Spyker D12 Peking-To-Paris: Zákazníci říkali, že Super SUV nemůže uspět
Spyker s konceptem D12 Peking-To-Paris předběhl dobu. Luxusní SUV se představilo v době, kdy trh neměl o rychlá SUV zájem, což ho stálo úspěch.
Pojem vysoce výkonných SUV je v dnešních dnech něco, co všichni dobře známe. Jedná se o vzkvétající módu, na níž se výrobcům aut daří vydělávat velké peníze. Nicméně, dlouho před uvedením vozů jako Bentley Bentayga, Rolls-Royce Cullinan, Lamborghini Urus nebo Ferrari Purosangue tu byl zajímavý inovativní koncept SUV. Spyker D12 Peking-To-Paris z dnešního pohledu předběhl dobu o celou dekádu.
Zdánlivě zapomenutý koncept byl představený v Ženevě roku 2006, ale holandská značka Spyker neměla záměr soupeřit s dobře prodávaným Porsche Cayenne, které přišlo na trh o čtyři roky dříve. Spyker D12 Peking-To-Paris vznikl, aby oslovil klientelu luxusních značek toužících po radikální změně a přitom založil kategorii Super SUV. Veřejnost i potenciální zákazníci však vůz přijali s rozporuplnými dojmy a zpochybňovali prodejní úspěch takových aut. Jak hloupě se musí cítit v dnešních dnech.
Vzhled D12 vycházel z linií sportovního vozu Spyker C8. Uhlazený tvar měl velmi málo záhybů a karoserie byla i přes svou velikost spíše aerodynamická. Elegantní vozidlo mělo krátký zadní převis a šikmou střechu, která byla více podobná sportovnímu GT než tradičnímu SUV.
Touze po rychlém SUV odpovídalo i zvolené hnací ústrojí. Záměrem Spykeru bylo, aby koncern Volkswagen pro výrobu D12 dodal motor W12 schopný vyvinout výkon přes 500 koní. Vůz byl navržený, aby dokázal zrychlit z 0 na 100 kilometrů hodině za 5 sekund. S takovým časem akcelerace by D12 Peking-To-Paris nezaostával ani v současnosti.
Otevření sebevražedných dveří odhalilo úžasný interiér čalouněný prošívanou kůží a zdobený broušeným hliníkem. Dlouhá středová konzola rozdělovala čtyři samostatná sportovní sedadla. Krásně spletitý prostor byl plný zajímavých leteckých detailů, které odkazovaly na historii Spykeru jakožto výrobce letadel. Vrcholem všeho byla skleněné panoramatické střecha v plné délce.
Historie Spykeru je složená z úspěchů i neúspěchů, když se společnost snažila prosadit jako výrobce vozů na velkém automobilovém trhu. Před koncem 19. století vyráběl Spyker vozy se zakázkovými karoseriemi a pokračoval v průkopnickém vývoji hnacích ústrojí, k nimž se řadil i první šestiválcový automobil s pohonem všech čtyř kol. V roce 1914 byl Spyker sloužen s Dutch Aircraft Factory N.V., aby pomohl vyrábět letouny a motory pro první světovou válku.
Během roku 1919 byl Spyker jedním z prvních výrobců, kteří se snažili použít aerodynamický tvar letadel při výrobě automobilů. Výsledkem byl vůz C1 Aerocoque. Během první poloviny dvacátých let se vozy Spyker proslavily při dosahování rychlostních rekordů a při náročných vytrvalostních jízdách. I přesto však byla společnost v roce 1926 zavřena. Nový věk Spykeru začal v roce 2000, kdy byl uveden na trh sportovní roadster C8 Spyder.
Koncept Spyker D12 Peking-To-Paris dostal své jméno po Spykeru 14/18 PK z roku 1907, který se zúčastnil vytrvalostního závodu z Pekingu do Paříže. Francouz M. Goddard řídil vůz po dobu šesti měsíců a urazil přes 14 880 kilometrů, aby se skončil na celkovém druhém místě.
Spyker D12 Peking-To-Paris se nikdy nedočkal sériové výroby. Nedošlo k ní ani po modernizaci v roce 2008, kdy byl přejmenovaný na D8 a poháněl jej vidlicový osmiválec. Přestože tehdejší zprávy hovořily o několika objednávkách, žádný další vůz už nevznikl. Dnes, o přibližně deset let později, se kategorie luxusních rychlých SUV nezastavitelně rozrůstá. Spykery D8 a D12 však nejspíše zůstanou zapomenutými koncepty, protože Spyker si nemůže dovolit financovat sériovou výrobu čehokoliv.