Harakiri nad palubními kamerami

Před Vánoci jsme v našem čínštinářském kroužku zabředli do tématu palubních kamer, které si řidiči lepí na čelní sklo auta. Nechť diskuze započne!

Otec naší drahocené paní lektorky je profesionální řidič, který ročně najede stovky tisíc kilometrů, proto se nás lektorka zeptala do pléna, co na ty kamery říkáme a jestli je to pro otce vhodný dárek k Vánocům.

Zvrhla se okolo toho zajímavá diskuze. Kolega vykopl: „Tyhle kamery, to je podle mě skvělá věc,“ říká. „Dnes nikdy nevíte, který blbec Vás začne vybržďovat nebo bude chtít hodit dopravní nehodu na Vás. Je to super právní pojistka pro ježdění v dnešním šíleném provozu.“ No, pragmaticky vzato, má pravdu.

Jenže z morálního hlediska, já s tím nesouhlasím. Vůbec mi není příjemné, že si mě a mou SPZ někdo zezadu natáčí, ať už jedu ukázněně, nebo spěchám. Stejně jako mi není příjemné, že vystoupím z vlaku na předměstí Londýna a než dojdu sto metrů k autu, natočí si mě nejméně 15 Full-HD kamer. A stejně se asi musí cítít 320 milionů amerických občanů, když jejich telefonáty a e-maily jsou monitorovány vládou, aby bylo zamezeno teroristickému útoku.

Nepředpokládám, že řidiči s kamerami jsou voyeři, kteří nad nahrávkami mého auta večer onanují (ikdyž, logo mého Renaultu…), ale mám k tomu jiný důvod. Jde přeci o mé soukromí. Že mě na ulici uvidíte a třeba si mou SPZ napíšete na papírek, na to máte právo. Abyste ale měli uložené na paměťové kartě každého, kdo se v každé vteřině vaší jízdy mihnul okolo vás, to už mi připadá moc. Já k tomu nikomu souhlas nedal.

Prevence pro případ, že bych vás chtěl vytlačit ze silnice a pak na soud hrát divadlo, že to byla vaše vina? Souhlasím. Jenže to vytváří precedens pro situaci, kdy půjdete po ulici a protijdoucí žena si váš obličej bude natáčet na kameru pro případ, že byste ji napadl. Od doby, kdy řídím, se mi ještě nikdy nestalo, že bych potřeboval kamerou dokazovat něčí vinu nebo svou nevinu. Přesto, mohu si všechny podezřelé, tzn. VŠECHNY, pro jistotu nahrávat.

Je to zvrácené. Můžeme jezdit po světě a říkat, že ta technologie nás chrání před lidmi. Ale opravdu to potřebujeme, předpokládat, že jsou všichni zlí? Že soudy nezajímá pravda, ale šikovnější advokát? Opravdu je náš svět tak zvrácený, jak se říká? A není to tak, že právě ti homemade advokáti s kamerami za sklem ten zvrácený svět vytváří?

Názor si udělejte sami. Nebo ho už pravděpodobně máte a pak se o něj podělte s ostatními do komentářů. Já s tím morálně nesouhlasím – prostě proto, že mi to není příjemné. Ale co otec naší paní lektorky, profesionální řidič? Moje rada byla nakonec pragmatická. „Jasně, proč ne. Nikdy nevíte, jakého blbce na silnicích potkáte.“

Lamborghini Athon: Zapomenuté gesto od Bertone spasilo automobilku

V Bertone si všimli nepříznivé situace Lamborghini a na vlastní náklady vyvinuli prototyp, který slavnou automobilku zviditelnil. Netrvalo dlouho a Lamborghini získalo nové investory.

Číst celé

Porsche 924 Carrera GT: Zapomenutý homologační speciál

Model 924 se pro Porsche stal krokem vedle, který byl ještě ke všemu drahý. Společnost to však nevzdala a postupným vývojem zkonstruovala ostrý speciál, s nímž značka dostala druhý dech.

Číst celé

Bugatti Veyron 16.4: Nejdůležitější auto prvního desetiletí 21. století

Hypersport, nebo luxusní cestovní kupé? Dlouhou dobu si zákazníci museli vybrat, ale až Bugatti Veyron 16.4 nabídlo dokonalý kompromis obojího.

Číst celé

Sportovní auta ztělesňující zklamání. Tahle se vážně nepovedla

Čtyřkolové ikony si připomínáme každým dnem, ale co auta, na něž mnohdy zapomínáme? Vybrali jsme šest takových, na něž svět zapomněl právem.

Číst celé

Za volantem Mazdy RX-7 FC3S. Sen s ještě lepším probuzením!

Když jsme dostali nabídku na setkání s RX-7 FC3S, zajímalo nás jen to, že je pojízdná. Skvělé to ale nebylo jen proto, že jsme se v ní konečně svezli.

Číst celé

Ayrton Senna se v roce 1992 zachoval jako hrdina a zachránil život soupeře

V roce 1992 měl Erik Comas během kvalifikace v belgickém Spa hrozivou havárii. Ayrton Senna zastavil, aby mu pomohl z nebezpečí.

Číst celé