Nissan Qashqai 1.6 DIG-T: Praktický nesportovec
Prostřední crossover z nabídky Nissanu je šikovným společníkem běžných řidičů, ale dynamická jízda mu moc nejde.
Crossovery to mají na dnešním trhu těžké. Mezitím, co se u běžných zákazníků těší veliké oblibě, kvůli vysoké pozici za volantem a dostačující prostornosti, automobiloví nadšenci a fanoušci automobilek je nenávidí. Přestože existují průměrné modely, jakým byl například nedávno testovaný X-Trail, lze najít i ty zajímavé, mezi něž se svým povedeným podvozkem řadí designově bláznivá Toyota C-HR.
Tentokrát tady máme další vůz z rodiny Nissan, kterým je prostřední crossover Qashqai. Jeho první generace se na trhu objevila v roce 2006 a získala si dobrou pověst především kvůli své kvalitě. Druhá, generace pak přijela na světlo světa v roce 2013 a po vzoru většího brášky vznikla ve spolupráci s Renaultem na platformě CMF.
Jak po stránce exteriéru, tak i po stránce interiéru, se Qashqai tváří jako zmenšený X-Trail a většina designových prvků je na voze shodná. Výraznější rozdíly se kromě rozměrů odehrávají v zadní části, která získala ostřejší rysy a zcela jiné LED svítilny. Agresivněji ztvárněný vzhled vozu považuji za líbivý a vyzdvihnout mohu i hezky vymyšlenou grafiku předního LED denního svícení a směrovek, jenž jsou řešené po obvodu světlometů.

To samé však nemůžu tvrdit o interiéru. Přestože ve svých útrobách nabízí dostatek prostoru pro pět cestujících a objemný zavazadelník, svým designem a zpracováním už nezaujme. Obyčejně vypadající a působící plasty jsou všude, kam až oko dohlédne a většina zde použitých částí pochází z velkého X-Trailu, včetně volantu s plochým spodkem. Použité plasty zároveň mají tendenci tu a tam vrznout. Sice v prostřední výbavě N-Connecta nechybí nevypínatelné ESP, parkovací kamery, asistent jízdy v pruhu, klimatizace, vyhřívání předních sedadel, prosklená panoramatická střecha a další komfortní prvky, ale samotný infotainment pokulhává. Jeho nelíbivé grafické zpracování a nižší rychlost odezvy poškozuje i dvojjazyčnost, protože je na velkém displeji v českém jazyce, ale na palubním počítači naopak v anglickém.
Přestože Qashqai opravdu působí jako „malý X-Trail“, po stránce jízdních vlastností je zcela jiný. Pod kapotou mnou testovaného vozu se nachází nejsilnější zážehová šestnáctistovka DIG-T, která se probouzí k životu stiskem startovacího tlačítka na palubní desce. Ačkoli tabulkové parametry slibují nejvyšší výkon 163 koní v 5 600 ot./min. a točivý moment 240 Nm v rozmezí 2 000 – 4 000 otáček za minutu, v praxi je motor značně strnulý s pomalejší odezvou na plyn a nemá charakter. Turbodmychadlem přeplňovaná jednotka při běžné městské jízdě trpí značným nedostatkem výkonu. Znatelný nástup výkonu přichází až od 2 500 otáček, kdy se začíná roztáčet turbo a až o další tisíc otáček později motor podává větší porci síly, jenž bohužel nemá výraznější výkonovou špičku. Samozřejmě má motor i svá pozitiva, k nimž patří hladký tichý chod a spotřeba, jenž může klesnout i k šesti litrům na sto kilometrů.

Horší dynamiku vozu sráží i šestistupňová manuální převodovka disponující zpřevodováním s dlouhými rychlostními stupni. V praxi to vypadá tak, že při městské padesátce se zařazenou trojkou motor točí přibližně 2 000 otáček za minutu, kdy nevytváří téměř žádný výkon. Při každém pružném zrychlení, obzvlášť na vyšších rychlostech, nastává nutnost podřazovat klidně o dva stupně. Přesnosti řazení nenapomáhá ani volněji uložená páka, která dovoluje delší pohyby, než by bylo nutné. Hnací síla je u nejsilnějšího benzínového agregátu přenášena na asfalt pouze předními koly, přičemž čtyřkolka je bohužel dostupná jen v případě vznětové motorizace dCi 130.
Abych stále jen Qashqai nehanil, musím uznat, že se konstruktérům podařil podvozek. Ten by klidně snesl motor o vyšším výkonu a nabízí slušný jízdní komfort, ač má na větších nerovnostech nutkání si poskočit. Již od prvních kilometrů za volantem je ale jasné, že je Qashqai navržený do města. Oproti X-Trailu je znatelně tvrdší a je zřejmé, že není zamýšlený pro sportovní jízdu. Při průjezdu rychlejšími zatáčkami si hůře poradí s těžce působícím předkem. Zároveň by zasloužil lepší odhlučnění.
V závěru mohu říct, že je Qashqai s cenou začínající na necelém půl milionu korun rozumným autem pro nenáročné běžné uživatele, kteří hledají prostorný crossover s nízkou spotřebou paliva. Z pohledu automobilového nadšence je však dalším průměrným crossoverem, jenž postupně zaplavují naše silnice.