Mazda 3 SkyActiv-D116: Stejná, ale i jiná trojka
Mazda 3 se zážehovým motorem je zábavný hatchback, ale zajímalo nás, jak rozdílným se auto stane se vznětovým motorem. Rozdíl je takový, že ze stejného auta dělá trochu rozdílné a cílí na jinou skupinu zákazníků.
Když jsem před několika týdny konečně dostal příležitost vyzkoušet novou generaci oblíbené Mazdy 3, byl jsem upřímně nadšený. Hodnocení zahraničních novinářů nelhala, protože je to vážně dobré řidičské auto. Základní benzínová motorizace si mě nejvíce získala zábavným motorem, který je potřeba ždímat, a hravým jízdním charakterem. Takových aut se v dnešních dnech už moc nevyrábí.
Mazda už sice prodává trojku i s revolučním zážehovým motorem SkyActiv-X, ale nesmím zapomenout, že kromě základní benzínové jednotky SkyActiv-G nabízí i vznětový motor SkyActiv-D. Musím se přiznat, že na „diesel na benzín,“ jímž je SkyActiv-X, jsem opravdu zvědavý, ale co by to bylo za porovnání všech motorizací, kdybych nevyzkoušel i verzi s turbodieselem. Projev naftového motoru dělá z Mazdy 3 rozdílné auto. Během týdenního testování jsem se pokusil odhalit co nejvíce rozdílů a zároveň se mi podařilo najít vlastnosti, jichž jsem se dříve tolik nevšiml, takže pojďme na to.
Už v nedávném testu benzínové verze jsem se rozplýval nad celkovým designem auta, který se návrhářům Mazdy vážně povedl. Při srovnání s minulou generací je jasně vidět, jak výrazné modernizace doznal tovární designový jazyk Kodo. Karoserie je navržena spoustou hezkých linií, z nichž se mi nejvíce líbí boční silueta. Myslím si o ní, že připomíná obrácenou kapku vody. Předchozí testované auto bylo v obyčejné bílé, která trochu narušovala hezké tvary, ale příplatkový odstín Soul Red Crystal úžasně dotváří celek. Mazda 3 je nádherná! Nesporně patří k nejkrásnějším autům v segmentu C.
Mazdu už dlouhou dobu obdivuji, protože z běžně dostupných japonských značek (zapomeňme na chvíli na Lexus) má nejpovedenější interiéry. Už několik let jsou zdařilou kombinací designu, ergonomie a zpracování. Mazda se už delší dobu inspiruje německým BMW a snaží se stát prémiovou značkou. Nepolevující úsilí se Japoncům vyplácí. Tvůrčí vnuknutí mnichovskou značkou je patrné hlavně na provedení infotainmentu, jehož rozvržení je minimalistické a jeho ovládání si okamžitě osvojí každý, kdo se již setkal s infotainmentem BMW. Základní prvky jsou si hodně podobné.
Opticky nízká střecha nové trojky se daleko více projevuje při výhledu u auta, který směrem dozadu komplikují rozměrné C-sloupky. Mazda si je ale vědoma zhoršené viditelnosti, takže do standardní výbavy zahrnula zadní parkovací senzory a zpětnou kameru. Největší problém při výhledu dozadu se bohužel ukrývá ve vnějších zrcátkách. Zrcátko na straně spolujezdce je normální, ale na straně řidiče velmi přibližuje. To narušuje odhad vzdálenosti, kolik je za autem volného místa.
Nízká střecha a okna mohou zpočátku působit stísněným dojmem, ale obzvláště fanoušky sportovních aut to po chvíli začne bavit. I díky tomu je pozice za volantem až zapadlá, čemuž napomáhá vysoko umístěný volant. Rozmístění pedálů blízko u sebe navíc dovoluje řidičskou techniku pata – špička, což dokazuje, že tým vývojářů zodpovědný za novou trojku skutečně baví řídit. Mazda opět zhmotnila vlastní marketingový výraz Jinba Ittai, který hovoří o pomyslném dokonalém spojení jezdce a koně.
Bylo by zvláštní, kdyby zcela odlišná koncepce motoru nevytvářela největší rozdíl auta. U Mazdy 3 ale zvolený motor mění cílovou skupinu potenciálních zákazníků. Vznětovou verzi pohání přeplňovaná čtyřválcová osmnáctistovka o 116 koních a 270 newtonmetrech. Odezva na plyn je vlažná, prodleva turbodmychadla je znatelná, dynamika je průměrná, ale na rozdíl od benzínové verze není potřeba častého podřazování. Motor se umí sebrat i ze značně podtočených otáček.
Dieselová varianta zaujme hlavně ty zájemce o Mazdu 3, kteří raději než sportovněji působící benzínový motor upřednostňují normální jízdu s nízkými provozními náklady. Ve městě se průměrná spotřeba paliva pohybuje okolo 5,5 litru, ale mimo město klesá až na 4,2 litrů na 100 kilometrů. Při normální jízdě na dálnici si trojka řekne o přibližně 6 litrů nafty. Řidiči, které nebaví ždímat atmosférické zážehové motory, aby z nich vydolovali potřebný výkon, ocení silný střed otáčkového spektra turbodieselu. Motor je navíc velmi dobře odhlučněný, tudíž se s ním příjemně cestuje.
Už předchozí generace Mazdy 3 se těšila chvále kvůli skvělým jízdním vlastnostem, takže není divu, že se automobilový svět zděsil, když Mazda oznámila, že pro novou generaci použije jednoduchou zadní torzní nápravu. Krok zpět v technickém vývoji se naštěstí příliš nepodepsal na jízdních schopnostech. Nová trojka stále jezdí perfektně, což jsem zjistil už u zážehové verze a vznětová není příliš rozdílná.
Podvozek je tuhý a při běžném ježdění komfortní, ale nejvíce vyniká při sportovnějším jízdním tempu v zatáčkách. Technici Mazdy musí mít zlaté ruce, protože použitá torzní náprava jízdní vlastnosti nijak zvláště neomezuje. Přítomnost železa spojujícího zadní kola je znát pouze při přejíždění větších nerovností, kdy je cítit, že se rázy přenáší po celé šířce zádi. Naladění podvozku neskrývá, že je určené hlavně pro nejsilnější SkyActiv-X.
Oproti zážehové verzi je v dieselové verzi cítit hmotnost navíc, jež dělá předek vozu méně obratným. Všechny motorizace Mazdy 3 jsou ale vybaveny systémem G-Vectoring Control Plus, který v obloucích přibrzďuje vnitřní přední kolo a pomáhá autu stáčet se dovnitř. A skutečně je to znát! V zatáčkách není trojka zákeřná, je snadno čitelná a už z výroby je vybavena kvalitními pneumatikami Toyo Proxes R51A, které mají výrazný vliv na jízdní vlastnosti. Továrně dodávané pneumatiky mají výbornou přilnavost i na vodě, a když už začnou klouzat, dochází k tomu plynule a čitelně. Nedotáčivost přichází až pozdě a při razantním ubrání plynu v zatáčce není složité dosáhnout přetáčivého smyku.
Nefalšované radosti z řízení napomáhají i další vlivy. Šestistupňový manuál má vcelku přesné a příjemně tuhé řazení s krátkými drahami. Řízení je pohotové, strmé a přenáší bohatou zpětnou vazbu, až oproti ostatním autům segmentu zdá upovídané. Silné lineární brzdy jsou charakteristické hodně tuhým brzdovým pedálem. Naneštěstí mne rozhodilo nastavení přecitlivělých předních senzorů. Brzdový asistent občas zmatkuje a leká se aut, která nejsou hrozbou. Dokonce se mi stalo, že mi při dojíždění do křižovatky za jiné auto zabrzdil s obrovskou razancí.
Jaké je výsledné hodnocení? Mazda 3 s zážehovým i vznětovým motorem jsou povedená auta, ale po zkušenostech s oběma motorizacemi se nedokážu zbavit dojmu, že je Mazda záměrně navrhla trochu slabší. Parametry motorů SkyActiv-G (122 koní) a SkyActiv-D (116 koní) jsou výrazně nižší, než přelomová jednotka SkyActiv-X, která slibuje nejvyšší výkon až 180 koní a točivý moment 224 newtonmetrů a jako jediná motorizace nabídky bude dostupná i s pohonem všech kol. Mazda se snaží, aby se vrcholná motorizace stala i tou nejprodávanější.
Marketingová rozhodnutí jsou ale pouze malou vadou na kráse jinak povedeného vozu. Už výše jsem uvedl, že výsledná volba mezi benzínovým a dieselovým motorem udělá z trojky rozdílné auto. Verze se zážehovou jednotkou je řidičsky zábavnější, ale vznětový motor nabízí lepší vlastnosti pro každodenní ježdění. Osobně bych se vydal cestou SkyActiv-G, jako to udělá většina zákazníků, o čemž svědčí i statistiky. Víte, že za rok 2018 tvořil tržní podíl dieselové motorizace v prodejích Mazdy 3 pouze 1,7%?