Ferrari P4/5: Rozpoutalo konflikt mezi sběratelem a továrnou Ferrari

Jim Glickenhaus je nadšeným sběratelem závodních Ferrari, ale automobilce se nelíbilo, když se rozhodl závodit s vlastním prototypem jejich značky.

Ferrari se během posledních sedmi desetiletí stalo symbolem po celém světě. Síla značky může být prokázána oslovením kohokoliv, aby řekl, které první červené auto mu přijde na mysl. Nezáleží na tom, zda je automobilovým nadšencem, nebo ne, protože odpověď je ve většině případů stejná – Ferrari. Ferrari během své dlouhé historie vyrobilo řadu opravdu neuvěřitelných aut, ale je překvapivé, samotná továrna z italského Maranella nepostavila jedno z těch nejzajímavějších.

Proslulá italská karosárna Pininfarina navrhla většinu z nejlepších modelů Ferrari, ale krátce po roce 2000 chtěla navrhovat svobodněji, než umožňuje sériová výroba automobilky. Společnost se spojila s americkým filmovým producentem Jimem Glickenhausem, který je obrovským automobilovým nadšencem, aby rozšířila jeho sbírku několika vzácných strojů o další takový. Glickenhaus souhlasil s vývojem zcela nového unikátu a brzy se shromáždil vývojový tým, aby začal pracovat.

Návrháři toužili po moderním supersportu s neokoukaným designem, ale neměli žádnou představu. Jim Glickenhaus byl požádán, aby pomohl s inspirací pro nové auto, načež odpověděl, že by mělo vypadat jako moderní Ferrari P 3/4. Okamžitě po podepsání kontraktu zaslal historický vůz ze své sbírky do Itálie, aby se jím mohli inspirovat návrháři. Vítězné Ferrari ze čtyřiadvacetihodinovky v Daytoně výrazně ovlivnilo první náčrty budoucího vozu, ale vývoj nemohl pokračovat, dokud nebylo rozhodnuto o technickém základu projektu.

Jim Glickenhaus se rozhodl, že nový exponát jeho sbírky vznikne na podvozku Ferrari Enzo, které se na počátku minulého desetiletí stalo nejlepším supersportem, který v Maranellu kdy vyrobili. Koupil poslední neprodané Enzo a nechal ho poslat do Pininfariny, kde na něj čekali inženýři. Fanoušci Ferrari se zpočátku bouřili, že se slavné studio rozhodlo zničit vzácné auto, ale později neskrývali nadšení, když byl odhalen první náčrt.

Pininfarina jednoduše nepřepracoval původní tvary Enza, ale vyvinul úplně novou karoserii, která s původním vozem sdílela pouze podvozkovou platformu. Vznikající superauto nemělo být pouze výstavní sochou, ale inženýři přepracovali i jeho techniku. Upravili nastavení podvozku, použili širší pneumatiky, přeprogramovali kontrolu trakce a provedli celkové zlepšení ergonomie vozu.

Ferrari P4/5 bylo odhaleno na výstavě Concours d’Elegance v kalifornském Pebble Beach v roce 2006. Design karoserie se inspiroval soutěžními Ferrari pro vytrvalostní závody ze šedesátých let, ale použitím moderních prvků se stal nadčasovým. Šestilitrový vidlicový dvanáctiválec byl vystaven pod skleněným baldachýnem a zajímavou součástí návrhu byly periskopické výfukové koncovky podobné těm, které se objevily na monopostech Ferrari F1 ze stejného období.

Když Luca di Montezemolo, tehdejší generální ředitel Ferrari, viděl P4/5 naživo, prohlásil, že se má stát opravdovým Ferrari. Jediný vyrobený supersport nesl znaky Scuderia Ferrari a Pininfarina a stal se oficiálně známým jako Ferrari P4/5 by Pininfarina. Později v roce 2006 se vůz ukázal i na pařížském autosalonu. Jim Glickenhaus se k zakázkovému Ferrari chová jako ke každému jinému autu a nebojí se s ním vyrazit na večeři do oblíbené restaurace, nebo na velké události typu Mille Miglia a Targa Florio. Ferrari s cenovkou přesahující 100 milionů korun není ukryto před světem v klimatizované garáži.

Glickenhaus chtěl s P4/5 závodit, ale jeho sen komplikovaly dvě překážky. Vidlicový dvanáctiválec z Enza byl příliš žíznivý pro vytrvalostní závody, ale větším problémem byli manažeři z Ferrari, kteří nechtěli, aby vůz závodil pod jménem jejich společnosti. Technické problémy byly vyřešeny vyvinutím soutěžní P4/5 Competizione s vidlicovým osmiválcem z Ferrari F430, ale Ferrari se distancovalo od závodního úsilí.

James Glickenhaus se pokusil vyřešit spor s automobilkou označením závodního vozu jako Scuderia Cameron Glickenhaus P4/5, ale nedokázal najít řešení, které by vyhovovalo oběma stranám. Ferrari později oznámilo, že Glickenhausovi nedodá originální náhradní díly. Prvním závodem pro SCG P4/5 Competizione byla náročná čtyřiadvacetihodinovka na Nürburgringu v roce 2011, při níž jej zachvátil požár, ale následující rok dokázalo vyhrát svou třídu a obsadit celkové 12. místo. Neochotný krok továrny Ferrari dovedl Jima Glickenhause a jeho tým k vývoji vlastních závodních speciálů.

Alfaholics: Rozhovor s tvůrci božích Giulií GTA-R

Na dnešním trhu je okolo dvou desítek aut, která mají přes 700 koní, takže pokud hledáte něco rychlého, je z čeho vybírat. Všechna podobně silná auta ale budou mít společnou jednu věc – řídit je na běžné silnici plné zatáček bude jako provlékat jehlou lodní lano. 

Číst celé

Lancia Stratos Sibilo: Sportovní vůz budoucnosti podle vizí 70. let

Sedmdesátá léta patřila k obdobím, kdy návrháři realizovali vášnivé představy o sportovních vozech budoucnosti. Stratos Sibilo byl jedním z nich.

Číst celé

Mercedes-Benz Blue Wonder: Chlouba Mercedesu s rychlostí až 170 km/h

Mercedes-Benz Blue Wonder vyvinul Rudolf Uhlenhaut, aby pomáhal továrnímu závodnímu týmu při rychlých přesunech mezi továrnou a závodními okruhy.

Číst celé

Prototypy Ferrari: Designové i technické unikáty

Šestice známých i neznámých konceptů nesoucích jméno slavné maranellské továrny. Kolik z nich jste dodnes znali?

Číst celé

Stěrače čelního okna vymyslela žena, ale lidé revolučnímu vynálezu nevěřili

Revoluční vynález Mary Andersonové zpříjemnil život za volantem nespočtu řidičů.

Číst celé

Masařka AMG je budoucí klasika. Kupte si ji po Schumacherovi

Jedno z prvních aut vzniklé za úzké spolupráce AMG a Mercedesu bylo sleeperem, jak má být. Ale tehdy se to tak ještě nebralo.

Číst celé