Type-R – označení, které v řidičích vyhledávajících sportovní jízdu probouzí touhu po poznání. Oddělení Honda Type-R vzniklo v první polovině devadesátých let, aby přeneslo zkušenosti z motorsportu na běžné silnice. Téměř každá Honda, která v minulosti nesla označení Type-R, se stala automobilovou legendou. Japonci v tradici Type-R pokračují až do dnešních dnů, ale už nabízí pouze jediný model, který je nejrozšířenějším nositelem slavného znaku s červeným R.

Nejnovější Honda Civic Type-R  je pátou generací hot hatche, a přestože oproti minulému modelu vychází z nové generace Civicu (v pořadí již desáté), lze jej považovat za rozsáhlou evoluci minulé verze. I když zvnějšku vypadá zcela rozdílně, základní technika je shodná. Technici Hondy nechali to, co fungovalo, a vylepšili to, co potřebovalo vylepšit. Výsledkem jejich snažení je ostrý pětidveřový hatchback, který od nastartování motoru až po jeho zhasnutí nedělá nic jiného, než že překvapuje svými jízdními schopnostmi.

Civic Type-R se zdá jako vystřižený z populárních japonských komiksů manga a při jízdě s ním v městských ulicích vypadáte, jako kdybyste zrovna ujeli z natáčení filmové série Rychle a zběsile. Tovární vzhled nemá daleko ke speciálním bodykitům věhlasných tuningových společností ze země vycházejícího slunce. Je to rozpláclý hot hatch s agresivními mohutnými tvary a obrovským křídlem, který pokračuje v designu připomínajícím UFO.

Chvíli okolo něj jenom chodím, koukám na všechny ty ostré hrany a výstupky a říkám si: „Sakra, jak tohle může být aerodynamické? Vážně to může fungovat?“ Inženýři z Hondy si se sportovní verzí Civicu opravdu vyhráli a dokazují, že správné využití obtékajícího vzduchu je věda. Každý doplněk na karoserii má určitou funkci, podvozek je zakrytovaný, čímž omezuje vztlak, a masivní křídlo na zádi dokáže vyvinout přítlak 30 kilogramů při rychlosti 200 km/h. Přitlačování vozu k silnici zlepšují i winglety předního lízátka a nástavců bočních prahů, které zároveň usměrňují vzduch obtékající karoserii.

Na karoserii nelze přehlédnout spoustu funkčních i nefunkčních otvorů. Funkční je například ten na kapotě, který pomáhá ochlazovat motorový prostor, a nefunkční jsou výdechy za předními koly. Trojice výfukových koncovek tu není jen pro oslňování řidičů jedoucích za autem, ale má svůj důvod. Tenká prostřední koncovka pracuje při jízdě v nízkých otáčkách, ale když se motor pořádně roztočí, elektricky ovládaná klapka ji uzavře a ke slovu se dostává dvojice silnějších koncovek, které urychlují odtok spalin z výfukového potrubí.

Exteriér Civicu Type-R je záležitostí osobního vkusu a dokáže rozdělit lidi názory lidí do několika skupin. Ne do dvou, ale hned do tří. Někomu se líbí, někomu se nelíbí a někomu se líbí pouze z jedné poloviny. Při porovnání přední a zadní části karoserie nelze nemít pocit, že z každé strany jde o jiné auto. Interiér se ale líbí úplně všem. Červené sportovní sedačky následují tradici Type-R a disponují výrazným bočním vedením sedáku i opěradla a pevně drží tělo, takže se řidič nemusí zapírat v zatáčkách a může se soustředit na řízení.

I když se mi líbí barevné ztvárnění interiéru a pozice za volantem na krátké ruce a dlouhé nohy, některé prvky interiéru jsou trochu rozporuplné. Digitální přístrojový štít s velkým otáčkoměrem je přehledný, ale jeho rafička je méně výrazná a mohla by být delší. Vylepšit by se dal i ukazatel zařazeného převodu, protože je pouze malým číslem v červeném čtverečku v levém horním rohu. Rozhraní umožňuje zobrazení ukazatelů plnícího tlaku, aktuálního otevření škrticí klapky, tlaku v brzdovém systému a dalších informací, ale bohužel neumí ukázat teplotu motorového oleje, což by v autě, jako je Civic Type-R, nebylo od věci.

Legenda Type-R vznikla hlavně kvůli vysokootáčkovým čtyřválcům, které se ale odebraly na odpočinek s příchodem minulé generace sportovního Civicu. Pod lehoučkou kapotou nejnovějšího Type-R opět pracuje turbodmychadlem přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec K20C1 který je oproti minulému modelu mírně posílený a vyvine výkon 320 koní a točivý moment 400 newtonmetrů. Oproti konkurentům není motor Civicu Type-R další obětí downsizingu, ale chová je jako turbomotor ze staré školy. Nejvyšší točivý moment se dostavuje od 2 500 otáček a tah nepolevuje až k maximálním 7 000. Lehce plochá výkonová křivka navíc vrcholí až při 6 500 otáčkách.

Do 2 500 otáček za minutu je motor relativně klidný a má dost výkonu pro běžné ježdění, ale kousek za nimi nastává strmý nárůst přívalu točivého momentu. Poté už výkon graduje lineárně a Type-R zrychluje s velkou razancí. Dynamika je silná a naprosto bláznivá, a to nejen na poměry ostrých hatchbacků s pohonem předních kol. Spojením variabilního časování ventilů i-VTEC a přeplňování výkonným turbodmychadlem s minimální prodlevou vznikl opravdu solidní silný motor.

Zvukovou kulisu pod plným plynem tvoří hutný hluboký zvuk, syčení sání a hlasité odfukování turbodmychadla. Hrubost pohonu umocňuje i zadní okno, které se rozvibruje rezonancemi od výfukového potrubí kdykoliv, když při stání na volnoběh lehce kopnu do plynu. Hrát si s razantním zrychlením a odfukováním blow-off ventilu turba po uvolnění plynu je hrozně dětinské, ale nadmíru zábavné. Zvukový projev odfukování turbodmychadla působí, jako by to byl následek tuningové úpravy, ale Civic Type-R to umí už z továrny.

Podobně jako projev motoru si mě okamžitě získává i šestistupňová manuální převodovka, která má snad všechno, co mám na manuálních převodovkách rád. Řadicí páka má typickou hliníkovou kulatou hlavici, která je v horkých letních i chladných zimních měsících na řidičské rukavice, přesná kulisa řazení má tuhý mechanický chod a krátké dráhy naskládané blízko u sebe. Motor ve spolupráci s převodovkou umí automatické meziplyny, ale lze je vypnout a používat techniku pata – špička, kterou lehce umožňuje rozmístění hliníkových pedálů.

Podvozek neskrývá, že hlavním posláním Civicu Type-R je hlavně rychlá sportovní jízda. Odpružení a tlumení je dost tvrdé, ale na dobrém povrchu funguje výborně. Civic má zdánlivě nekonečnou přilnavost, a čím rychleji jede, tím lépe funguje. Rychlé a příjemně tuhé řízení je navíc vybaveno dvojitými rejdovými čepy, jejichž použití eliminuje nežádoucí chování. Mechanický samosvorný diferenciál tak netahá za ruce a nesnaží se auto vystřelit ze zatáčky ven. Velkou rychlostí umí jezdit i v úsecích, ve kterých u jiných sportovních aut pomalu sundávám nohu z plynu, čemuž napomáhá i brzdami ovládané vektorování točivého momentu mezi hnacími předními koly.

Honda na základě zpětné vazby na minulou generaci přeladila podvozek a vylepšila téměř nesnesitelně uskákaný režim +R na přijatelnou mez, ale Civic Type-R stále není tím autem, se kterým se dá jezdit každý den, aniž by řidič nemusel dělat kompromisy. Je hodně hladový po benzínu a podvozek s volitelnou tuhostí sice nabízí komfortní režim, který trochu změkčuje tlumení, ale nerovnosti nepohltí. Ty jsou kvůli dvacetipalcovým kolům s velmi nízkým profilem pneumatik pořád cítit. Úplným opakem je režim +R, se kterým Civic Type-R ještě více ztuhne a na rozbitých cestách se natřásá. Použití nejostřejšího režimu, jež navíc přiostřuje reakci motoru, mi připadá nejvhodnější na silnicích s kvalitním povrchem a nejlépe závodních okruzích.

Honda Civic Type-R rozhodně není pouze vypadající hračkou, ale je opravdovým špičkovým řidičským náčiním pro rychlou jízdu. Nejsem zastánce marketingových rekordů na Nürburgringu, ale nepochybuji o tom, že Civic Type-R držel ten svůj oprávněně a navíc mu vydržel dva roky. To auto přímo nabádá k tomu, abyste jej vzali na závodní okruh a vyždímali z něj maximum, protože jeho přilnavost je naprosto fenomenální. I při vysokých rychlostech zůstává neutrální. Neobjevuje se ani náznak přetáčivosti, nebo nedotáčivosti a v zatáčkách sedí jako přibitý. Pokud na to řidič má zkušenosti, jízda s Civicem Type-R může být chirurgicky přesná a závratně rychlá. Limity jsou tak daleko, že jsou nedosažitelné pro méně šikovné řidiče. Když už to někde trochu přepálíte, velké silné brzdy dokáží Civic okamžitě zkrotit.

Filosofie nejrychlejších ostrých hatchbacků se v posledních letech změnila. Výrobci ve snaze dosahovat stále rychlejších časů na závodních okruzích používají sofistikovanější techniku, jakou jsou například chytré čtyřkolky, ale postupně se odklání od původní myšlenky. Civic Type-R ale i nadále používá základní stavební kameny pro pořádný hot hatch a pokračuje ve stopách svých předchůdců. Pro mne osobně je to ten ostrý hatchback, který bych si vybral. Po dlouhých měsících prázdnoty jsem konečně našel moderní sportovní auto, které bych opravdu chtěl. Proč? Protože je vynikající a okouzluje mě svými dechberoucími jízdními vlastnostmi.