Stanovení světového rychlostního rekordu není snadné, protože neexistují rovné podmínky pro soupeře. Vyvinutí vozu schopného dosáhnout vysoké rychlosti je jen polovinou bitvy. Když Bugatti slavnostně oznámilo, že Chiron Sport prolomil magickou bariéru 300 mil v hodině (482,8 km/h), lidé okamžitě poukázali na skutečnost, že nový rekord je proti „pravidlům“.

Aby mohl být rekord uznán organizací Guinness World Records, musí být dosaženo rekordní rychlosti ve dvou směrech na stejné silnici během šedesáti minut. Oficiální rekordní rychlostí se pak stává průměr obou dosažených rychlostí.

Určitě víte, že Chiron stanovil rychlostní rekord pouze jedním směrem. Bugatti nepřehlédlo kritiku rekordu a uvádí, že hlavním důvodem jízdy pouze v jednom směru je povrch testovací dráhy koncernu Volkswagen Ehra-Lessien. Bugatti říká, že dlouhá desetiletí ježdění po testovacím oválu upravila okruh tak, že jsou zrna asfaltu nakloněna po směru, ve kterém se jezdí. Proč je to důležité?

Jízda proti tomuto směru znamená, že se pneumatiky odvalují proti zrnitosti asfaltu, což způsobuje jejich větší zahřívání. Obousměrná dálnice tento problém nemá, ale také nemá bezpečnostní bariéry, což může představovat zbytečně vysoké nebezpečí. Ačkoli by tým specialistů z Bugatti rád vyrazil do pouště ležící vysoko nad hladinou moře, vedení Volkswagenu to z bezpečnostních důvodů nedovolí.

Rozhodnutí o tom, kde zkusíte stanovit rychlostní rekord je pouze na vás, ale volba lokality může výrazně ovlivnit výsledek. Koenigsegg stanovil rychlostní rekord na obousměrné dálnici v Nevadě v nadmořské výšce přibližně 1 035 metrů a dosáhl rychlostí 284,55 a 277,87 mil v hodině (což odpovídá 456,3, resp. 447,2 km/h). Vyšší nadmořská výška totiž znamená menší hustotu a tedy i odpor vzduchu.

Testovací dráha Ehra-Lessien je s 50 metry nad mořem výrazně níže a hustota vzduchu je v jejím umístění o přibližně 10% větší. I když mnozí tvrdí, že speciální testovací dráha představuje obrovskou výhodu, Ehra-Lessien je v rovině, tedy neposkytuje žádné stoupání a klesání. Opuštěná dálnice, na níž Koenigsegg uskutečnil svou rekordní jízdu je v mírném sklonu, který může pomoci lepším výsledkům. Při správném úhlu klesání totiž cestou z kopce získáte více, než následně ztratíte cestou do kopce. Bugatti dokonce říká, že kdyby Chiron Sport jel ve stejných podmínkách, teoreticky by dosáhl nejvyšší rychlosti až 320 mil v hodině (515 km/h).

Pravidla Guinness World Records neberou v úvahu topografii silnice, na níž se pokoušíte stanovit nový světový rekord. Pokud se vám podaří najít cestu ve velké nadmořské výšce (a ještě s příznivým klesáním jako bonus), získáte výhodu, protože aerodynamický odpor při dosahování extrémně vysokých rychlostí je největším nepřítelem. Nikdo tak nemůže tvrdit, že Bugatti mělo na dráze Ehra-Lessien značnou výhodu. Upravené Bugatti Chiron Sport se dokázalo rozjet na nejvyšší rychlost 304,77 mil v hodině (490,48 kilometrů v hodině) a stalo se nejrychlejším sériově vyráběným autem na světě. Ovšem nikoliv podle Guinness World Records.