roce 1998 nahradilo 993 novějším modelem 996, rozhodlo se vyvinout závodní speciál s atmosférickým motorem zaměřený na třídu GT3. Verze GT2 se později vrátila jako výkonný silniční vůz s pohonem zadních kol. Porsche 911 GT2 generace 993 nebylo jen úspěšným závodním autem, ale bylo i výnosným podnikem pro Porsche. Celkem vzniklo přibližně 300 exemplářů, z nichž 57 vzniklo pro silniční provoz, a kvůli nekompromisním jízdním vlastnostem dostalo přezdívku „widow-maker“ (ovdovovač).