Zrození McLarenu F1: Napadlo nás to při čekání na letišti

Mohlo by se zdát, že si konstruktéři McLarenu vzali velké sousto, když chtěli navrhnout nejlepší auto na světě. Jenže oni to opravdu dokázali.

Výroba aut snů v minulosti zlákala velké množství podnikatelů, kteří se rozhodli založit své vlastní továrny. Jen málu z nich se však podařilo uspět se svými superrychlými superauty a tváří v tvář se postavit největším automobilkám, k nimž patří Ferrari, Lamborghini a Porsche. Velkým překvapením bylo, když se do onoho světa pustil britský McLaren, tehdy známý zejména z Formule 1. Odvážný vstup do neznáma přivedl na svět jeden z nejlepších supersportovních vozů všech dob.

První myšlenka o vývoji McLarenu F1 se zrodila v roce 1988 na letišti v italském Miláně. Tehdy Ron Dennis, ředitel McLarenu, čekal s bohatým akcionářem Mansourem Ojjehem, technickým ředitelem Gordonem Murrayem a šéfem marketingu Creightonem Brownem na zpožděné letadlo. V dlouhé chvíli přemýšleli, jakým způsobem by se z rozsáhlých závodních zkušeností McLarenu daly vytěžit další peníze. Stavba vlastního silničního supersportu byla jednou z možností.

Společnost McLaren Cars vznikla během roku 1989 a o rok později vedoucí tým uspořádal desetihodinovou poradu, na níž připravoval zázemí pro své budoucí auto. Cíl vývoje byl opravdu jednoduchý, jejich vlastní supersport měl být nejrychlejším a nejovladatelnějším autem na světě. Zároveň měl disponovat nejvyšším poměrem výkonu a hmotnosti všech dob, neměl vážit více než 1 118 kilogramů a zároveň musel nabídnout dostatek praktičnosti a komfortu pro denní použití.

Gordon Murray svůj cíl vysvětlil následovně: „Moje myšlenka je taková, že na sedadle řidiče svého ideálního auta budu moci projet centrem Londýna a následně rovnou vyrazím do jižní Francie. Auto, jemuž budete důvěřovat, bude vybavené funkční klimatizací a nezklame při každodenním jezdění. Žádné vyosené pedály ani vysoká přístrojová deska omezující výhled. Nízká střecha, do níž hlavou narazíte na každé nerovnosti ve jménu aerodynamiky je nepřijatelná. Je nezbytné, aby takové superauto přinášelo neustálou radost z jízdy a musí být zamezeno všemu rušivému.“

S těmito požadavky na paměti se inženýři pustili do vývoje projektu, který se měl stát prvním silničním autem v historii McLarenu. Již v počátku se tým rychle rozhodl, že musí být F1 z uhlíkových vláken. Továrna si s moderním materiálem hrála už na počátku osmdesátých let při vývoji monopostu MP4/1 pro účast v F1. Výhody karbonu byly v automobilovém průmyslu již dobře známé a McLaren byl první automobilkou, jenž vyvinula silniční auto s monokokem z uhlíkových vláken.

Za návrhem vzhledu stál Peter Stevens. Muž, který stál i za návrhem Lotusu Elan (M100) nakreslil nový supersport svou vlastní rukou bez jakékoliv pomoci výpočetní techniky. Nově vzniklá značka neměla žádný designový jazyk, kvůli čemuž Stevens začínal s čistým papírem bez jakékoliv inspirace předchozími modely. Ron Dennis měl k jeho práci natolik velkou důvěru, že nechtěl vidět jakékoliv návrhy, dokud nebude existovat vzhled vozu ve finální podobě.

Interiér McLarenu F1 nabízel dostatek prostoru pro tři cestující v trojúhelníkové konfiguraci 1+2, kde byl řidič posazen doprostřed vozu. Nový způsobem nejen zlepšoval výhled z vozu, ale zároveň se jím továrna vyhnula nutnosti rozsáhlých modifikací pro trhy s řízením na levé či pravé straně. Kokpit se nesl v duchu jednoduchosti a funkčnosti. Konstruktéři mysleli na skutečnost, aby byl F1 snadno zrekonstruovatelný v případě, kdy by po dobu šedesáti let zůstal stát zapomenutý ve stodole. Přístrojový štít nesl snadno čitelné budíky z nerezové oceli s ručně malovanými čísly. Klimatizace a účelově navržený CD přehrávač Kenwood byly montovány ve standardu. K co nejlepšímu využití volného prostoru v autě byla navržena speciální sada zavazadel.

Gordon Murray jako velký fanoušek Hondy NSX zkoušel přesvědčit vedení japonské automobilky, aby nechala navrhnout 4,5 litrový motor V10 nebo V12 přímo pro nový supersport McLarenu, ale jeho požadavek byl zamítnut. Neúspěšní Britové se nakonec spojili s BMW, které pro F1 navrhlo šestilitrový vidlicový dvanáctiválec o výkonu 627 koní při 7 400 ot./min. a točivém momentu 650 Nm v 5 600/min. Motorový prostor byl zabalen do přibližně 20 metrů čtverečních zlaté fólie odrážející teplo.

Produkční McLaren F1 vážil 1 140 kg a velký motor jej spolu se šestistupňovým manuálem vystřelil na stovku za 3,2 sekundy a 200 kilometrů v hodině dosáhl za pouhých 9,4 vteřiny. Nejvyšší rychlost dosáhla 386,7 km/h, s posunutým omezovačem otáček, a supersport se v roce 1998 stal nejrychlejším produkčním autem na planetě. Přestože byl o 9 let později překonán hypersportem Bugatti Veyron, F1 je dodnes světově nejrychlejším autem s atmosféricky plněným motorem.

McLaren poprvé představil nový supersport na Velké ceně Monaka v roce 1992. Veřejnost i novináři byli ohromeni a objednávky zákazníků přesáhly očekávání automobilky. Základní cena byla stanovena na £634,500.

McLaren F1 byl vyráběn v malé továrně v anglickém Wokingu a montáž každého exempláře si vyžádala tři měsíce práce. Výroba byla ukončena v roce 1998 poté, co výrobní halu opustil 106. exemplář, včetně 64 kusů určených pro silniční provoz. McLaren se později spojil s Mercedesem-Benz při vývoji SLR McLaren a v roce 2011 se vrátil na světlo světa s vlastním supersportem MP4-12C.

Temple of Speed je konečně online!

Slibovali jsme až na půdu a celé nám to trvalo strašně dlouho. Temple of Speed se po více jak sedmi letech na Facebooku přesouvá na vlny opravdového internetu. Dočkali jste se!

Číst celé

Mini Cooper: Legenda z Rallye Monte Carlo

Mini se stalo závodní legendou již při svém testování, ale až nasazení na Rallye Monte Carlo dokázalo, že velké divadlo lze zahrát i s malým kašpárkem.

Číst celé

Ferrari 330 GTO: Silnější, ale neúspěšný sourozenec Ferrari 250 GTO

Ferrari 330 GTO bylo výkonnější verzí legendárního Ferrari 250 GTO, která vznikla kvůli závodění v kategorii prototypů v Le Mans.

Číst celé

Mercedes-Benz 300 SL: Na přání Američana

Ikonický „Gullwing“ původně vznikl jako závodní auto, ale jeho úspěchy byly předzvěstí dobrých prodejů produkční verze.

Číst celé

Nákup nové ojetinky už není radost. Zdá se mi to jako zbytečný opruz

Rozhodl jsem se pro nákup dalšího auta, ale nevím, co chci. A taky mi výběr komplikuje nedůvěryhodnost většiny prodejců v České republice.

Číst celé

Maserati 250F: Fascinující vítězství na Nürburgringu

Maserati předvedlo při návrhu 250F skvělou práci, ale i přesto s ním dokázal excelovat jeden jediný muž. Juan Manuel Fangio upevnil status legendy fascinujícím vítězstvím na Nürburgringu v roce 1957.

Číst celé