Nárazové zkoušky Mercedesů z 60. let. Auta létala vzduchem
Němečtí inženýři si zakládají na bezpečnosti automobilů už více než padesát let. Nové Mercedesy procházely náročnými zkouškami už v polovině šedesátých let.
Mercedes-Benz je důležitou hvězdou na nebi automobilového průmyslu a patří k největším průkopníkům v oboru bezpečnostních technologií. Legendární Mercedes-Benz třídy S generace W116 byl dokonce prvním sériově vyráběným automobilem, jehož brzdový systém byl vybavený elektronicky ovládaným systémem ABS.
Inženýři Mercedesu se ale zajímali o bezpečnost automobilů už mnohem dříve. Archivní televizní reportáž z poloviny šedesátých let ukazuje způsoby, jejichž pomocí Mercedes-Benz testoval nové modely. Konstruktéři se soustředili na aktivní i pasivní bezpečnost, aby minimalizovali počet zranění a úmrtí při haváriích a nehodách.
Ve zlaté éře Mercedesů ale neexistovaly aktivní bezpečnostní systémy tak, jak je známe dnes. Inženýři Mercedesu neměli k dispozici bezpečností systémy a asistenty řízené počítači, takže museli vynaložit veškeré úsilí na vývoj kvalitního podvozku, díky němuž auta zůstala dobře ovladatelná i při rychlých úhybných manévrech.
Mercedesky musely být bezpečné i při různých nárazech, takže procházely různorodými zkouškami. Kromě čelních nárazů a nárazů zezadu byly simulovány i nehody, při nichž auto vzlétlo do vzduchu pomocí rampy a následně dopadlo na tvrdou zem. Podobný druh havárie se může stát například při rychlé jízdě na dálnici.
Reportáž navíc ukazuje, že ačkoliv se vozy při nárazech řízeně deformují, skelet kabiny karoserie zůstává pevný. Přibližně takto vypadaly začátky vývoje automobilové bezpečnosti.