V posledních letech se mezi autaři rozmohlo jednoduché rčení: „Pokud chceš opičku, musíš mít na banány.“ Určitě nemusím vysvětlovat, co je tím myšleno. Udržovat zajímavá auta ale stojí nejen dost peněz, ale i času.

Když jsem hledal svou Mazdu, dlouho jsem si pokládal otázku, proč je velké množství z nich ve stavu vhodném spíše na náhradní díly. Specifické auto zkrátka vyžaduje opatrné zacházení, jehož způsob neznalo mnoho prvních majitelů. Je známou skutečností, že Mazda musela ve Spojených státech amerických postavit továrnu určenou přímo na repase místních zničených motorů. Jak se ale o RX-8 starat, aby něco vydržela? To mě dovedlo k rozhodnutí, že bych se měl v našem seriálu zmínit o vhodných krocích údržby.

Olej, olej, olej. To hlavní, nač je třeba pamatovat při vlastnictví Mazdy RX-8. Myslím si, že konstruktéři zvolili hliník jako materiál kapoty, aby z její hmotnosti majitele nebolely ruce. Přestože značka v době uvedení vozu na trh doporučovala jen vlastní olej Mazda Dexelia Ultra 5W-30, vývoj maziv jde kupředu, následkem čehož se majitelé přiklání k jiným značkám. Osobně jsem se na doporučení specializovaného servisu vydal cestou Miller’s Oils CFS 5W-40. Samotná spotřeba oleje je pochopitelně přímo úměrná způsobu použití auta. S častější jízdou ve vysokých otáčkách je nutné olej více kontrolovat. Já jeho hladinu sleduji přibližně každých 250 km a vždy nějaké množství dolévám.

Jednoduché doporučení praví kontrolovat množství oleje každé druhé tankování. K tomu se váže i použití daného paliva. Rohovým těsněním rotorů svědčí nejen paliva s vyšším množstvím oktanů, ale i přimazávání skrz nasávanou směs pomocí oleje určeného pro dvoutaktní motory, tzv. premix. Zde už závisí jen na volbě majitele a já používám kladně hodnocený Castrol Power 1 Racing 2T. Jeho doporučované množství se pohybuje od 150 ml k až 600 ml na šedesát litrů paliva, pochopitelně v závislosti na použití – častější vysoké otáčky, více oleje.

Liší se ježdění s wankelem od běžných aut? Samotným nastartováním a prvními okamžiky provozu vlastně ani ne. Po probuzení motoru k životu je vhodné jej nechat v klidu zahřát. První kilometry jízdy vyžadují pomalé tempo, otáčky ideálně do 3 000/min několik prvních kilometrů, aby se kromě chladiva stihl ohřát i samotný olej.

Pokud se bojíte motor více točit, není RX-8 pro vás. Velmi nízké otáčky motoru nedělají dobře. Pravidlo, že s otáčkami roste výkon u wankelu platí dvojnásob. Motor se cítí lépe roztočený a zároveň se méně karbonuje. Již v některém z minulých dílů seriálu padla informace o alespoň jednom „nutném“ roztočení k červenému poli při každé jízdě. Vlivem vysokých otáček se karbonové úsady vznítí, čímž se vnitřek motoru čistí.

I zhasnutí motoru má svá pravidla. V ideálním případě by se nikdy neměl zastavit „studený“. Velmi bohatá volnoběžná směs paliva by mohla motor „uchlastat“, čemuž se dá předejít částečným zahřátím motoru a následně jeho zhasnutím v přibližně 4 000 otáčkách za minutu. Rotory vlivem vyšších otáček vyhází nezapálené palivo ze spalovacích komor a výrazně usnadní další startování.

Po zjištění těchto kroků údržby a jejich vyzkoušení jsem došel k závěru, že chápu, proč je tolik Mazd RX-8 zničených. Jednoduše to není auto pro každého a člověk pro něj musí být opravdu nadšený, aby jej bavilo neustále běhat kolem a řešit drobné bolístky a problémy. Každý kilometr za jejím volantem za to ale určitě stojí.

Tímto dílem se náš seriál o životě s Mazdou RX-8 přiblížil ke své zimní pauze. Před několikaměsíčním stáním Mazdu čeká další servis a já následně budu přemýšlet, jaké funkční úpravy by ocenila pro další sezónu, první pořádnou. V zimě se k RX-8 možná na chvíli vrátíme v podobě jednoduchého technického popisu, co tu vlastně máme.