De Tomaso Vallelunga: Proč šikovná koncepce neuspěla?

První italské auto s motorem uprostřed utrpělo kvůli podvozku, který jej dělal těžko použitelným.

Po předchozí zkušenosti s konstrukcí a výrobou závodních vozů se Alejandro de Tomaso rozhodl posunout na další úroveň a na turínské motor show roku 1963 představil první silniční vůz značky De Tomaso. Typové označení Vallelunga dostal podle závodního okruhu umístěného na sever od Říma, přičemž se svým návrhem blížil závodním autům schváleným pro běžný silniční provoz. K jeho hlavním stavebním prvkům se řadil motor umístěný uprostřed a lehká sklolaminátová karoserie.

Maličká Vallelunga byla postavená na ocelovém páteřovém podvozku, ale na rozdíl od podobného Lotusu s motorem uloženým ve vidlici zakončující rám, nebyla hnací jednotka Vallelungy namontovaná přímo na hlavním rámu. Namísto toho byla spolu se zadním zavěšením připevněná k samostatnému pomocnému trubkovému rámu. Druhý pomocný rám nesoucí přední zavěšení se zároveň stal místem vhodným pro upevnění chladiče.

S lichoběžníkovým zavěšením, obrácenými spodními rameny a dvojitými vlečnými rameny podvozek vypadal, jako by pocházel přímo z jednoho ze soutěžních vozů značky De Tomaso. Vallelunga byla poháněná podélně namontovaným 1,5 litrovým čtyřválcovým motorem převzatým z Fordu Cortina, který byl naladěný na výkon 100 koní a byl spojený s čtyřstupňovou manuální převodovkou Volkswagen, jež využívala konstrukční prvky Hewland.

Při oficiálním představení v Turíně byla Vallelunga ukázána jako holý podvozek doplněný karoserií roadsteru, která vypadala jako by se inspirovala závodními Porsche RS Spyder. To bylo následováno velmi elegantním hliníkovým kupé, navrženým a vyrobeným karosářskou společností Fissore. Výslednou produkční podobu však připravila Ghia, jež vyrobila karoserii inspirovanou tvary Fissore ze skelných vláken. 

Vzhledem k použití téměř závodní konstrukce s hmotností 726 kilogramů nebylo překvapením, že někteří zákazníci přihlašovali své vozy do automobilových závodů. Někteří z nich pak Vallelungu upravili namontováním výkonnějších dvouvačkových čtyřválců. Vyšší výkon však odhalil konstrukční nedostatky sportovního vozu, k nimž se řadila nízká tuhost páteřového podvozku a méně kvalitní dílenské zpracování.

Přestože výroba trvala až do roku 1968, předpokládá se, že De Tomaso vyrobilo jen něco málo přes padesát exemplářů Vallelungy. Továrna se pokusila některé problémy vyřešit později s novým modelem Mangusta, který kombinoval páteřový podvozek s malým vidlicovým osmiválcem. Není třeba dodávat, že přidání větší hnací síly nebylo tím, co nepovedený podvozek potřeboval. Mangusta tak trpěla stejnými problémy.

V roce 1970 přemýšlel de Tomaso o oživení Vallelungy, jež by měla přepracované šasi a patřičně uložený motor, ale následný projekt se nedostal dále než do fáze podvozku. Ačkoli Vallelunga selhala, jako první italské malosériové auto s motorem uprostřed ukázala směr. Prvním opravdu úspěšným modelem Alejandra de Tomasa se stala až Pantera, která vsadila na více konvenční podvozek.

Bugatti ID 90 Concept: Vývojový koncept legendárního Bugatti EB 110

Koncept Bugatti ID 90 se představil jako designová studie při hledání správných linií pro legendární Bugatti EB 110. V 90. letech neuspěl, ale do současnosti příliš nezestárl.

Číst celé

Skrytá hrozba v motoru Jaguaru XK8. V čem je problém?

V motorovém prostoru Jaguaru XK8/XKR vyrobeného před rokem 2000 se ukrývá nebezpečné tajemství. Nikasilem ošetřené stěny válců totiž mohou znamenat problém.

Číst celé

Lotus Europa S: Civilizované Elise, které nikdo nekupoval

Několik let před úspěšnou Evorou se Lotus rozhodl navázat na úspěšný model z minulosti. Ke zklamání všech zúčastněných se však jednalo o naprostý prodejní propadák.

Číst celé

Marussia: Sen o ruském supersportu

Exotická superauta jsou převážně italskou záležitostí. Mnoho společností po celém světě se inspiruje příběhem značek Ferrari a Lamborghini a snaží se zapsat do historie zkonstruováním obdobného vozu. Někdy se však veškeré naděje rozplynou stejnou rychlostí, jakou vnikly.

Číst celé

Zákaz dieselů je jen byznys. Dieselgate jako důkaz

Mnoho lidí pobouřil nedávný zákaz dieselů v Německých městech. Proto jsem se podíval na toto téma poněkud do hloubky a zapřemýšlel nad tím, kde tato problematika vznikla.

Číst celé

Isdera Imperator 108i: Supersport, který Mercedesu nebyl dost dobrý

Eberhard Schulz byl neobyčejným studentem techniky, jehož práce zaujala i samotné Porsche, ale Mercedes-Benz naopak ne.

Číst celé