Ferrari California: Proč byl základní kabriolet pro Ferrari důležitý?
California byla pro Ferrari důležitější, než by se zprvu mohlo znát. Přinesla několik významných prvenství a po dlouhých letech oživila technické řešení, které se naposledy objevilo v ikonické F40.
Když Ferrari v roce 2008 představilo nový entry-level model kabriolet California, část fanoušků značky jej přijala velmi chladně. V historii značky je ale California velmi důležitá. Byla prvním Ferrari mnoha novopečených majitelů, jež nikdy dříve nevlastnili vůz z Maranella, stala se nejprodávanějším modelem značky všech dob a také přinesla několik prvenství pro Ferrari.
California byla prvním Ferrari s vidlicovým osmiválcem uloženým vpředu, prvním vozem značky s přímým vstřikováním paliva, prvním vozem s kovovou skládací střechou, prvním vozem se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou F1 a také prvním Ferrari se zadním víceprvkovým zavěšením. Auto, které původně mělo vzniknout pro sesterské Maserati, zkrátka mělo co nabídnout. Již v prvních testech obstálo na výbornou a i přes vysokou pohotovostní hmotnost, která dosahovala 1 735 kilogramů, mělo skvělé jízdní vlastnosti.
Čtvrtý model nabídky brali ve Ferrari smrtelně vážně, protože kvůli němu vybudovali zcela novou výrobní linku, která byla schopná chrlit až 27 kusů denně, z čehož se stalo úctyhodných 6 000 Californií ročně. Mezitím, co se společnosti hromadily objednávky už od debutu v Paříži, automobiloví nadšenci diskutovali o novém designovém směru značky. Křivky holčičího Ferrari od Pininfariny ale fungovaly na výbornou. Inženýři značky strávili více než 1 000 hodin testováním třetinového modelu ve větrném tunelu. Po dlouhém začišťování tvarů dosáhli koeficientu odporu vzduchu Cx = 0,32. California tak byla nejaerodynamičtějším Ferrari všech dob a byla překonána až v roce 2012 typem F12berlinetta.
Opravdové Ferrari
V minulých letech jsem dostal hned několik příležitostí se Californií svézt a byla prvním autem maranellské značky, kterým jsem kdy jel. Líbí se mi nejen vzhled, ale také způsob jakým jezdí. Atmosférický osmiválec dává vědět o své přítomnosti už od volnoběhu a ve vysokých otáčkách hlasitě řve. Celé auto nepůsobí jako barbie kabriolet, jak by se zprvu mohlo zdát, ale je obratné, rychlé a zábavné. Za své jízdní vlastnosti vděčí i Michaelu Schumacherovi, který se podílel na jeho finálním testování. Přestože byla nejslabší a nejlevnější z nabídky, nepovažuji Californii za přebrandované Maserati, ale za čistokrevné Ferrari.
V roce 2012 ale začala California stárnout, čímž si vyžádala drobnou modernizaci. Vyšší výkon motoru, nižší hmotnost celého auta, mírně pozměněný vzhled a vylepšené jízdní vlastnosti musely potenciálním zákazníkům zatím stačit. Součástí modernizace se stal i balíček Handling Speciale, s nímž magnetoreologické tlumiče pracovaly až o 50% rychleji. Úpravy se dočkalo i řízení, jež disponovalo strmějším převodem.
Ačkoli byla California 30 (číslovka odkazovala na shozenou hmotnost v kilogramech a nárůst koňské síly) povedená, měla pochopitelně i své chyby. V květnu 2012 byla vyhlášena svolávací akce, která se týkala hnací jednotky. Motor F136 se mohl kvůli vadnému klikovému hřídeli při chodu okamžitě zastavit a zničit. Majitelé 200 svolaných aut tak získali zbrusu nový motor.
Návrat twin-turba
Očekávané rozsáhlé modernizace se „lidový“ kabriolet dočkal až v roce 2014, kdy Ferrari veřejně oznámilo návrat k přeplňování turbodmychadly. To se objevilo naposledy na konci osmdesátých let v hardcore supersportu F40. Ferrari se vydalo cestou kritizovaného downsizingu. Otázkou však je, zda bylo takové rozhodnutí skutečně špatné?
Původní 4,3 litrový atmosférický osmiválec o výkonu 480 koní (450 koní v případě první varianty) byl nahrazen jednotkou 3.9 V8 s dvojicí twin-scroll turbodmychadel IHI, která kromě nižší spotřeby slibovala i nejvyšší výkon 560 koní. Motor vycházel z 3,8 litrového agregátu od Maserati a neměl turbodmychadla uložená mezi hlavami válců. Konstruktéři z Ferrari se rozhodli namontovat turbodmychadla z vnějších stran osmiválce, čímž došlo k mírnému snížení těžiště a zlepšení chlazení samotných dmychadel. Funkce Variable Boost Management pak dopomáhala k téměř instantnímu točivému momentu ve všech otáčkách. Novináři si novou podobu základního modelu okamžitě oblíbili a ve svých závěrech uváděli, že stále jezdí a zní jako opravdové Ferrari. California T je vhodným příkladem, že downsizing může být i prospěšný.
Ač tedy California vznikla jako dostupný model pro nejméně bohaté zájemce o nové Ferrari, nebyla autem narychlo splácaným z dílů blokujících police skladů. Maranellská továrna dala do jejího vývoje veškeré své umění úplně stejně, jako u plnotučných modelů. Mezitím, co automobilce přinášela zisky na vývoj ostrých a limitovaných modelů, pohodlní zákazníci dostali výborně fungující univerzál, v němž mohli cestovat mezi riviérami a zároveň se pobavit na klikatých horských silnicích kdykoliv zatoužili po troše adrenalinu.
Ač se jednalo o „nezajímavé“ Ferrari, stále bylo plné vzrušení a dokázalo zvýšit tepovou frekvenci srdce při každém probuzení osmiválce k životu. Pokud vás stále neoslovuje svým vzhledem, není to důvod jej hned zatracovat. Top Gear na své titulní stránce k testu napsal: „Je to první Ferrari, které jede lépe, než vypadá.“
