Na počátku šedesátých let minulého století se předpokládalo, že se rotační motor podle návrhu Felixe Wankela stane revolucí v automobilovém průmyslu. Inženýři v počátcích vývoje nadšeně vychvalovali jeho jednoduchý návrh a konstrukci, kompaktní rozměry, vysoký výkon a klidný chod téměř bez vibrací. Podle tehdejších odhadů se měl Wankelův motor postupně stát účinnějším než běžné pístové motory a později ovládnout trh. Odhady uváděly, že do roku 1980 bude wankel pohánět 85% aut vyrobených na území Spojených států amerických.

Skoro každý důležitý výrobce automobilů začal usilovně experimentovat s použitím rotačního motoru ve svých modelech. Snahu konstruktérů však v roce 1973 přerušila ropná krize. K zastavení vývojových programů přispěla i špatná trvanlivost, která vedla k zásadnímu přemýšlení o životaschopnosti nezvyklého motoru. Dokonce i úspěšná Mazda byla nucena vybavit původně wankelové modely pístovými motory.

Prvním sériově vyráběným automobilem s rotačním motorem se v roce 1964 stalo NSU Spider, jež bylo původně navrženo pro použití klasického motoru. Později se však v NSU rozhodli, že by se stylový vůz mohl stát vhodným reprezentantem pro uvedení nové pohonné jednotky, jíž vyvíjel Felix Wankel od pozdních dvacátých let a dokončil ji během svého působení pod křídly značky. Spider totiž poutal pozornost na první pohled, k čemuž přispěly křivky navržené Francem Scaglionem z karosárny Bertone.

Výsledným dílem byl hezký malý roadster s vzadu uloženým exotickým motorem, v němž rotoval trojúhelník. NSU Spider poháněl motor s jediným rotorem, jehož komora disponovala objemem 498 ccm a dosahoval výkonu 50 koňských sil při 5 500 otáčkách za minutu. Později se Spider dočkal modernizace, s níž získal pouhých 5 koní navíc, ale pomyslná špička výkonové křivky se posunula na 6 000 ot./min.

Nový motor oslovil novináře i veřejnost svým obrovským hladem po otáčkách, protože byl schopný vytáčet se až k sedmi tisícům. Zaujala i jednoduchá konstrukce, která se skládala pouze ze dvou pohyblivých částí, jimiž byly excentrická křídel a rotor. Samozřejmostí bohužel bylo rychlé opotřebení jednotlivých komponent, k nimž se řadily hlavně vrcholová těsnění. Motor mezi celkovými opravami vydržel přibližně 30 000 kilometrů.

S velmi omezenou produkcí a vysokou prodejní cenou bylo NSU Spider spíše experimentem, než možnou příležitostí způsobit opravdovou revoluci. Za cenu 2 979 amerických dolarů, kolik stálo NSU Spider, si potenciální zákazníci mohli pořídit i prestižní Porsche 356 Cabriolet. Během výroby trvající do roku 1967 vzniklo 2 375 exemplářů, z nichž se naprostá většina prodala v Evropě. Američané si jich skrze oficiální prodejce pořídili pouhých 215.

NSU Spider odstartovalo snahu o překonání konvenčních spalovacích motorů, která se však zároveň ukázala jako začátek konce slavné německé značky. NSU později uvedlo na trh wankelem poháněný sedan Ro 80, jehož pomocí se bohužel dostalo do finanční tísně a značka musela být prodána do vlastnictví Audi.