K určení kondice a teoretické zbývající životnosti motoru lze použít několik diagnostických postupů. Pokud se však bavíme o netypickém rotačním motoru podle původního návrhu Felixe Wankela, nejprůkaznějším postupem je měření kompresních tlaků jednotlivých komor jeho rotorů. Takový test velmi snadno odhalí stav náchylných těsnění, včetně apexů na vrcholech rotorů, a zároveň pomůže určit přítomnost chladicí kapaliny, paliva či oleje okolo těsnění. Důležitá je i samotná rychlost startovacích otáček motoru.

Jako řada jiných testů, i měření kompresí wankelu má několik požadavků, které musí být před započetím splněny. Kvůli přesnému určení startovacích otáček musí být akumulátor vozu plně nabitý a v dobré kondici musí být i spouštěč. Měření by vždy mělo probíhat na motoru ohřátém na provozní teplotu, protože u studeného motoru mohou být naměřené komprese vyšší, než jaké skutečně jsou. Před zahájením testu musí být odpojeny všechny čtyři kabely zapalovacích svíček, aby nedošlo k zapálení směsi a nastartování motoru, a následně jsou demontovány leading zapalovací svíčky (spodní svíčky).

Pokud nejste vybaveni dálkovým ovladačem startování, je potřeba využít služeb asistenta, který bude otáčet motorem za pomoci spouštěče během testu. V prvním kroku musí být motor protočen se sešlápnutým plným plynem, čímž motor ze svých útrob vyhází možný zbytek provozních kapalin. Následně do volných otvorů, v nichž se původně nacházely leading zapalovací svíčky, namontujte vámi zvolené zařízení pro měření kompresí motorů (například běžný kompresiometr, v lepším případě pak osciloskop). Poté otáčejte motorem tak dlouho, aby měřidlo zaznamenalo alespoň osm kompresních pulzů. Pro upřesnění naměřených hodnot je doporučeno provést měření nejméně dvakrát. Stejný postup zopakujte i na zbylých komorách motoru.

Jestliže zaznamenáte nárůst kompresí v přírůstcích, které se postupně zmenšují při jednotné rychlosti otáčení, znamená to vyrovnání na všech stranách rotoru. Na druhou stranu, pokud komprese náběhu stoupá nebo klesá skokově, dochází k poruše jednoho nebo více těsnění na daném rotoru. Například: jeden vysoký kompresní pulz, po němž následují dva nízké kompresní pulzy, následované dalším vysokým kompresním pulzem, následovaným dvěma nízkými kompresními pulzy jednoznačně naznačuje selhání jednoho vrcholového, rohového či bočního těsnění. Trvalé nízké kompresní pulzy pak ukazují na selhání nejméně dvou z výše vyjmenovaných těsnění.

A jaké kompresní tlaky má wankelův motor mít? To samozřejmě záleží na konkrétním typu, jehož komprese je potřeba dohledat v příslušných tabulkách a grafech. Jako vhodný příklad jsme zvolili naší redakční Mazdu RX-8. Nové motory 13B-MSP Renesis po zajetí disponovaly kompresními tlaky v rozmezí 115-135 PSI, opravdu zdařilé celkové opravy pak mají lehce přes 100 PSI, přičemž by rozdíl mezi jednotlivými rotory neměl přesahovat 20 PSI.

Závodní motory upravené za pomoci peripheral či bridge portu mají komprese standardně nižší a dosahují tlaku 90-120 PSI. Všechny ostatní parametry zůstávají stejné. Zkušenosti Racing Beat zároveň říkají, že motor s kompresemi pod 75 PSI lze jen velmi obtížně nastartovat teplý. To je způsobeno tím, že jsou komprese za studena vyšší. Studený motor tedy nastartuje, ale pravděpodobně už nenastartuje po zahřátí. Pokud na takový motor narazíte během hledání svého budoucího wankelového auta a nejste rozhodnuti pro celkovou opravu, rozhodně auto nekupujte.