De Tomaso Vallelunga: Proč šikovná koncepce neuspěla?

První italské auto s motorem uprostřed utrpělo kvůli podvozku, který jej dělal těžko použitelným.

Po předchozí zkušenosti s konstrukcí a výrobou závodních vozů se Alejandro de Tomaso rozhodl posunout na další úroveň a na turínské motor show roku 1963 představil první silniční vůz značky De Tomaso. Typové označení Vallelunga dostal podle závodního okruhu umístěného na sever od Říma, přičemž se svým návrhem blížil závodním autům schváleným pro běžný silniční provoz. K jeho hlavním stavebním prvkům se řadil motor umístěný uprostřed a lehká sklolaminátová karoserie.

Maličká Vallelunga byla postavená na ocelovém páteřovém podvozku, ale na rozdíl od podobného Lotusu s motorem uloženým ve vidlici zakončující rám, nebyla hnací jednotka Vallelungy namontovaná přímo na hlavním rámu. Namísto toho byla spolu se zadním zavěšením připevněná k samostatnému pomocnému trubkovému rámu. Druhý pomocný rám nesoucí přední zavěšení se zároveň stal místem vhodným pro upevnění chladiče.

S lichoběžníkovým zavěšením, obrácenými spodními rameny a dvojitými vlečnými rameny podvozek vypadal, jako by pocházel přímo z jednoho ze soutěžních vozů značky De Tomaso. Vallelunga byla poháněná podélně namontovaným 1,5 litrovým čtyřválcovým motorem převzatým z Fordu Cortina, který byl naladěný na výkon 100 koní a byl spojený s čtyřstupňovou manuální převodovkou Volkswagen, jež využívala konstrukční prvky Hewland.

Při oficiálním představení v Turíně byla Vallelunga ukázána jako holý podvozek doplněný karoserií roadsteru, která vypadala jako by se inspirovala závodními Porsche RS Spyder. To bylo následováno velmi elegantním hliníkovým kupé, navrženým a vyrobeným karosářskou společností Fissore. Výslednou produkční podobu však připravila Ghia, jež vyrobila karoserii inspirovanou tvary Fissore ze skelných vláken. 

Vzhledem k použití téměř závodní konstrukce s hmotností 726 kilogramů nebylo překvapením, že někteří zákazníci přihlašovali své vozy do automobilových závodů. Někteří z nich pak Vallelungu upravili namontováním výkonnějších dvouvačkových čtyřválců. Vyšší výkon však odhalil konstrukční nedostatky sportovního vozu, k nimž se řadila nízká tuhost páteřového podvozku a méně kvalitní dílenské zpracování.

Přestože výroba trvala až do roku 1968, předpokládá se, že De Tomaso vyrobilo jen něco málo přes padesát exemplářů Vallelungy. Továrna se pokusila některé problémy vyřešit později s novým modelem Mangusta, který kombinoval páteřový podvozek s malým vidlicovým osmiválcem. Není třeba dodávat, že přidání větší hnací síly nebylo tím, co nepovedený podvozek potřeboval. Mangusta tak trpěla stejnými problémy.

V roce 1970 přemýšlel de Tomaso o oživení Vallelungy, jež by měla přepracované šasi a patřičně uložený motor, ale následný projekt se nedostal dále než do fáze podvozku. Ačkoli Vallelunga selhala, jako první italské malosériové auto s motorem uprostřed ukázala směr. Prvním opravdu úspěšným modelem Alejandra de Tomasa se stala až Pantera, která vsadila na více konvenční podvozek.

TOP 5 nadupaných pickupů s DNA muscle cars

Ručička rychloměru se pohybuje ve vysokých hodnotách a korba je přitom naložená běžným nákladem. Asi takto bychom mohli jednoduše popsat pět nadupaných pickupů z Ameriky.

Číst celé

LEGENDY – Motoristická slavnost už tento víkend

Je ostuda, že jako zakladatel Temple of Speed jsem byl loni na Legendách poprvé. Je ale jisté, že žádný další ročník už si ujít nenechám a stejně tak byste jej neměli vynechat ani vy.

Číst celé

Subaru Impreza: 10 zajímavostí o nejslavnějším Subaru všech dob

Impreza se zapsala do historie Subaru jako nejslavnější model všech dob, k čemuž si dopomohla dlouhou a úspěšnou kariérou v šampionátu WRC.

Číst celé

Opel GT: Historie menšího evropského sourozence Corvette

I když jsou Opel GT a Chevrolet Corvette rozdílnými sportovními vozy, oba vznikly pod dohledem amerického koncernu. Znáte jejich hlavní podobnosti?

Číst celé

Ferrari 250 GTO: Hledal se způsob, jak obejít pravidla FIA

Ferrari, jenž je v dnešních dnech na samotném vrcholu trhu s klasickými auty. V době jeho vzniku se jednalo o velmi úspěšné závodní auto.

Číst celé

Bugatti 16C Galibier: Limuzína, která chtěla strčit Rolls-Royce do kapsy

Galibier poháněný šestnáctiválcem s dvojicí kompresorů měl stát po boku rekordního Veyronu jako druhý model nabídky Bugatti.

Číst celé