Příběh kolumbijského drogového krále, Pabla Escobara, v posledních letech ožil díky skvěle natočenému a napínavému seriálu Narcos na Netflixu. Escobar se svým nejlepším přítelem a bratrancem, Gustavem Gaviriou, začal v polovině sedmdesátých let hledat nestřežené cesty do Spojených států amerických, na nichž hledal příležitosti pro pašování velkého množství kokainu pro místní nenasytné nosy.

Razantní nárůst nelegálních příjmů zajistil, že si zakrátko extrémně bohatý Pablo Escobar mohl dovolit vybudovat rozsáhlou sbírku aut, jež však byla krátce po jeho smrti v roce 1993 rozebrána nebo zničena. Jen málokdo však ví, že Escobar a Gaviria byli nadšenými automobilovými závodníky, kteří s oblibou závodili proti sobě mezitím, co jejich vlastní vojáci vsázeli na svého favorita.

V sedmdesátých letech se Escobar zúčastnil kolumbijského šampionátu Renaultů 4 a po pouhých šesti závodech byl v žebříčku na druhé pozici. Možná to ale nebyla jen čistá vůle a nadšení, které ho tam dostaly. Zatímco všechny Renaulty 4 účastnící se mistrovství měly být po vzoru ostatních speciálních sérií stejné, některé z nich byly údajně výkonnější než zbytek startovního pole. Pravděpodobně se tedy nejednalo o náhodu, když byly Escobarovy pomalejší průjezdy zatáčkami snadno doháněny na rovinkách, na nichž se jeho Renault 4 zdál výrazně rychlejší. Nikomu nebylo nic dokázáno, ale kdo by vlastně měl odvahu něco říct?

Renault 4 byl původně poháněný maličkým čtyřválcem o výkonu 24 koní a jeho podvozek nikdy nebyl určený pro závodění. S nově získanými penězi se Escobar v roce 1978 přesunul za volant čtyřletého Porsche 911 RSR. Jednalo o stejné auto, s jakým původně závodil Emmerson Fittipaldi v americkém seriálu IROC 1974. V době vlastnictví Escobarem byl vůz upraven a jeho karoserii nově ozdobila placatá přední část inspirovaná závodním speciálem Porsche 935. S tímto autem se zúčastnil různých závodů po celé Jižní Americe předtím, než byla jeho práce natolik náročná, že nedokázal pokračovat v dalším závodění.

Všichni víme, že závodění je jedním z nejdražších sportů, kterých se lze zúčastnit. Nepochybujeme ale, že by na něj Escobar neměl finanční prostředky a možná i trochu řidičských dovedností. Jeho úspěchy byly do jisté míry podpořeny i zastrašováním inspekčních techniků a úředníků. Jedna z historek říká, že byl Escobarův tým nepřipuštěn do závodu poté, co byly jejich doklady zkontrolovány nezkorumpovanou policií.

Přestože Pablo Escobar v nejlepších letech svého nelegálního podnikání děsil celou Kolumbii, byl nadšeným fanouškem motorsportu. Pablo dokonce plánoval financovat kolumbijského závodníka Ricarda „Cuchillu“ Londona ve Formuli 1, ale požadavek na superlicenci byl zamítnut okamžitě poté, co Bernie Ecclestone odhalil pravý původ peněz. Věříme však, že Escobarova fanouškům něco takového nevadilo (raději) a rádi pozorovali jeho falešnou 935, jak rychlým tempem šplhá na nedaleký kopec.