Když se řekne Mazda, většina lidí si okamžitě představí úspěšný sportovní roadster MX-5, který se vyrábí téměř 30 let a za dobu jeho produkce se prodalo více než milion exemplářů. Japonská značka ale trefila hřebíček na hlavičku už o dvě desetiletí dříve, když se pustila do vývoje automobilů poháněných rotačním motorem, k čemuž využila značně vylepšený návrh Felixe Wankela. K velkým úspěchům patřilo i vítězství čtyř-rotorové Mazdy 787B ve vytrvalostním závodě 24 Hours of Le Mans. Mazda se stala první japonskou automobilkou, která kdy vyhrála slavný vytrvalostní podnik.

První sériově vyráběnou Mazdou s wankelem se stalo kupé Cosmo 110, jehož se mezi lety 1967-1972 prodalo jen 1 176 exemplářů. Společnost upevnila svou budoucnost až v roce 1971 pomocí kupé R100 a RX-2, která byla o rok později navázána typem RX-3, jenž byl dostupný jako kupé, sedan, wagon a dokonce i pickup. Nízká životnost a závady motoru si vyžádaly časté opravy či výměny a Mazda usilovala o vývoj odolnějších vrcholových těsnění rotorů. Veškeré snažení však zhatila ropná krize v roce 1973, která odsunula žíznivý rotační motor do pozadí. Přežití značky až do roku 1978 pomohl ekonomický čtyřválcový hatchback GLC.

Použití wankelova motoru v Mazdách bylo i nadále podporováno prezidentem společnosti Kenichim Yamamotou, který dal zelenou „Rotačnímu eXperimentu“. Sportovní kupé Mazda RX-7, známé taktéž jako Savanna, vstoupilo na japonský trh v roce 1978 a o rok později debutovalo i v Severní Americe. Sázkou na jistotu se stal hlavně malý objem motoru, s nímž se RX-7 vešla do přísných japonských vládních regulací, které zavedly vysokou silniční daň na auta s objemem větším než 1,5 litru.

Vzhled vypracoval Matasaburo Maeda, jehož syn Ikuo později navrhl moderního nástupce v podobě RX-8. Stylové dvoudveřové kupé mělo jednoduché sportovní tvary a na své přídi neslo pár vyklápěcích světlometů. Pod kapotu byl umístěn 1,15-litrový dvou-rotorový wankel 12A pocházející z modelu RX-3. Konstruktéři však zapracovali na jeho vývoji, čímž byla zlepšena nejen odolnost vrcholových těsnění rotorů, ale vůz zároveň nabízel příznivější spotřebu benzínu.

Přestože interiér nabízel klimatizaci i velké střešní okno, jeho prostornost byla omezená. Aby se Mazda vyhnula posměškům, pro americký trh odstranila dvojici malých zadních sedadel, která v případě japonské a evropské specifikace zůstala k dispozici. Odpružení vinutými pružinami bylo doplněno kotoučovými brzdami a pětistupňovou manuální převodovkou. Mazda RX-7 byla schopna zrychlit na stovku za 8,5 sekundy a dosahovala nejvyšší rychlosti až 184 kilometrů v hodině. Za necelých sedm tisíc dolarů byla opravdu zajímavou koupí.

Mazda postupnými modernizacemi použila tranzistorové zapalování, zjednodušila nárazníky, zvětšila palivovou nádrž, přidala elektricky ovládaná okna, samosvorný diferenciál či dokonce turbodmychadlo. Finální podoba nesla označení GSL-SE a byla poháněna atmosférickým rotačním motorem 13B o zdvihovém objemu 1 308 ccm a výkonu 130 koňských sil. Přepracovaná RX-7 se rozjela až na 200 kilometrů v hodině, ale zároveň byla výrazně dražší. S katalogovou cenou $15,295 ale furt stála méně než srovnatelná auta.

Po mechanické stránce má první generace RX-7 jen málo větších problémů. Řadí se k nim například slabá synchronizace druhého rychlostního stupně, slabé čerpadlo posilovače řízení a téměř nedostupné díly vstřikování paliva vrcholné varianty GSL-SE, která se od karburátorové verze liší i rozdílným olejovým chladičem.

Během sedmileté produkce opustilo výrobní linku 474 565 kusů. Podobně jako MX-5 se první generace Mazdy RX-7 proslavila robustní konstrukcí, která může být v dnešních dnech ohrožena nedostatkem zručných mechaniků schopných udržovat a případně opravit rotační motor. Slabší vozy s karburátorovým motorem 12A jsou v inzercích vcelku časté, výkonné exempláře s motorem 13B jsou naopak velmi vzácné. V obou případech se však jedná o správné auto ve chvíli, kdy hledáte nezvyklý zábavný sporťák.