Maserati se v polovině padesátých let ocitlo ve finanční tísni, kvůli níž muselo ukončit výrobu zakázkových a závodních vozů a věnovat se produkci obyčejnějších modelů. Oněch několik dřívějších desetiletí, než Maserati začalo vyrábět první tuctový model 3500 GT, bylo plných unikátních vozů a obdivuhodných závodních úspěchů.

Než Enzo Ferrari v roce 1929 založil tým Alfa Romeo Scuderia Ferrari, šéf Maserati Alfieri Maserati poslal svůj tým, aby 28. září 1929 stanovil nový nejrychlejší čas během „Giornata dei Record“, časové zkoušky na 10 kilometrů s letmým startem. Závod se konal na staré státní hlavní silnici č. 10 – Padania Inferiore, která v délce 17 kilometrů vede jako přímá cesta východ – sever – východ z města Cremona.

Tovární tým dorazil na závod s vozem Maserati Tipo V4 s dvojicí identických řadových osmiválců, které společně tvořily motor V16. Maseratiho inženýři vzali dvojici motorů Tipo 26B, které umístili vedle sebe pod úhlem 25° a spojili je společnou klikovou skříní, jež byla poháněna dvojicí klikových hřídelů. Obě řady šestnáctiválce disponovaly vlastním magnetickým zapalováním, karburátorem a kompresorem. Maximální výkon složitého čtyřlitrového motoru byl v rozmezí 280 – 305 koňských sil.

Podvozek Maserati Tipo V4 byl speciálně vyztužen, aby vydržel ohromnou sílu motoru. Tipo V4 bylo vybaveno čtyřstupňovou manuální převodovkou, pohonem zadních kol a tuhou nápravou s poloeliptickým pružinovým závěsem. Velká hnací síla způsobovala rychlé opotřebení pneumatik a slabý brzdový systém měl problémy s hmotností přesahující 1 050 kilogramů.

Pravidla stanovovala, že závodníci museli projet trasu závodu celkem dvakrát, jednou v každém směru. Dosažený čas byl vypočten z průměru obou naměřených časů. Za volant Maserati Tipo V4 se posadil automobilový závodník Mario Umberto „Baconìn“ Borzacchini, který o několik dnů dříve obsadil šestou příčku při Velké ceně v Monze.

Borzacchini projel trať směrem do vrchu v čase 2:25,20 při průměrné rychlosti 247,933 km/h. Na projetí stejného úseku směrem směrem dolu potřeboval o přibližně dvě vteřiny déle a dosáhl času 2:27,40 při průměrné rychlosti 244,233 km/h. Jeho průměrný čas byl 2:26,30, což odpovídá průměrné rychlosti 246,069 km/h, čímž stanovil nový světový rekord pro třídu C (objem motoru od 3 000 do 5 000 kubických centimetrů). Borzacchini předvedl naprosto neuvěřitelný výkon, protože předchozí rekord Ernesta Eldridge z Montlhéry z roku 1927 byl 2:39,45 a 225,776 km/h.

Rekord byl pro značku Maserati významný úspěch, která jej oslavila slavnostní večeří v Bologni pod záštitou italského automobilového klubu. Kromě Borzacchiniho se večeře zúčastnili vrcholní představitelé města a také Enzo Ferrari, který během ní přesvědčil zámožné obchodníky lfreda Caniata a Maria Tadiniho, aby mu finančně pomohli se založením závodního týmu nesoucího jeho jméno.

Maserati Tipo V4 bylo pro značku Maserati zásadním milníkem v oblasti inovací a startovalo v celkem sedmi závodech. Podle některých zdrojů se vůz na závodních tratích choval jako těžkopádné monstrum, jiné zdroje uvádějí, že byl snadno ovladatelný oproti jiným vozům se dvěma motory. Maserati v roce 1929 vyrobilo dvojici závodních exemplářů, z nichž jeden přepracovalo na silniční vůz Sport Spider s karoserií Zagato v roce 1932.