V osmdesátých letech, kdy Audi investovalo do rally a špičkových sportovních kupé s pohonem všech kol, které pomohly vybudovat značku, se Audi také snažilo odlišit od Volkswagenu, zejména v Severní Americe. Audi 80, které se poprvé představilo v Evropě v roce 1978, navrhl Giorgetto Giugiaro a bylo postaveno na platformě B2 společnosti Volkswagen s možností pohonu všech kol a luxusní výbavou, které z něj dělají důstojného nástupce NSU Ro80 s wankelovým motorem.

Se čtvercovými světlomety se tento sedan Audi představil na začátku osmdesátých let jako Audi 4000. Nejprve bylo k dispozici pouze s pohonem předních kol a základním čtyřválcem o objemu 1,6 litru, ale Audi si brzy uvědomilo, že s tímto motorem nebude dostačující proti konkurenčním BMW a Mercedesům. Na americkém trhu se představila nová vylepšená verze 4000 S s 1,7 litrovým motorem s dlouhým zdvihem a standardní pětistupňovou převodovkou. Ve dvoudveřovém sedanu Audi 4000 5+5 se objevil 2,1 litrový pětiválec, zatímco standardní model byl vylepšen motorem o objemu 1,8 litru.

V roce 1983 americký automobilový časopis MotorWeek vyzkoušel Audi 4000 S s 1,7 litrovým motorem a kritizoval mírnou nedotáčivost, ale naopak vozu udělil zlatou hvězdu za dobrou provozuschopnost. S relativně nízkou pohotovostní hmotností, přesnou pětistupňovou převodovkou a hřebenovým řízením s 3,5 otáčkami od dorazu k dorazu bylo příjemným autem. Zároveň nabízelo rozumnou spotřebu paliva, pokud řidič netlačil na zrychlení na stovku za 12,5 sekundy.

Nejdůležitější však bylo, že čtyřdveřové Audi s pohonem předních kol stálo méně než BMW řady 3 a bylo o polovinu levnější než Mercedes-Benz 190E. Zajímavé srovnání vzhledem k tomu, jak si tyto německé prémiovky stojí dnes. Prodejní ceny Audi, BMW a Mercedesu-Benz se srovnaly už dávno.