Slunce pozvolna zapadá za obzor, když znovu usedám za volant nejnovější verze legendárního amerického pony caru, který se postupem několika desetiletí transformoval na opravdový muscle car. Stiskem startovacího tlačítka zapínám zapalování a nejprve v nastavení listuji režimy aktivní výfukové klapky. „Závodní trať.“ To je režim, bez kterého tento motor nikdy neuvádím do chodu. Čeština v americkém autě vypadá trochu zvláštně, ale nejnovější generace Mustangu je tou první, která oficiálně vstoupila na český trh, takže se musí přizpůsobit.

Malá zelená kontrolka na startovacím tlačítku zběsile bliká a prosí, abych konečně probudil spící bestii. Výfuk se čtyřmi koncovkami je naplno otevřený, a protože sedím v autě s automatem, šlapu na brzdu a mačkám žadonící startovací tlačítko. Startér několikrát otočí motorem, který při nastartování hlasitě zahřmí a upozorní na sebe přihlížející v nejbližším okolí. Když jsem do černého Mustangu GT přesedal z nápadného měděného BMW i8 Roadster, myslel jsem si, že bude diskrétní, ale není. Spletl jsem se, protože přitahuje pozornost skoro stejně.

Říká se, že prvním americkým sportovním autem je Chevrolet Corvette, ale Ford Mustang je bezpochyby tím nejvíce ikonickým. Mustang je ztělesněním amerického snu, protože je autem, jehož úspěchu před uvedením na trh v roce 1964 věřilo jen několik nadšených inženýrů a manažerů Fordu. Od šedesátých let je Mustang čtyřkolovou superstar. Kamkoliv s ním přijedete, poutá pozornost dětí i dospělých. V Čechách se Mustang proslavil v rukou amerických filmových hrdinů, kteří jej používali při boji za spravedlnost, ale i proti ní. Filmový hrdina, který neřídil Mustanga, jako by neexistoval.

Nelze si nevšimnout, že dunící Mustang se stal středem pozornosti. Důležitý podíl na tom má tajemný vzhled, se kterým vypadá, jako by patřil drsňákovi z amerického akčňáku. Surově vyhlížející fastback s hrozivou přídí, dlouhou kapotou a ostře tvarovanou širokou zádí nese černý lak, který je doplněn černými koly. Když tohle kupé v noci zaparkujete v neosvětleném zákoutí, někdo ho tam uvidí jen stěží. Mustangu nevadí být středem pozornosti a nepochybuji o tom, že si to užívá, ale mám pocit, že je nejvhodnější chvíle konečně vyrazit na další projížďku.

Minulost Fordu Mustang ale není jen o úspěchu, protože už po skončení výroby původního modelu ze šedesátých let přišlo několik generací, kdy Mustang nedokázal být lepší. Skutečné znovuzrození zdivočelého hřebce nastalo až v roce 2005, kdy Ford upustil od nezajímavých tvarů a upoutal pozornost zákazníků zdařilým retro designem. Kdysi jsem mohl vyzkoušet prvního Mustanga 21. století, ve speciální verzi Bullitt, ale za návykovým zvukem osmiválce se skrývaly nepříliš oslnivé jízdní vlastnosti. Určitě ne takové, které by zlepšovaly požitek z jízdy. Moderní Mustang je úplným opakem, protože z něj mám pocit, že je nefalšovanou nutností pro všechny benzínové nadšence.

Nejnovější generace Mustangu prošla výraznými změnami, které jsou vidět už v interiéru. Základní rysy palubní desky, pohodlná široká sedadla a vůně koženého čalounění zůstaly při starém, ale nelze přehlédnout digitální přístrojový štít. Moderní řešení nahradilo typickou dvojici hlubokých tubusů, v nichž byly umístěny přístroje. S nimi zmizel i proslulý rychloměr s nápisem Ground Speed, který odkazoval na inspiraci druhoválečným stíhacím letounem North American P-51 Mustang. Letectvím jsou inspirovány i hliníkové páčky sloužící jako přepínače jízdních režimů a jízdní stabilizace. Ne, ačkoli se to ze slavných emblémů může zdát, Mustang se neinspiroval koňmi, nýbrž vojenským letadlem.

Pokud se Mustang něčím inspiroval u divokého plemene koní, tak určitě charakterem. Bijícím srdcem je masivní atmosférický pětilitrový vidlicový osmiválec o 450 koních a 527 newtonmetrech. Motor má obrovskou sílu, ochotně se vytáčí a vyvíjí omračující dynamiku, ale tím nejlepším je jeho zvuk. Zlověstné dunění se postupným gradováním otáček mění na hlasité agresivní burácení. Mustang GT je muscle car ze staré školy, ale netrvá mi dlouho, abych zjistil, že následuje trend moderních hybridních aut. Soundtrack osmiválce totiž zní, jako kdyby nejraději běžel na směs nekvalitního benzínu a krve jednorožce.

S hlasitým zvukovým projevem vyniká odhlučnění interiéru. Při jízdě s maximálně otevřeným výfukem je v interiéru relativně ticho oproti tomu, co je slyšet v hlučném prostředí venku. Chvílemi dokonce přemýšlím nad tím, jestli audio Bang & Olufsen nejsou zbytečně vyhozené peníze, protože nemá využití. Rozhodně neumí zahrát lépe, než pětilitr. Aby osmiválcový Mustang neotravoval hlasitými starty, inženýři jej vybavili tichým režimem, u něhož lze nastavit rozmezí časů, kdy se bude automaticky aktivovat. Z Mustangu GT se může stát tichošlápek.

Ford dává majitelům možnost, aby neobtěžovali spící sousedy „hlukem“, ale ruku na srdce.. Když si váš soused koupí Ford Mustang, přičemž v dnešní zvrácené a ekologicky zaměřené době upřednostní plnotučný vidliválec před čtyřválcovým EcoBoostem, měli byste na něj být hrdí a nemělo by vám vadit, že občas budete sedět na posteli ve tři ráno, zatímco on bude vstávat brzo, aby stihl letadlo. Proč? Rozhodl se nést těžké břemeno, aby mohl dát ochutnat zvuk svobody ostatním lidem dříve, než se eko šílenci a podobná sebranka zaslouží o vymření americké tradice.

Slyšeli jste o historce z tiskové konference při představení Chevroletu Camaro v roce 1966? Když se novináři ptali, co znamená jméno „Camaro“, produktový manažer značky jim odpověděl, že jde o zvířátko, které požírá mustangy. Časy se mění, a přestože obě automobilky svádí nepřetržitý konkurenční boj, tak zároveň spolupracují. Ford Mustang GT se vyrábí s šestistupňovým manuálem, nebo desetistupňovým automatem, který Ford vyvinul ve spolupráci s General Motors. Chevrolet ji používá v Camaru ZL1.

Desetistupňová automatická převodovka s hydrodynamickým měničem má bohužel více negativních vlastností, než těch pozitivních. Ačkoli široký rozsah rychlostních stupňů umožňuje kratší zpřevodování a brutální akceleraci, nastavení převodovky nefunguje nejlépe. Převodovka si hraje s náhodnými čísly a jen těžko se odhaduje, na kterou rychlost zrovna jedete. Při akceleraci funguje výborně, protože když zadupnete plyn do podlahy, převodovka z kouzelného pytlíčku kvaltů vytáhne ten nejvhodnější a Mustang vypálí vpřed, ale když jedete po městě, převodovka občas řadí nahoru a dolu podle polohy plynu a nemůže si vybrat. 

Naštěstí jí pomáhá silný osmiválec, který se často převaluje okolo volnoběhu a je mu jedno, jaká rychlost je zařazena, protože má tolik točivého momentu, že nikdy nemůže být podtočený. Automatická převodovka Mustangu GT bohužel nedosahuje kvalit měničových automatů od ZF, u kterých málokdy zpozorujete, že zrovna řadí. Převodovka Mustangu je občas hrubá a trochu kope. Oproti rychlým německým skříním se mi líbí, že jde o typický americký pomalý automat, který je hladký na rozjezd a skvělý při ležérním tempu jízdy, protože umocňuje pocit spícího výkonu. Naštěstí ale netrpí velkými ztrátami hnací síly, protože přemosťovací spojka měniče spíná krátce po rozjezdu.

Největší mezigenerační změna mezi minulým a současným Mustangem se odehrála v podvozku. Když Ford v roce 2014 oficiálně představil šestou generaci, tak uvedl, že nová platforma konečně má nezávislé zavěšení všech kol. Nechvalně proslulou vlastností minulých Mustangů byla kousavá zadní tuhá náprava, která byla nahrazena víceprvkovým zavěšením, jež výrazně zlepšuje jízdní vlastnosti. Skvělým jízdním vlastnostem napomáhá adaptivní podvozek MagneRide, který Mustang GT dostal při modernizaci pro modelový rok 2018.

Podvozek MagneRide byl dříve určen pouze americkým verzím Shelby GT350 a G350R, ale při modernizaci se dostal i do běžného Mustangu. Tuhé nastavení vytváří silnou stabilitu při rychlých průjezdech zatáčkami a docela dobře potlačuje náklony karoserie, ale zároveň je překvapivě pohodlné. Kdyby Mustang vyráběli Evropané, určitě by na něj dali dvacetipalcová kola, ale Američané zvolili menší devatenáctky s vyšším profilem pneumatik, které tlumí drobné nerovnosti, ale protože jde o sportovní obutí Michelin, mají silnou přilnavost.

Řízení je tuhé a rychlé, ale má drobnou vůli ve středové poloze, takže umožňuje citlivější ovládání při jízdě v přímém směru. Vzpomínám si na doby, kdy Američané byli kritizováni za to, že neumí vyrábět pořádná auta, ale mám pocit, že v současnosti jsou jediní, kdo vyrábí opravdová řidičská auta. Hmotnost pětilitrového Mustangu se blíží dvěma tunám, ale nadváha není při jízdě tak omezující, jak se zprvu může zdát. Mustang je i přes rozměry menšího trajektu obratný a požírá zatáčky jednu za druhou. Je radostně přetáčivý a driftuje na požádání, k čemuž stačí razantnější sešlápnutí plynu.

Ford Mustang GT 5.0 je dokonalou ukázkou rozdílnosti americké a evropské automobilové produkce. Evropané se snaží o zelenější a společensky přijatelná auta, zatímco Američané vyrábí nenasytné vulgární osmiválce. Mustang GT je sportovní auto, které si z ničeho nedělá hlavu a určitě si rád dělá srandu ze směrování evropského automobilového vývoje. Oproti evropským standardům nelze popřít jeho občasnou dílenskou jednoduchost, protože například při zapnutí ventilace sedadel je větrání slyšitelné, ale kdo jiný vám na evropském trhu nabídne tolik charakteru za cenu okolo milionu a půl? Nikdo. Pětilitrový Mustang emocemi a charakterem doslova přetéká. 

A ten sobotní večer strávený za jeho volantem? Určitě ho řadím k těm nezapomenutelným, protože projížďka za doprovodu dunění amerického osmiválce a soundtracku mého oblíbeného filmu Drive zkrátka nemá konkurenci..