Po dlouhou dobu byl Mercedes-Benz třídy S W126 automobilovým měřítkem pro vývoj moderních technologií. Návrh tohoto luxusního sedanu totiž představoval to nejlepší z tehdejšího německého inženýrství, a zároveň přinesl několik prvenství. V Německu je tento Mercedes S přezdívaný jako „Sonderklasse“, což lze volně přeložit do angličtiny jako Special-Class. Čím byla generace W126 natolik výjimečná, že si vysloužila takové pojmenování?

W126 byla pouze druhou generací vozu, který nesl typový štítek třídy S a navázala na velmi populární W116. V roce 1979, po šesti letech usilovného vývoje, byl dokončen a představen automobil, jež v následujícím desetiletí sloužil značce s třícípou hvězdou jako vlajková loď nabídky. Konstruktéři a designéři chtěli, aby byl model W126 nezpochybnitelným šampiónem v oblastech bezpečnosti, technologií a účinnosti. Ta se při tehdejší nevyřešené ropné krizi stala zásadní.

Mercedes W126 byl vyvinutý novou efektivní koncepcí značky, jejímž úkolem bylo snížit spotřebu paliva o nejméně 10% oproti předchozímu typu W116. Hmotnost nového vozu byla razantně snížena použitím nových panelů karoserie vyrobených z hliníku, který byl zároveň použitý v i motorovém prostoru. Aby mohli návrháři co nejlépe uhladit jednotlivé křivky karoserie a dosáhli co nejlepších výsledků, strávily s prototypy W126 mnoho času ve větrném tunelu. Poprvé v historii Mercedesu byl luxusní sedan uvedený na trh bez tradičních chromovaných nárazníků, jelikož měly příliš vysokou hmotnost a zvyšovaly odpor vzduchu.

Mercedes-Benz chtěl, aby model W126 byl jedním z nejbezpečnějších vozů na světě, a tak využil nejnovější vědu pro vývoj systému ochrany proti nárazu. Byl to právě Mercedes-Benz, kdo jako první použil airbag a kontrolu trakce ve svém autě. Oba tyto systémy jsou v současnosti považované za samozřejmost. Předchůdce W126 byl prvním osobním vozidlem vybaveným protiblokovacím systémem brzd (ABS), ale nový vůz W126 byl prvním, který nabídl předpínače bezpečnostních pásů. Tento chytrý systém utáhl bezpečnostní pásy cestujících v okamžicích, kdy bezpečnostní senzory vozu předpovídaly okolnosti, které by mohly vést k havárii. Rozsáhlé nárazové testy a simulace nepopiratelně prokázaly hodnotu těchto technologií a třída S v letech 1988 a 1989 zvítězila v americké anketě „Nejbezpečnější osobní automobil roku“.

Jak se dalo očekávat, zákazníci kupující třídu S byli skutečně nároční, takže se na ně Mercedes-Benz pečlivě připravil a nabídl špičkovou kvalitu. Generace W126 byla uvedena na trh v sedmi různých variacích, které daly zákazníkům spoustu možností, jak nakonfigurovat své nové luxusní vozy. K dispozici byly i modely s dlouhým rozvorem a větším prostorem na zadních sedadlech, výkonné vidlicové osmiválce poskytující bezkonkurenční dálniční plavby a neodolatelné kouzlo mělo i pozdější kupé.

Luxus a pohodlí je velkou částí DNA třídy S i v současnosti. Model W126 byl prvním Mercedesem, který nabídl osm různých způsobů nastavení sedadel. Aby luxusní vůz usnadnil život na palubě v chladných ránech, jeho sedadla byla vybavená vyhříváním. Auto mohlo být objednáno i s nejmodernějším automatickým systémem klimatizace, který upravoval proudění vzduchu v závislosti na otevřených oknech nebo střešním okně.

Další příplatková výbava byla specialitou verzí 500 SEL a 560 SEL, u nichž bylo možné odstranit prostřední zadní sedadlo a nahradit jej konzolou z ořechového dřeva. Uspořádání zadních sedadel v koncepci 2+2 se stalo oblíbenou volbou movitých zákazníků. Největší eso v rukávu generace W126 se však nacházelo pod vozidlem. Hydropneumatické odpružení bylo dostupné pouze u některých modelů a poskytovalo vysoký jízdní komfort, jež byl přirovnávaný k létajícímu koberci.

Někteří zákazníci však chtěli něco více speciálního i navzdory bohaté nabídce různých variant a motorizací. Slavný dvorní tuner AMG tak nabízel zvýšení výkonu a zlověstně vypadající bodykit. Několik světových vůdců si objednalo unikátní šestidveřovou limuzínu a mnoho zákazníků kontaktovalo společnost Trasco Bremen, aby jejich třídu S přeměnila na pojízdnou pevnost. Neprůstřelná okna, pancéřované dveře, pneumatiky run-flat a speciální nádrže udělaly z W126 auto, které chránilo vlivné pasažéry a bylo schopné uniknout odkudkoliv.

AMG dříve upravilo Mercedes-Benz 300 SEL 6.3 (známý jako Rote Sau) a překvapilo celý svět, když se s ním v roce 1971 umístilo na celkovém druhém místě ve čtyřiadvacetihodinovém vytrvalostním závodě ve Spa-Francorchamps. Závodní nasazení W126 však žádnou slávu nezískalo, protože obě auta nasazená v pozdějším ročníku musela odstoupit kvůli technickým problémům.

Třída S W126 byla k dispozici s řadou motorů, jimž kralovala verze 560 SEL z roku 1985. Tento palác na kolech poháněl 5,5 litrový vidlicový osmiválec o výkonu 272 koní, s nímž vůz akceleroval z 0 na 100 kilometrů v hodině za 6,9 sekundy. Pozdější vládní nařízení však znamenalo, že musel být namontovaný katalyzátor, jehož zapříčiněním došlo ke snížení jízdní dynamiky. Zelenější 560 SEL poté sprintovalo na stovku s časem 7,2 sekundy. Nicméně, na americkém trhu se stala více populární pomalejší varianta 500 SEL, která se na místní trh dostávala pomocí neoficiálních dovozců. Podle deníku Los Angeles Times v osmdesátých letech takto přicestovalo více než 22 000 kusů.

Výroba Mercedesu-Benz třídy S W126 oficiálně skončila v roce 1991, ale jihoafrická továrna jej produkovala až do roku 1994. Celkově bylo smontováno 818 036 exemplářů, s nimiž se W126 stala nejoblíbenější generací Mercedesu S. Auto, které oprávněně nosí titul Sonderklasse.