Rychlým tempem uháním po zakrouceném pásu asfaltu v lesích nedaleko Sázavy a okolím se rozléhá lehce dunivý hlasitý řev čtyřválcového boxeru. Brzdím do sekvence zatáček a za doprovodu meziplynů podřazuji ze čtyřky na trojku a následně i dvojku a s absolutní důvěrou k autu jej posílám k apexu pravotočivé zatáčky. Zadní kola malého BRZ se při následném plynulém přidání plynu zakusují do asfaltu a s lehkou přetáčivostí katapultují auto vstříc dalšímu oblouku, za nímž se natahuje delší rovinka. Ručička otáčkoměru se blíží k rudému poli, řadím trojku a s úsměvem na tváři společně upalujeme k dalším zatáčkám.

Subaru BRZ přišlo na trh před šesti lety a společně se sesterskou Toyotou GT86 oživilo ducha jednoduchých sportovních kupé z devadesátých let, po nichž šílí nejeden benzínový nadšenec. Japonské značky se při své spolupráci pokusily oživit myšlenku, na níž mnoho výrobců v posledních letech zapomíná. Za vysoce výkonnými motory, obrovskými brzdami a zajetými časy na světoznámých závodních okruzích se totiž mnohdy skrývají auta, jejichž plný výkon nelze využít na běžných silnicích.

Popravdě nevím, jak se to Japoncům povedlo, ale BRZ ve mně budí dojem, jako by jej navrhli v devadesátých letech, zapomněli vyrobit a jeho dokumentaci nalezli ve svých archivech až na počátku současného desetiletí. Podobně jako u Mazdy MX-5 jsou základním prvkem jeho sportovního podvozku dnes už téměř nevídaná malá kola. Mnou testované BRZ je však modernizovaný model, který přišel na trh před dvěma lety a doznal několika výrazných změn. Konstruktéři vyztužili karoserii a osadili podvozek tlumiči Sachs s tužšími pružinami a stabilizátory. Vlivem takových změn se BRZ zase o něco méně naklání.

Přepracování se dočkal i exteriér, jehož přední část byla vyzdobena agresivněji střiženým nárazníkem a světlomety s Bi-LED technologií. LEDky se objevily i v případě svítilen na zádi, která nese nové křidélko. Modelový rok 2018 se pak nese v duchu kontrastních černých doplňků. Změn doznal i interiér, z nichž největší je pravděpodobně multifunkční displej infotainmentu. Ačkoliv je menu jednoduše střižené, mám výhrady ke grafice samotných map nepřehledné navigace, jelikož ve dne zobrazuje bílé silnice na světlém podkladu a v noci naopak šedé na tmavém, což značně zhoršuje čitelnost a orientaci.

Zanechme však katalog katalogem a usedněme zpět do skvěle navržených sedadel překvapivě prostorného sportovního interiéru. Stiskem startovacího tlačítka u řadicí páky se probouzí k životu dvoulitrový čtyřválcový boxer připravený vypustit všech svých 200 koní a 226 newtonmetrů, které putují na zadní kola skrze šestistupňový manuál a samosvorný diferenciál. Motor je hladový po otáčkách a nejvyšší porce výkonu se dostavuje až v 7 000 otáčkách za minutu, což lze pozorovat na efektivní mapě, kterou si lze navolit na informačním displeji vedle otáčkoměru. Pravdou však je, že ne vždy je čas sledovat, kde se zrovna nacházíte na výkonové křivce. Výkon motoru i jeho zvuk však s každou otáčkou gradují a první nástup větší síly se dostavuje až po překročení čtyř tisíc otáček.

Posouvám řadicí páku doleva a dopředu, přičemž zapadá jednička s charakteristickým mechanickým cvaknutím, které ve mně opět probouzí dojem, že je BRZ čistokrevný řidičský nástroj. Sportovní auto, za jehož volantem doslova hltám každý kilometr a nedokážu se jej nabažit. Je totiž až perfektním autem pro osvojení základů sportovní jízdy, kvůli čemuž jej po chvíli začínám nazývat „řidičskou školou“.

BRZ se však nesnaží svého řidiče vyškolit pro své pobavení, ale naopak jej doslova vede za ručičku a s každým dalším najetým kilometrem mu odhaluje své schopnosti. Osobně jsem s ním byl každým dnem rychlejší a rychlejší, aniž bych se musel bát ustřelené zádě. Smyk totiž nastává natolik plynule a čitelně, že jej budete vyvolávat každou chvílí a užívat si každý čistě projetý drift. Mezistupněm mezi téměř netolerantní stabilizací a vypnutou stabilizací je režim Track, který dovolí autu klouzat se a zasáhne až v případě příliš zběsilého rozhození.

Velký talent malého driftera se samozřejmě plnohodnotně projeví v okamžiku, kdy jezdíte v prašných či deštivých podmínkách. Skoro každou křižovatku a většinu zatáček budete opouštět v elegantním smyku, na který okolní přihlížející jen tak nezapomenou. I přes nepopřitelné sklony k driftování mě však s BRZ o fous více baví rychlá jízda v čisté stopě. Kvůli pevné karoserii, skvělému podvozku a výbornému řízení se Subaru vede zatáčkami až překvapivě snadno a drží zvolený směr, aniž bych byl nucený k potřebným korekcím.

Nebudu tvrdit, že je pro mě Subaru BRZ velkým překvapením, jelikož jsem se v něm již několikrát svezl, ale poprvé jsem měl příležitost s ním týden žít. Po přibližně tisícovce kilometrů v kolech, několika projetých nádržích a nepočitatelném množství úsměvu na tváři tvrdím, že je právě tohle auto vhodným sporťákem, jaký si můžete koupit, aniž byste se museli ohlížet na obrovské provozní náklady.

Jeho interiér sice stále působí trochu lacině a nachází se v něm hned několik nepřitažlivých materiálů, zobrazení navigace je nepraktické a zvuk atmosférického boxeru se velmi rychle oposlouchá, ale to jsou jen malé vady na kráse sportovního kupé, které v mých očích strčilo do kapsy zbytek světa svým geniálním návrhem a filosofií. Pokud hledáte jednoduchý sporťák schopný nekonečné okreskové zábavy a městského ježdění, zapomeňte na vcelku dobrou Mazdu MX-5 a utíkejte k nejbližšímu dealerovi Subaru. Proč? Protože tohle auto není nic jiného, než nejlepší sportovní auto za částku do jednoho milionu korun.