Škoda Superb iV: Konec turbodieselů v Čechách! Nebo snad ne?

Škoda Superb iV je zelenější alternativou klasických Superbů s turbodieselem pod kapotou. Vyzkoušeli jsme, v jakém provozu najde nejpraktičtější využití.

Elektrifikace mladoboleslavských vozů přichází v pozvolném tempu. Prvním zcela elektrickým modelem je nový crossover Enyaq, který nikdy nevznikne se staromódním spalovacím motorem. Škoda Auto si před uvedením nejžhavější novinky vyzkoušela elektrické pohony v již existujících modelech Superb a Citigo a později se elektřina objevila i v nejnovější generaci oblíbené Octavie, čímž automobilka založila novou rodinu modelů Škoda iV.

Vlajková loď značky se v roce 2019 představila i jako elektrifikovaná verze Superb iV s plug-in hybridním pohonem, který si čeští inženýři vypůjčili z Volkswagenu Passat GTE. Hybridní Superb s nejekologičtějším pohonem poznáte pouze podle drobných detailů. Nejvýraznější změnou v exteriéru je upravená maska chladiče s malými nasávacími otvory a ukrytým nabíjecím konektorem typu 2 (Mennekes). Zezadu elektrifikovaný Superb poznáte jen díky označení iV.

Ani uvnitř se neodehrálo mnoho viditelných změn. V interiéru se Superb iV odlišuje od normálních modelů ukazatelem stavu nabití akumulátoru namísto ukazatele chladicí kapaliny motoru a tlačítkem pro ovládání elektrického pohonu vedle voliče převodovky. Cílová skupina zákazníků „zeleného“ Superbu se příliš neliší od těch stávajících a zaměřuje se především na řidiče, kteří touží po ekologičtějším každodenním dojíždění do práce.

Hlavní změny se samozřejmě odehrály pod kapotou, kde je uložena plug-in hybridní pohonná jednotka o systémovém výkonu 218 koní a vysokonapěťová lithium-iontová trakční baterie s maximální kapacitou 13 kWh, která se nachází před zadní nápravou. Nejvhodnější umístění baterie si ale vyžádalo zmenšení palivové nádrže, která nyní má kapacitu jen 50 litrů.

Hybridní pohon se skládá ze zážehového čtyřválce 1.4 TSI o výkonu 156 koní s točivým momentem 250 Nm, který spolupracuje s třífázovým synchronním motorem o výkonu 116 koní a točivém momentu 330 Nm. Elektromotor je součástí šestistupňové automatické převodovky DQ400e se třemi spojkami, jejíž třetí spojka odpojuje motor od elektromotoru a tím zajišťuje možnost čistě elektrické jízdy.

Ve srovnání s nejsilnějšími spalovacími motorizacemi lze jízdní dynamiku Superbu iV přirovnat k lepšímu průměru, protože i s pohotovostní hmotností 1 730 kilogramů zrychlí z 0 na 100 km/h za 7,7 sekundy a zvládne nejvyšší rychlost 224 km/h. Jízdní výkony v reálném světě dostačují na bezpečné předjíždění a svižné cestování, ale smyslem Superbu iV, jakožto budoucí náhrady za vznětové motory, je hlavně ekonomická jízda po městě.

Z celkové kapacity akumulátoru je běžně dostupných pouze 10,4 kWh (zbytek slouží k ochraně před poškození vybitím), ale i tak hybridní Superb umí najet přibližně 50 kilometrů čistě na elektromotor, přičemž umí dosáhnout nejvyšší rychlosti 130 km/h. Skutečný kombinovaný dojezd při využití spalovacího motoru a elektromotoru se pohybuje okolo 750 kilometrů.

Standardním režimem pohonu je čistě elektrická jízda a spalovací motor se plynule probouzí pouze s vyšším zatížením, vyšší rychlostí než 130 km/h nebo kvůli dobíjení akumulátoru. Hybridní pohon navíc neumožňuje změnu jízdních režimů, jejichž nastavením se ovládá pouze podvozek, řízení, klimatizace a další systémy.

S prázdným akumulátorem se ale jízdní dynamika citelně otupí a spotřebou paliva se Superb iV přiblíží základnímu Superbu se zážehovou patnáctistovkou TSI. V režimu jízdy na spalovací motor, zejména při nabíjení akumulátoru při jízdě, jezdí za 6 až 7 litrů na 100 kilometrů a počítejte s tím, že na bezpečnější předjíždění potřebuje výrazně více místa, než když je v akumulátoru dostatek šťávy pro elektromotor.

Jízdní projev Superbu se s nárůstem hmotnosti příliš nezměnil a s příplatkovým adaptivním podvozkem Dynamic Chassis Control (DCC) je iV komfortním autem. Superb iV si ponechal typické houpavé nastavení podvozku třetí generace Superbu a jedinou znatelnou odlišností při jízdě v zatáčkách je větší sklon k nedotáčivosti, který je následkem vyšší hmotnosti elektropohonu a koncepce s pohonem předních kol.

Systém plug-in hybridního pohonu se při brzdění snaží rekuperovat co nejvíce možné energie, čemuž odpovídá i naladění brzd. Superb iV zpomaluje především rekuperací, takže když chcete silně brzdit, například do zatáčky, musíte na brzdový pedál šlapat výrazně silněji než v běžných Superbech se spalovacími motory. Rekuperace standardně funguje jen při brzdění a jízdě z kopce, takže při jízdě na rovině neomezuje plachtění, ale volič převodovky umožňuje přepnutí do režimu rekuperace s vyšším účinkem.

Nabíjení střídavým proudem z běžné domácí zásuvky z 0 na 100% trvá necelých 5 hodin. Majitelé wallboxů nebo návštěvníci veřejných dobíjecích stanic mohou nabíjení urychlit použitím nabíjecího kabelu typu 2 a připojením vozu k výkonnějšímu nabíjení, které nabije baterii na maximum za přibližně 3 hodiny a 30 minut. Osobně jsem ale vůz nabíjel hlavně motorem a rekuperací při běžné jízdě.

Hybridní Škoda Superb iV se příliš neliší od běžných Superbů tak, jak je známe. S ekologičtějším modernějším pohonem jezdí po městě s nízkými provozními náklady, ale při delším cestování poskytne stejně dobrý jízdní komfort, jako modely se spalovacím motorem. Elektrifikovaná verze může být zajímavou volbou pro řidiče, kteří opouští městkou džungli jen minimálně a mohou jezdit do práce i z práce na elektřinu. Na delší cestování je ale klasický Superb s turbodieselem pod kapotou asi nenahraditelný.

Trhači asfaltu od protinožců: 5 australských muscle cars

Okruh Bathurst je v Austrálii něco jako kostel a v minulých desetiletích byl důvodem vzniku velkého počtu místních muscle cars. Pojďte se podívat, co Australané vyráběli v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Číst celé

Za volantem Mazdy RX-7 FC3S. Sen s ještě lepším probuzením!

Když jsme dostali nabídku na setkání s RX-7 FC3S, zajímalo nás jen to, že je pojízdná. Skvělé to ale nebylo jen proto, že jsme se v ní konečně svezli.

Číst celé

Honda S800: Nejrychlejší japonské auto roku 1966 jezdilo 160 km/h

Honda S800 se v roce 1966 stala nejrychlejším sériově vyráběným japonským autem. S nízkou zátěží se uměla rozjet na nejvyšší rychlost lehce přes 160 km/h.

Číst celé

Jak se ničí funkční pětiválcová Marea ve jménu pochybného motorsportu

Jak se upravuje normálně funkční Fiat Marea Weekend 2.0 20v s pětiválcem na závodní auto, které má startovat v amatérské šestihodinovce v Mostě?

Číst celé

Drift, aneb sledování cesty bočními okny

Slovo drift, neboli „unášení“ pochází z japonského „dorifuto“. Jízda dveřmi napřed se v posledních letech stala fenoménem, což Dominika dovedlo k tomu, aby se ohlédl za jejími počátky.

Číst celé

Subaru Justy II: Jak se žije s nejlevnější čtyřkolkou na trhu?

Tohle auto jsme si nepůjčili, ale koupili. Jaký byl rok se Subaru Justy 2. generace?

Číst celé