Gordini: Rychlé Renaulty z rukou kouzelníka

Amédée Gordini byl nejen závodník původem z Itálie, ale také skvělý konstruktér, díky čemuž si vysloužil svou přezdívku le Sorcier.

Když Renault před několika roky oživil slavnou značku Gordini, jejíž jménem udělal speciální edice svých rychlých hatchbacků, pro mnohé mohlo být nové. Pravověrní fanoušci motorismu však věděli, odkud vítr vane, a zavzpomínali na slavné dny značky, která se zapsala do historie motorsportu. Zrod značky lze vystopovat až do roku 1899, kdy se v italském Bazzanu, poblíž Boloně, narodil zakladatel značky Amadeo Gordini. Jeho zájem již od raného dětství přitahovala auta a jejich technická řešení.

Ve svých 26 letech se Gordini rozhodl emigrovat do sousední Francie. Země, v níž později proslavil své jméno. V průběhu třicátých let minulého století začal pracovat jako mechanik a velmi brzy získal důležitou znalost hnacích ústrojí vozů Fiat a Simca. Díky své práci se poprvé dostal na start závodu 24 hodin Le Mans, který ještě více prohloubil jeho vášeň ke sportovním vozům.

Gordiniho práce začala přitahovat pozornost lidí působících v motorsportu, spolu s novinářem Charlesem Farouxem, jenž jako jeden z prvních pochvaloval Gordinim vylepšené motory. Amadeo  změnil své jméno na Amédée a stal se francouzským občanem, kterého však většina znala pod přezdívkou le Sorcier (kouzelník), jíž si vysloužil kvůli výkonům jím upravených aut.

Společnost Gordini začala nacházet své místo v automobilovém světě, k čemuž z velké části přispěl Renault. Poprvé se francouzský výrobce aut objevil v historii úpravce v roce 1956, kdy se Amédée setkal s Pierrem Dreyfusem, ředitelem La Regie Renault, aby prodiskutovali možné dlouhodobé partnerství. Po úspěšné dohodě začal Gordini pracovat na přípravách motoru modelu Dauphine, který byl jedním z hlavních pilířů dohody.

V roce 1957 se obě společnosti rozhodly monetizovat vzájemnou spolupráci a připravily produkci 10 000 exemplářů typu Dauphine Gordini. Vylepšený vůz se stal úspěšným již od prvního měsíce na trhu. Ačkoli zvnějšku vypadal totožně s běžným Dauphine, v jeho útrobách se ukrývalo několik významných modifikací, k nimž patřila přepracovaná hlava válců spolu s upraveným sáním a výfukem motoru.

Vysoký zájem zákazníků o Dauphine Gordini vedl k vývoji zcela nového vozu. Renault 8 Gordini se představil na světle světa roku 1967. Gordinim vyladěné auto se výkony řadilo k tomu lepšímu, co bylo tehdy k dispozici. Malý sedan uháněl až 170 kilometrů v hodině a byl schopný zdolat jeden kilometr za 33 sekund. Poprvé se objevilo i modré zbarvení se dvěma bílými pruhy, jenž se později stalo poznávacím prvkem všech Gordiniho vozů.

I přes velký úspěch značky na trhu, Amédée nezapomněl na své počátky a rozhodl se dát šanci ostatním řidičům nadšeným pro motorsport. Po návrhů tří motoristických novinářů, Alaina Bertauta, Paula Dupuise a Georgese Fraicharda, ve spolupráci se společnostmi Renault a Elf v roce 1967 založil šampionát Coupe Gordini. Nový seriál nabízel všem druhům řidičů, aby otestovali své schopnosti v různých závodech. Soutěž zaměřená na okruhové závodění pomohla některým slavným jezdcům, aby získali potřebné zkušenosti, než vstoupí do důležitějšího šampionátu.

Na počátku sedmdesátých let bylo Gordini globální a fanoušci z celého světa volali po akci, na níž by značce mohli vzdát hold. Speciální „G-Day“ se uskutečnil na závodním okruhu Le Castellet na jihu Francie. Renault využil příležitosti a přihlížejícím nadšencům poprvé představil nový Renault 12 Gordini, vůz s pohonem předních kol, který v roce 1971 vstoupil do šampionátu Coupe Gordini. Navzdory očekávání vůz ale neuspěl, na čemž se velmi podepsala nastávající ropná krize. V letech 1970-1974 opustilo výrobní linku přibližně jen 5 000 kusů.

Potřeba změny začala být evidentní, kvůli čemuž se Renault i Gordini rozhodli ukončit výrobu 12 Gordini v roce 1975 a nahradit jej novým Renaultem 17 Gordini. Ačkoli se Gordini vývoje nástupce osobně neúčastnil, stále byl upraven díly značky, k nimž se řadila například pětistupňová manuální převodovka, vyztužený podvozek a sportovní odpružení.

Amédée Gordini zemřel v roce 1979 ve věku 79 let. Spolu s ním zemřela i jím vybudovaná společnost Gordini, jenž se stala součástí Alpine a následně Renault Sport. Na konci minulého desetiletí se Renault rozhodl oživit slavné jméno a postupně připravil edici Gordini pro modely Twingo a Clio R.S.

První poválečný závod na Bathurstu v roce 1946. Podívejte se na unikátní záznam

Austrálie se po válce vracela do normálního života, k čemuž patřilo i automobilové závodění. Podívejte se na unikátní záběry z prvního závodu na slavném okruhu Mount Panorama.

Číst celé

Stanovení rekordu McLarenem: „Nepojede více než 391 km/h“

V březnu roku 1998 byl zelený prototyp McLarenu F1 s interním označením XP5 dopravený na testovací okruh Volkswagenu v Ehra-Lessien, aby stanovil nový světový rekord. Přečtěte si jeho příběh.

Číst celé

40 rychlostních rekordů. Tím se pyšní Mazda RX-8

Čtyřiadvacetihodinová rekordní jízda se odehrála v roce 2005 na německém závodním oválu pod dohledem Mezinárodní automobilové federace.

Číst celé

Fiat Abarth 1000 Monoposto: Roztočil se před cílem, ale stanovil rekord

Fiat Abarth 1000 Monoposto da Record byl posledním rychlostním speciálem vozem automobilky a stanovil rekord nezvyklým způsobem.

Číst celé

Budoucnost Porsche 911 zachránil nadšený inženýr, který naštvaně maloval na zeď

Porsche 911 mělo na začátku 80. let definitivně skončit, ale naštvaný inženýr Peter Schutz dal vedení jasně najevo, že ikonické kupé prostě nesmí zemřít.

Číst celé

Mercedes-Benz S W126: Luxusní a technologická revoluce

Mercedes-Benz třídy S byl vždycky považovaný za standard luxusu a moderních technologií. Generace W126 toho byla jasným důkazem.

Číst celé