Rodokmen motorů Volkswagen VR

Nezvykle navržené motory byly tím nejlepším, co Volkswagen v minulých dobách nabízel ve svých vozech.

Zlí jazykové tvrdí, že je Volkswagen nudnou společností vyrábějící dobře smontovaná auta, ale v posledních desítkách let nepřinesl něco zajímavého. Ve skutečnosti se o to ale opravdu pokusil. Jedním z takových experimentů byl motor VR6, později i VR5, který je falešným vidlicovým motorem. Označení VR vychází z německého „V-Motor“ a „Reihenmotor“, tedy řadový motor. Volkswagen jej vyvinul na konci osmdesátých let a vyznačoval se malým úhlem (10,5° nebo 15°) mezi sudými a lichými válci. Je otázkou, zda motor VR zařadit mezi řadové, nebo vidlicové motory. Jednotlivé válce jsou uzpůsobeny ve dvou řadách (levá: 1-3-5, pravá 2-4-6), ale kliková hřídel motoru (KH) je konstruována stejně jako u řadových motorů: každá ojnice s pístem má vlastní ojniční čep na KH. Konstrukce vidlicových motorů nese ojnice protilehlých válců na stejném ojničním čepu.

Volkswagen představil motor VR6 v Evropě roku 1991, kdy jej začal montovat do modelů Corrado a Passat. Motor o zdvihovém objemu 2,9 litru byl zkonstruován pro Volkswagen Motorsport, aby co nejvíce využil variabilní sací potrubí a dodal motoru vyšší točivý moment v nízkých otáčkách. V roce 1992 byl šestiválec montován i do třetí generace Volkswagenu Golf, čímž se vůz stal prvním hatchbackem nižší střední třídy, který nabízel šestiválcový agregát. Ten samý rok začal být motor VR6 nabízen na americkém trhu, se zdvihovým objemem sníženým na 2,8 litru, a začal být montován i do modelů Jetta a Vento. Během roku 1997 se inženýři rozhodli pro odstranění jednoho válce, čímž na svět přišel menší motor VR5. Motor se zdvihovým objemem 2,3 litru a maximálním výkonem 150 koní byl zpočátku montován jen do Passatu. O dva roky později byl pětiválec usazen i do menšího Golfu a Bory. Výraznější modifikace motoru VR přišly až v roce 1999, kdy byl uveden 2,8 litrový šestiválec s 24-ventilovým rozvodem a maximálním výkonem 204 koní. Nebyl však nabízen pro Passat, ale tvořil vrchol nabídky motorizací pro modely Golf a Bora.

Kombinace motoru VR6 a pohonu všech kol 4Motion se stala standardem na evropském trhu. O dva roky později přišla na trh rychlá hračka Volkswagen New Beetle RSi, ostrá verze moderního brouka, pod jehož kapotu byl umístěn šestiválcový motor VR se zdvihovým objemem 3,2 litru a výkonem 228 koní. Stejný motor byl později použit i v Golfu Mk4 R32 a Audi TT. Rok 2005 přinesl modernizovaný motor 3.2 VR6 v šesté generaci Passatu a stal se špičkou evropské nabídky. Americkým zákazníkům byla nabízena 3,6-litrová varianta s úhlem rozevření válců 10,6°. Motory byly poprvé vybaveny přímým vstřikováním benzínu FSI, díky kterému menší motor dosahoval 250 koní, větší pak 280 koní. Po třech letech výroby této generace Passatu se objevila rychlá varianta R36, která byla poháněna agregátem 3.6 FSI VR6 a dosahovala 300 koní v 6 600 otáčkách za minutu. Pohon všech kol a převodovka Direct-Shift Gearbox (DSG) byly standardními částmi hnacího ústrojí. Motor VR6 se objevil také v základní specifikaci první generace Porsche Cayenne, kde nabízel až 250 koní výkonu. Tentýž motor bylo možné nalézt i ve VW Touareg.

V motoru, který je vyroben z kované oceli, je kliková hřídel uložena v sedmi hlavních ložiscích, na rozdíl od standardních V6, kde se využívají pouze čtyři ložiska. Ojniční ložiska klikové hřídele jsou vyosena o 22°. Pro plnění jednotlivých válců čtyřtaktního motoru jsou použity dvě vačkové hřídele rozvodu 2x OHC a jednotlivé ventily jsou otevírány pomocí hydraulických zdvihátek. Zajímavostí konstrukce motoru jsou rozdílné délky sacích a výfukových kanálů v hlavě motoru pro jednotlivé řady válců. Tuto skutečnost má za následek fakt, že je všech šest spalovacích komor ukryto pod společnou hlavou válců. O přípravu nasávané směsi se starají vstřikovače, které jsou řízeny systémem Bosch Motronic.

K dalším aplikacím technologie VR patří „W motory“, které jsou použity v různých vozech z produkce VW Group. Blok motoru W8 je tvořen dvěma motory „VR4“ a srdce chlouby Volkswagenu, Bugatti Veyron 16.4 s motorem W16, je tvořeno kombinací dvou motorů „VR8“. Konstrukce VR patří k nejzajímavějším motorům, které kdy vznikly pro použití v osobních autech.

Bentley proti Le Train Bleu. Nemožný závod auta s vlakem

Woolf Barnato, člen skupiny závodníků Bentley Boys, se v roce 1930 vsadil, že dokáže porazit slavný luxusní francouzský noční expres Le Train Bleu. Závodil proti němu ve svém Bentley Speed Six.

Číst celé

Když ujíždíte se svou Sierrou od vloupačky, zatímco spíte doma v posteli

Tátu nahlásili, jak ujíždí se svou Sierrou od vloupačky ve zlatnictví. Jenže on spal doma v posteli a auto mělo stát v autobazaru. Jo, to byly divoké devadesátky..

Číst celé

Dodge Challenger: Počátek příběhu amerického vyzyvatele

Příchod pony cars pro jednotlivé automobilky znamenal naději na vysoké zisky. S tímto cílem koncern Chrysler zkonstruoval vůz, který se stal nejen prodejně úspěšným, ale i filmovou hvězdou.

Číst celé

JGTC/Super GT: Nejlepší okruhová série všech dob?

V nejprestižnějších japonských závodech jezdí nejrychlejší závodní auta ze všech s předobrazy v silničních modelech. Vozy evropských značek tu v nejrychlejší třídě vyhrály jen jednou.

Číst celé

Ford Fairlane 500 Skyliner: Střechu ovládala složitá elektronika

Pevná skládací střecha patří k vítaným prvkům konstrukce kabrioletů. Složitý systém je však velmi nákladný na výrobu a prvním autem se skládacím hardtopem, jehož produkce přesáhla 10 000 exemplářů, byl Ford.

Číst celé

Citroën XM byl promarněným potenciálem

Většina z nás má rok 1989 spojen s převratem a koncem jedné dlouhé socialistické dekády. V témže roce v květnu se ovšem na světě objevil také Citroën XM, který měl navázat na tradici slavných francouzských limuzín. Něco se ale nepěkně zvrtlo.

Číst celé