Škoda Octavia RS 245 Combi: Manuál, nebo DSG?
Rozhodl jsem se zjistit, která z nabízených převodovek pro nejrychlejší Octavii všech dob je lepší. Každá má něco do sebe, ale jakou bych volil raději?
Škoda Octavia RS budí mezi českými řidiči jistou rozepři. Někteří ji milují pro její kvality, jiní ji občas až bezdůvodně zatracují. Už při minulých testováních jsem se přesvědčil, že má sportovně laděný paket oblíbené Octavie své silné i slabé stránky a jako celek se mi ono diskutované auto vlastně líbí. Jízdní dynamika vrcholné verze RS 245 mě před několika měsíci vskutku zaujala, což mě přivedlo k jednoduché otázce. Je lepší s již vyzkoušenou dvouspojkovou převodovkou DSG, nebo s klasickým manuálem?
Abych nalezl odpověď na svou otázku, samozřejmě jsem si musel Octavii RS 245 znovu půjčit. Tentokrát se však jedná o karosářskou variantu Combi, která potenciální zákazníky zaujme svou rychlostí v kombinaci s ohromným kufrem schopným pojmout množství nákladu blížící se nekonečnu. Nejsem tu ale kvůli tomu, abych se zajímal o objem zavazadlového prostoru.
Je nepsaným pravidlem, že do redakčních testů dostáváme exempláře nalakované do agresivního červeného odstínu Corrida, s nímž hezky kontrastují tmavé doplňky. Poznávacím znamením RS 245 jsou černě nalakovaná zrcátka, maska chladiče a dokonce i výfukové koncovky. Posledním kontrastním prvkem je panoramatická střecha. Po více než roce a půl od představení kontroverzního přepracování vzhledu podle Jozefa Kabaňe musím říci, že jsem si na dělená přední světla zvykl a vlastně se mi tvary auta líbí.
Bohatě vybavený černo-červený interiér vyhotovený v alcantaře a černých lesklých dekorech je staré známé místo a jedinou změnou je absence pádel pod volantem z důvodu manuální převodovky. Kvůli ní tu opět jsem a určitě nejsem jediný, koho zajímají rozdíly oproti DSG, takže pojďme na to.
Oproti běžné Octavii RS tým konstruktérů ze škodovky v případě RS 245 výrazně přepracoval motor. Ačkoliv by někteří mohli čekat, že za nárůstem maximálního výkonu o dalších 15 koní stojí snadné přeladění softwaru řízení motoru, ve skutečnosti to bylo poněkud složitější. Dvoulitr TSI je osazený novým sacím potrubím, turbodmychadlem, výfukovým systémem a uvnitř dokonce pracují nové písty. Použité turbodmychadlo již nepotřebuje pomáhat, aby vydrželo roztočené, kvůli čemuž zmizelo typické střílení do výfuku známé z běžné benzínové RS.
Výsledkem provedených změn je udávaný nejvyšší výkon 245 koní a točivý moment 370 newtonmetrů. Octavia RS 245 s takovou porcí hnací síly rozhodně není pomalá a při ježdění v normálním světě nabízí více než dostačující dynamiku. Motor varianty s manuální převodovkou navíc nedisponuje vysokým točivým momentem v nízkých otáčkách a první větší zátah se dostavuje až od přibližně 2 500 otáček za minutu.
Silný výkon ve vyšších otáčkách a jeho razantní nástup oceňuji hlavně při předjíždění, jež se stává bezproblémové při jakékoliv rychlosti, dokonce i se stále zařazenou šestkou. Nejrychlejší Octavia zároveň ráda protáčí kola, což se marně snaží regulovat systém ASR, který ale je vypínatelný. V suchých i deštivých dnech se při plném plynu na nižší převodové stupně často setkávám s kontrolkou protiprokluzu, jež se usilovně snaží zabránit ztrátě trakce předních kol. RS 245 se však nedokázala zbavit neduhu předchozích RS třetí generace, jímž jsou silné rány do uložení hnací nápravy při velkém prokluzu pneumatik.
Na klikatých okreskách se projevuje méně citlivé civilizované naladění moderních aut. Podřazení s meziplynem vyžaduje důraznější kopnutí do pedálu a řízení, které by zasloužilo lepší přesnost, přenáší od předních kol méně informací, než kolik bych při rychlé sportovní jízdě ocenil. Vhodným nastavením pro české mimoměstské silnice je použití individuálního nastavení, v němž nechávám vše ve sportu kromě adaptivního podvozku, který mám v komfortním režimu, jelikož pak zbytečně nemlátí a neodskakuje. Měkčí nastavení je na rozbitém asfaltu vhodnější variantou i kvůli jinak nádherným velkým kolům, které ale výrazně snižují jízdní komfort.
Devatenáctipalcová kola s nízkoprofilovou pneumatikou jsou uživatelsky až nepříjemná. Kromě menšího jízdního komfortu se řidič musí poprat i s nutností vyhýbat se sebemenším nástrahám na povrchu vozovky, aby nepoškodil disky či pneumatiky. Pokud bych měl s Octavií RS 245 jezdit denně, rozhodně bych se vydal cestou použití osmnáctipalcových kol z běžné verze už jen kvůli zbytečným a otravným obavám kvůli možnému poškození kol. Mezi předními koly se pak ukrývá nejdůležitější změna, která se odehrála v útrobách RS 245 oproti původní RS.
Elektronicky řízený diferenciál VAQ výrazně napomáhá zrychlení při výjezdu ze zatáčky. Při více sešlápnutém plynu lze snadno pocítit, jak se hnaná kola snaží zabírat v co nejvíce ideálním poměru rozložení točivého momentu. Chytrá technologie ale stále nedokáže stoprocentně zamaskovat vrozenou vlastnost pohonu předních kol. Při velkém sešlápnutí plynu v zatáčce mají přední kola tendenci rovnat se do přímého směru a řízení začne pocitově těžknout. Největší projev se dostavuje v rychlostech nad 100 kilometrů v hodině, kdy se řidič snaží přemoct silné odpory působící na řízení. I přesto je Octavia RS 245 v zatáčkách rychlá, klidná a jistá.
Po zpomalení do běžného tempa se opět vrací původní charakter Octavie navržené jako velké auto pro každý den. Pozdější roztočení turbodmychadla, oproti vozu s DSG, zpříjemňuje pohyb v hustém městském provozu, kdy motor stále má dostatek točivého momentu. Pryč je samozřejmě občasné kopnutí elektronicky ovládané spojky při rozjezdu, vše je totiž při starém a závislé na umění řidiče. Pokud je potřeba se na auto podívat i z ekonomické stránky, při kombinaci městského ježdění a rychlejšího svezení na okreskách jezdím s kombinovanou spotřebou okolo 9 litrů benzínu na 100 kilometrů.
S manuální převodovkou je Škoda Octavia RS 245 oproti DSG řidičky zábavnější a více se projevuje „turbo díra“, se kterou je potřeba bojovat. Dvouspojková převodovka je nastavená tak, aby se jí vyhýbala a Octavia díky tomu táhla jako splašená. Převodovka DSG je tedy vhodná pro většinu řidičů, kteří budou Octavii RS 245 využívat jako běžné auto na denní ježdění, což umí příjemně a svižně. Manuál naopak přinese větší řidičský zážitek na volných mimoměstských silnicích, s čímž se ale objevuje hlavní problém. Jen minimum zákazníků si pořídí Octavii RS kvůli hledání řidičské nirvány. Já osobně, a ač mě ježdění s manuální převodovkou baví, bych se vydal cestou každodenního soužití. S drobným náskokem u mě tedy vítězí dvouspojkové DSG.