Maserati MC12: Horší, ale lepší Enzo

Supersport vycházející ze slavného Ferrari Enzo byl oproti svému dárci dílů výkonově slabší, ale ve výsledku i lepší, rychlejší i sběratelsky cennější.

V polovině minulého století bylo Maserati zvučné jméno a velký konkurent Ferrari, se kterým dnes spadá do obchodní skupiny Ferrari Maserati. Na počátku současného století se obě značky semkly, aby společně zkonstruovaly chloubu, jenž se bude vyjímat v už tak bohaté historii modenské značky, supersport Maserati MC12.

Pod dohledem Giorgia Ascanelliho značka započala vývoj závodního vozu kategorie FIA GT s továrním označením MCC (Maserati Corse Competizione), z něhož začala postupně vznikat i silniční varianta MCS (Maserati Corse Stradale). Na vzhledu supersportu se podílel Frank Stephenson, jehož tvar následně doladil Giorgetto Giugiaro ve větrném tunelu. Prototyp MCC měl tvary velmi podobné výslednému vozu, ale stále mu chybělo charakteristické křídlo. Andrea Bertolini, závodník FIA GT, si vybral Michaela Schumachera, aby MCC testoval na okruhu Fiorano. Postupem vývoje vůz získal i své oficiální typové označení – MC12.

Dvoumístná targa byla oficiálně představena v roce 2004, aby homologovala závodní variantu třídy FIA GT1, se kterou se Maserati vrátilo do světa závodění po dlouhých 37 letech. Supersport, jenž velmi brzy oslovil automobilové nadšence, z velké části vycházel z Ferrari Enzo, s nímž sdílel motor, převodovku i podvozek. Přestože byl supersport od Ferrari technickými parametry lepší, daleko větší Maserati excelovalo aerodynamikou. Delší, širší a vyšší MC12 disponuje nižším koeficientem odporu vzduchu než Enzo. K vysokému přítlaku dopomohlo i téměř 2 metry široké impozantní křídlo.

Základ karoserie je tvořen nosným rámem, který je vyroben z karbonových kompozitů a hliníkové slitiny. Povrchové panely jsou vyrobeny z uhlíkových vláken. Použitím nejmodernějších technologií konstruktéři dosáhli pohotovostní hmotnosti 1 497 kilogramů. Jediným zvnějšku viditelným dílem, který je shodný s Enzem, je čelní sklo. MC12 bylo lakováno pouze do bílo-modrého barevného schématu, jenž vzdávalo hold americkému závodnímu týmu America Camporadi, který se počátkem šedesátých let účastnil závodů v obdobně zbarvených Maserati Birdcage.

Uprostřed MC12 byl umístěný šestilitrový vidlicový dvanáctiválec vycházející z Ferrari Enzo. Motor s úhlem rozevření válců 65° vážil 232 kilogramů a disponoval mazáním se suchou skříní, čtyřventilovým rozvodem a kompresním poměrem 11.2:1. Vlivem těchto prvků motor dosáhl maximálního výkonu 630 koní při 7 500 otáčkách za minutu a nejvyššího točivého momentu 652 Nm v 5 500/min. Omezovač otáček zasahoval v 7 700 otáčkách, mezitím co Enzo jich zvládlo až 8 200. Hnací síla byla přenášena na zadní kola skrz elektro-hydraulicky ovládanou šestistupňovou převodovku Maserati Cambiocorsa s řazením pádly pod volantem a možností nastavení dvou programů – Sport a Race. Klidnější ježdění podpořily bezpečnostní systémy ABS a EBD.

Podvozek supersportu byl tvořen lichoběžníkovým zavěšením vpředu i vzadu, které zabraňovalo ponořování vozu při akceleraci a brzdění. V případě vysokých retardérů bylo možné příď vozu elektronicky přizvednout. Zkrocení kinetické energie pomáhají hliníkové brzdové třmeny firmy Brembo, jejichž šest pístků vpředu a čtyři vzadu se zakusuje do kotoučů o rozměrech 380 a 335 milimetrů. Devatenáctipalcová sedmipaprsková hliníková kola jsou obuta do pneumatik Pirelli P Zero Corsa.

Interiér MC12 se nese ve znamení luxusu. Kombinace karbonu, hliníku a modré kůže jej kombinuje s aurou pravého závodního vozu. Komfortní pozici za volantem v zatáčkách zajišťují sportovní sedadla se čtyřbodovými bezpečnostními pásy. Posádka má k dispozici klimatizaci, elektrické ovládání oken i zrcátek a po ruce je i zásuvka na 12 voltů.

Supersport zároveň dosahoval velmi vysokých výkonů. Akcelerace z 0 na 100 km/h mu zabrala pouhých 3,7 sekundy a následně atakoval maximální rychlost až 330 kilometrů v hodině. Čtvrtmílový sprint zvládl za 11,3 sekundy a rychlé kolo na okruhu Nordschleife objel v čase 7:24.29, čímž byl o vteřinu rychlejší než Enzo.

Během výroby v letech 2004-2005 bylo smontováno pouhých 50 exemplářů, což s Maserati MC12 dělá větší vzácnost, než bratrské Ferrari Enzo. Všechny exempláře byly prodány již před samotný představením za částku $795,000 USD.

Volvo T6 Roadster: Co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas

Ne vždy si ve Volvu mysleli, že jejich jediným údělem je zachraňovat lidi a planetu. Vraťte se s námi do roku 2005 a přivítejte Volvo T6 Roadster.

Číst celé

Summer Story: Valentino Balboni zachraňuje dívky v nesnázích

Čtyři krásné dívky, tři skvělé automobilové ikony a galantní Valentino Balboni. Po zhlédnutí filmečku Summer Story si budete přát, aby Simon Kidston natočil celovečerák.

Číst celé

Budoucnost značky začíná u jejích kořenů: Maserati si připomíná závodní Tipo 300S

Juan Manuel Fangio s vozem Maserati Tipo 300S ve velké ceně Venezuely zahájil dva roky závodních úspěchů, které proslavily značku Maserati v motorsportu.

Číst celé

Lamborghini Athon: Zapomenuté gesto od Bertone spasilo automobilku

V Bertone si všimli nepříznivé situace Lamborghini a na vlastní náklady vyvinuli prototyp, který slavnou automobilku zviditelnil. Netrvalo dlouho a Lamborghini získalo nové investory.

Číst celé

Porsche 911 Carrera 3.2 aneb jak roztočit historickou 911?

A pointa je venku – letitého youngtimera, kterého mi svěřil jeho majitel, jsem roztočil do hodin. V minulých dnech jsem totiž měl tu čest řídit Porsche 911 Carrera 3.2 z roku 1986 a trochu jsem to přehnal. Co se vlastně toho dne stalo, když mi do rukou svěřili toho kdysi rychlejšího brouka? A jaký je to pocit, když takové auto řídíte?

Číst celé

Autosalon v Detroitu roku 2004. Jaká auta se představila před 15 lety?

Výstava NAIAS 2004 se nesla v duchu odvážných konceptů i znovuzrození automobilových ikon z minulosti.

Číst celé