Zrození McLarenu F1: Napadlo nás to při čekání na letišti

Mohlo by se zdát, že si konstruktéři McLarenu vzali velké sousto, když chtěli navrhnout nejlepší auto na světě. Jenže oni to opravdu dokázali.

Výroba aut snů v minulosti zlákala velké množství podnikatelů, kteří se rozhodli založit své vlastní továrny. Jen málu z nich se však podařilo uspět se svými superrychlými superauty a tváří v tvář se postavit největším automobilkám, k nimž patří Ferrari, Lamborghini a Porsche. Velkým překvapením bylo, když se do onoho světa pustil britský McLaren, tehdy známý zejména z Formule 1. Odvážný vstup do neznáma přivedl na svět jeden z nejlepších supersportovních vozů všech dob.

První myšlenka o vývoji McLarenu F1 se zrodila v roce 1988 na letišti v italském Miláně. Tehdy Ron Dennis, ředitel McLarenu, čekal s bohatým akcionářem Mansourem Ojjehem, technickým ředitelem Gordonem Murrayem a šéfem marketingu Creightonem Brownem na zpožděné letadlo. V dlouhé chvíli přemýšleli, jakým způsobem by se z rozsáhlých závodních zkušeností McLarenu daly vytěžit další peníze. Stavba vlastního silničního supersportu byla jednou z možností.

Společnost McLaren Cars vznikla během roku 1989 a o rok později vedoucí tým uspořádal desetihodinovou poradu, na níž připravoval zázemí pro své budoucí auto. Cíl vývoje byl opravdu jednoduchý, jejich vlastní supersport měl být nejrychlejším a nejovladatelnějším autem na světě. Zároveň měl disponovat nejvyšším poměrem výkonu a hmotnosti všech dob, neměl vážit více než 1 118 kilogramů a zároveň musel nabídnout dostatek praktičnosti a komfortu pro denní použití.

Gordon Murray svůj cíl vysvětlil následovně: „Moje myšlenka je taková, že na sedadle řidiče svého ideálního auta budu moci projet centrem Londýna a následně rovnou vyrazím do jižní Francie. Auto, jemuž budete důvěřovat, bude vybavené funkční klimatizací a nezklame při každodenním jezdění. Žádné vyosené pedály ani vysoká přístrojová deska omezující výhled. Nízká střecha, do níž hlavou narazíte na každé nerovnosti ve jménu aerodynamiky je nepřijatelná. Je nezbytné, aby takové superauto přinášelo neustálou radost z jízdy a musí být zamezeno všemu rušivému.“

S těmito požadavky na paměti se inženýři pustili do vývoje projektu, který se měl stát prvním silničním autem v historii McLarenu. Již v počátku se tým rychle rozhodl, že musí být F1 z uhlíkových vláken. Továrna si s moderním materiálem hrála už na počátku osmdesátých let při vývoji monopostu MP4/1 pro účast v F1. Výhody karbonu byly v automobilovém průmyslu již dobře známé a McLaren byl první automobilkou, jenž vyvinula silniční auto s monokokem z uhlíkových vláken.

Za návrhem vzhledu stál Peter Stevens. Muž, který stál i za návrhem Lotusu Elan (M100) nakreslil nový supersport svou vlastní rukou bez jakékoliv pomoci výpočetní techniky. Nově vzniklá značka neměla žádný designový jazyk, kvůli čemuž Stevens začínal s čistým papírem bez jakékoliv inspirace předchozími modely. Ron Dennis měl k jeho práci natolik velkou důvěru, že nechtěl vidět jakékoliv návrhy, dokud nebude existovat vzhled vozu ve finální podobě.

Interiér McLarenu F1 nabízel dostatek prostoru pro tři cestující v trojúhelníkové konfiguraci 1+2, kde byl řidič posazen doprostřed vozu. Nový způsobem nejen zlepšoval výhled z vozu, ale zároveň se jím továrna vyhnula nutnosti rozsáhlých modifikací pro trhy s řízením na levé či pravé straně. Kokpit se nesl v duchu jednoduchosti a funkčnosti. Konstruktéři mysleli na skutečnost, aby byl F1 snadno zrekonstruovatelný v případě, kdy by po dobu šedesáti let zůstal stát zapomenutý ve stodole. Přístrojový štít nesl snadno čitelné budíky z nerezové oceli s ručně malovanými čísly. Klimatizace a účelově navržený CD přehrávač Kenwood byly montovány ve standardu. K co nejlepšímu využití volného prostoru v autě byla navržena speciální sada zavazadel.

Gordon Murray jako velký fanoušek Hondy NSX zkoušel přesvědčit vedení japonské automobilky, aby nechala navrhnout 4,5 litrový motor V10 nebo V12 přímo pro nový supersport McLarenu, ale jeho požadavek byl zamítnut. Neúspěšní Britové se nakonec spojili s BMW, které pro F1 navrhlo šestilitrový vidlicový dvanáctiválec o výkonu 627 koní při 7 400 ot./min. a točivém momentu 650 Nm v 5 600/min. Motorový prostor byl zabalen do přibližně 20 metrů čtverečních zlaté fólie odrážející teplo.

Produkční McLaren F1 vážil 1 140 kg a velký motor jej spolu se šestistupňovým manuálem vystřelil na stovku za 3,2 sekundy a 200 kilometrů v hodině dosáhl za pouhých 9,4 vteřiny. Nejvyšší rychlost dosáhla 386,7 km/h, s posunutým omezovačem otáček, a supersport se v roce 1998 stal nejrychlejším produkčním autem na planetě. Přestože byl o 9 let později překonán hypersportem Bugatti Veyron, F1 je dodnes světově nejrychlejším autem s atmosféricky plněným motorem.

McLaren poprvé představil nový supersport na Velké ceně Monaka v roce 1992. Veřejnost i novináři byli ohromeni a objednávky zákazníků přesáhly očekávání automobilky. Základní cena byla stanovena na £634,500.

McLaren F1 byl vyráběn v malé továrně v anglickém Wokingu a montáž každého exempláře si vyžádala tři měsíce práce. Výroba byla ukončena v roce 1998 poté, co výrobní halu opustil 106. exemplář, včetně 64 kusů určených pro silniční provoz. McLaren se později spojil s Mercedesem-Benz při vývoji SLR McLaren a v roce 2011 se vrátil na světlo světa s vlastním supersportem MP4-12C.

Japonská auta zastíněná legendami. Představujeme 6 z nich

Výběr šestice japonských aut, která byla neprávem zapomenuta, jelikož je zastínily vozy se slavnějšími jmény. Jaké to jsou?

Číst celé

Drift, aneb sledování cesty bočními okny

Slovo drift, neboli „unášení“ pochází z japonského „dorifuto“. Jízda dveřmi napřed se v posledních letech stala fenoménem, což Dominika dovedlo k tomu, aby se ohlédl za jejími počátky.

Číst celé

13B-MSP Renesis: Znáte poslední sériový wankel?

Atmosférický dvourotorový wankel nabízel vysoký litrový výkon a nechal se točit k 9 500 otáčkám za minutu. Spolehlivost nepatří k jeho kladným stránkám, ale charakter naopak ano.

Číst celé

Ford GT: Vzpomínka na Le Mans

Americký Ford se v novém tisíciletí rozhodl připomenout historii svých nejslavnějších modelů. Kromě jmen Mustang a Thunderbird značka oživila i jméno legendárního vítěze nejznámějšího vytrvalostního závodu na světě.

Číst celé

Toyota GR Supra je jediné nové sportovní auto, které bych vážně chtěl

Toyota GR Supra se nelíbí většině fanoušků nejslavnější čtvrté generace, ale jinak je jedním z nejlepších sportovních vozů současnosti. Proč po ní toužím?

Číst celé

BMW 118d: Sportování v naftovém hatchbacku?

Pokud chcete hatchback s pohonem zadních kol, už dlouho vám vyhoví jen BMW. Je to jen výstřelek nebo nebo fungující auto?

Číst celé