Nissan Qashqai 1.6 DIG-T: Praktický nesportovec

Prostřední crossover z nabídky Nissanu je šikovným společníkem běžných řidičů, ale dynamická jízda mu moc nejde.

Crossovery to mají na dnešním trhu těžké. Mezitím, co se u běžných zákazníků těší veliké oblibě, kvůli vysoké pozici za volantem a dostačující prostornosti, automobiloví nadšenci a fanoušci automobilek je nenávidí. Přestože existují průměrné modely, jakým byl například nedávno testovaný X-Trail, lze najít i ty zajímavé, mezi něž se svým povedeným podvozkem řadí designově bláznivá Toyota C-HR.

Tentokrát tady máme další vůz z rodiny Nissan, kterým je prostřední crossover Qashqai. Jeho první generace se na trhu objevila v roce 2006 a získala si dobrou pověst především kvůli své kvalitě. Druhá, generace pak přijela na světlo světa v roce 2013 a po vzoru většího brášky vznikla ve spolupráci s Renaultem na platformě CMF.

Jak po stránce exteriéru, tak i po stránce interiéru, se Qashqai tváří jako zmenšený X-Trail a většina designových prvků je na voze shodná. Výraznější rozdíly se kromě rozměrů odehrávají v zadní části, která získala ostřejší rysy a zcela jiné LED svítilny. Agresivněji ztvárněný vzhled vozu považuji za líbivý a vyzdvihnout mohu i hezky vymyšlenou grafiku předního LED denního svícení a směrovek, jenž jsou řešené po obvodu světlometů.

To samé však nemůžu tvrdit o interiéru. Přestože ve svých útrobách nabízí dostatek prostoru pro pět cestujících a objemný zavazadelník, svým designem a zpracováním už nezaujme. Obyčejně vypadající a působící plasty jsou všude, kam až oko dohlédne a většina zde použitých částí pochází z velkého X-Trailu, včetně volantu s plochým spodkem. Použité plasty zároveň mají tendenci tu a tam vrznout. Sice v prostřední výbavě N-Connecta nechybí nevypínatelné ESP, parkovací kamery, asistent jízdy v pruhu, klimatizace, vyhřívání předních sedadel, prosklená panoramatická střecha a další komfortní prvky, ale samotný infotainment pokulhává. Jeho nelíbivé grafické zpracování a nižší rychlost odezvy poškozuje i dvojjazyčnost, protože je na velkém displeji v českém jazyce, ale na palubním počítači naopak v anglickém.

Přestože Qashqai opravdu působí jako „malý X-Trail“, po stránce jízdních vlastností je zcela jiný. Pod kapotou mnou testovaného vozu se nachází nejsilnější zážehová šestnáctistovka DIG-T, která se probouzí k životu stiskem startovacího tlačítka na palubní desce. Ačkoli tabulkové parametry slibují nejvyšší výkon 163 koní v 5 600 ot./min. a točivý moment 240 Nm v rozmezí 2 000 – 4 000 otáček za minutu, v praxi je motor značně strnulý s pomalejší odezvou na plyn a nemá charakter. Turbodmychadlem přeplňovaná jednotka při běžné městské jízdě trpí značným nedostatkem výkonu. Znatelný nástup výkonu přichází až od 2 500 otáček, kdy se začíná roztáčet turbo a až o další tisíc otáček později motor podává větší porci síly, jenž bohužel nemá výraznější výkonovou špičku. Samozřejmě má motor i svá pozitiva, k nimž patří hladký tichý chod a spotřeba, jenž může klesnout i k šesti litrům na sto kilometrů.

Horší dynamiku vozu sráží i šestistupňová manuální převodovka disponující zpřevodováním s dlouhými rychlostními stupni. V praxi to vypadá tak, že při městské padesátce se zařazenou trojkou motor točí přibližně 2 000 otáček za minutu, kdy nevytváří téměř žádný výkon. Při každém pružném zrychlení, obzvlášť na vyšších rychlostech, nastává nutnost podřazovat klidně o dva stupně. Přesnosti řazení nenapomáhá ani volněji uložená páka, která dovoluje delší pohyby, než by bylo nutné. Hnací síla je u nejsilnějšího benzínového agregátu přenášena na asfalt pouze předními koly, přičemž čtyřkolka je bohužel dostupná jen v případě vznětové motorizace dCi 130.

Abych stále jen Qashqai nehanil, musím uznat, že se konstruktérům podařil podvozek. Ten by klidně snesl motor o vyšším výkonu a nabízí slušný jízdní komfort, ač má na větších nerovnostech nutkání si poskočit. Již od prvních kilometrů za volantem je ale jasné, že je Qashqai navržený do města. Oproti X-Trailu je znatelně tvrdší a je zřejmé, že není zamýšlený pro sportovní jízdu. Při průjezdu rychlejšími zatáčkami si hůře poradí s těžce působícím předkem. Zároveň by zasloužil lepší odhlučnění.

V závěru mohu říct, že je Qashqai s cenou začínající na necelém půl milionu korun rozumným autem pro nenáročné běžné uživatele, kteří hledají prostorný crossover s nízkou spotřebou paliva. Z pohledu automobilového nadšence je však dalším průměrným crossoverem, jenž postupně zaplavují naše silnice.

Historie a typy V8: Automobilový symbol Ameriky pochází z Francie

Vidlicové osmiválce jsou automobilovým symbolem Ameriky, ale stejně jako socha Svobody pochází z Francie.

Číst celé

Zrození McLarenu F1: Napadlo nás to při čekání na letišti

Mohlo by se zdát, že si konstruktéři McLarenu vzali velké sousto, když chtěli navrhnout nejlepší auto na světě. Jenže oni to opravdu dokázali.

Číst celé

Porsche 550: První závodní Porsche miloval James Dean

Historicky první závodní Porsche, do jehož historie se otiskla nesmazatelná stopa v podobě tragického úmrtí amerického herce Jamese Deana.

Číst celé

Honda S2000 se jako taková už nikdy nevrátí

Mnozí z nás každý den touží po návratu slavných modelů, ale chceme je za každou cenu? Nakonec bychom totiž mohli být zklamaní.

Číst celé

Počátek neočekávaného úspěchu. Zrození Fordu Mustang

Jen málokdo věřil myšlence na úspěch tohoto modelu, ale opak byl pravdou. Pony car se stal hitem již v den svého představení a nyní, po více jak padesáti letech od onoho dne, je jedním z nejslavnějších amerických sportovních vozů.

Číst celé

Apollo 3500 GT: Tři Američané chtěli konkurovat oblíbeným evropským GT

Apollo 3500 GT je dílem odhodlaného Milta Browna, který toužil po vytvoření konkurence pro slavné evropské výrobce luxusních sportovních vozů.

Číst celé