Sunbeam Tiger je proslulý osmiválcem vtěsnaným do motorového prostoru navrženého v Anglii inženýry, kteří by se asi zhrozili, kdyby věděli, že jejich malý roadster bude o několik let později odeslán do garáže bývalého chovatele kuřat v Kalifornii, kde bude rozřezán a znovu svařen, aby se do něj vešel osmiválec Ford o objemu 260 kubických palců.

Jak už to tak bývá, když Britové a Američané staví auta společně, Tiger se dobře řídí a má solidní poměr výkonu a hmotnosti. Mezi další příklady tohoto fenoménu napříč Atlantikem patří Allard J2, Shelby Cobra, Jensen Interceptor, Lister-Chevrolet a samozřejmě Ford GT40.

Sunbeam Tiger je jedním z neškodně vypadajících výtvorů Carrolla Shelbyho, který vychází z modelu Sunbeam Alpine, jehož design připomíná mnohem větší Ford Thunderbird.

Ačkoli Sunbeam Tiger nevypadá nijak zvlášť rychle, je to typický Shelbyho výtvor s osmiválcem o zdvihovém objemu 4,3 litru (260 kubických palců), čtyřstupňovou manuální převodovkou, hřebenovým řízením a upraveným odpružením. Navzdory tomu, že pod kapotu byl vtěsnán osmiválec, bylo rozložení hmotnosti téměř dokonalé: 51,7/48,3 vpředu/vzadu, protože nový motor Ford byl v motorovém prostoru vtěsnán co nejvíce dozadu.

Sunbeam si objednal Carrolla Shelbyho, aby vytvořil plán modelu Tiger, a bylo na něm a jeho týmu, aby vymysleli, jak nacpat osmiválec do motorového prostoru. Vůz byl původně znám jako Thunderbolt, ale krátce před jeho představením na autosalonu v New Yorku v roce 1964 byl název změněn. Nový název odkazoval na Sunbeam Tiger z roku 1925, který v březnu 1926 na pláži v Southportu vytvořil pozemní rychlostní rekord 152,33 km/h.

Srovnání s modelem Shelby Cobra, který se poprvé objevil v roce 1962 a byl vybaven stejným motorem Ford V8 o objemu 260 kubických palců, bylo nevyhnutelné a Tiger byl později vybaven motorem o objemu 289 kubických palců (4,7 litru), který se používal i v Cobrách. Podobnost mezi vozy nebyla na škodu a uskutečnilo se mezi nimi více než několik závodů – jak na okruhu, tak v soukromých rukou na veřejných silnicích.

Zakázka na výrobu modelu Tiger byla zadána firmě Jensen v Anglii, protože vedení společnosti Sunbeam se trochu obávalo úzkých vazeb Shelbyho na Ford. I když při zpětném pohledu by pravděpodobně ušetřili peníze, kdyby je nechali vyrábět Shelbymu v USA, protože většina z nich se stejně prodala tam – a Sunbeam platil Shelbymu licenční poplatky za každý vyrobený Tiger.

Existovaly dvě hlavní verze modelu Tiger, Mark I a Mark II. Potenciálně jich mohlo být více, ale Sunbeam (jako součást Rootes Group) byl v roce 1967 prodán Chrysleru, takže další používání motorů Ford nepřipadalo v úvahu – a Chrysler neměl žádný osmiválec, který by se vešel pod kapotu Tigeru.

SUNBEAM TIGER MARK I

Tigery Mark I byly vybaveny osmiválcem 260 (4,3 litru) v relativně nízkém stupni výbavy – k dispozici bylo pouze 164 koní, ačkoli někteří podnikaví prodejci v USA nabízeli výkonnostní úpravy, které zvýšily výkon na více než 240 koní a výrazně přesahovaly možnosti brzd, pneumatik a odpružení.

SUNBEAM TIGER MARK II

Tigery Mark II byly vybaveny výkonnějším osmiválcem Ford V8 o objemu 289 kubických palců (4,7 litru), který snížil čas zrychlení z 0 na 100 km/h z 8,6 na 7,5 sekundy. Cena modelu Tiger byla přibližně o 30 % vyšší než u Fordu Mustang a v době jeho uvedení na trh v roce 1967 již Chrysler vedl a označení Ford bylo nahrazeno označením “Sunbeam V-8”. To už bylo pro malý mohutný Tiger napsáno na zdi a výroba by do konce roku nepřežila.